Praktici žádají vyšší kapitační platby

Praktičtí lékaři jsou jedním z mála segmentů ve zdravotnictví, u kterého byly v posledních letech skokově navýšeny úhrady za zdravotní péči. Lékaři z jiných oborů říkají, že si o takovém navýšení příjmů mohou nechat zdát. Nyní je základní kapitační platba za jednoho pacienta u praktického lékaře 47 Kč. Jste s touto výší spokojen?

Ne tak docela. Dlouhou dobu byla kapitační platba praktickým lékařům absolutně poddimenzována. Než přišel do čela ministerstva zdravotnictví Tomáš Julínek, bylo financování oboru všeobecného lékařství v opravdu krizové situaci. Tomáš Julínek a jeho tým si uvědomil, že problém primární péče včetně personálního nedostatku spočívá v tom, že úhrady byly nízké. Zhruba o třetinu nižší než v jiných odbornostech. Počítalo se s tím, že vyrovnání oproti ostatním odbornostem se rozloží do tří let. V posledních dvou letech k navýšení došlo, letos už nikoliv. Podle původních plánů měla kapitační platba růst o dalších 12 procent. Abychom se dorovnali z pohledu úhrad s ostatními odbornostmi, měli bychom mít základní sazbu 59 Kč, nikoliv 47 Kč, která je nyní. Základní kapitační platba by tedy měla být vyšší.

Zmiňoval jste exministra Julínka. Jeho někdejší náměstek, Pavel Hroboň byl proti plošnému navýšení kapitační platby. Plošné navyšování úhrad podle něj neskýtá žádný prostor pro odměňování těch lékařů, kteří se snaží a poskytují lepší služby pacientům. "Jakékoliv navýšení peněz musí přijít za odměnu. A zrovna u praktických lékařů je prostor pro zlepšení služeb velký,“ uvedl v době svého působení na MZ. Jaký je váš názor?

Já se domnívám, že by základní kapitace měla být u praktických lékařů navýšena plošně. A to tak, abychom se dostali na základní výchozí úroveň. Každé zdravotnické zařízení má náklady, personální odpovědnost a podobně. Je také velký rozdíl mezi tím, jak se daří praktickým lékařům v jedotlivých krajích.

Jaká by tedy podle vás měla být základní kapitační platba každého praktického lékaře?

Jak už jsem zmiňoval, základní částka měla být 59 Kč. Teprve od této základní platby by se měla rozlišovat zdravotnická zařízení, která se snaží a dělají práci navíc. Nemohu souhlasit s tím, že by veškerá kapitační platba měla být rozdělena pouze do těchto individuálních úhrad formou bonifikací. Základní kapitace je nízká, nemotivuje mladé lékaře k tomu, aby se věnovali právě praktickému lékařství. My si v této situaci nemůžeme dovolit ztratit praktického lékaře, kterému je 65 let a poskytuje průměrně kvalitní práci, protože v tuto chvíli za něj nemáme náhradu a také mít v dohledné době nebudeme.

Jak je dnes praktický lékař finančně motivován ke kvalitnější práci?

Úhradová vyhláška na rok 2010 stanoví nálesdující výši kapitační platby: 50,- Kč pro odbornost 001, pokud Zdravotnické zařízení poskytuje zdravotní péči v rozsahu alespoň 30 ordinačních hodin rozložených do 5 pracovních dnů týdně, přičemž alespoň jeden den v týdnu má ordinační hodiny prodlouženy do 18 hodin a umožňuje pojištěncům objednat se alespoň dva dny v týdnu na pevně stanovenou hodinu; bližší specifikaci obsahuje odst. č. 14 Přílohy č. 1 tohoto dodatku ke Smlouvě, 49,- Kč pro odbornost 001, pokud Zdravotnické zařízení poskytuje zdravotní péči v rozsahu alespoň 25 ordinačních hodin rozložených do 5 pracovních dnů týdně, přičemž alespoň jeden den v týdnu má ordinační hodiny prodlouženy nejméně do 18 hodin, není-li dle místních podmínek mezi Zdravotnickým zařízením a Pojišťovnou dohodnuto prodloužení odlišně; bližší specifikaci obsahuje odst. č. 14 Přílohy č. 1 tohoto dodatku ke Smlouvě, 47,- Kč pro odbornost 001, pokud Zdravotnické zařízení neposkytuje zdravotní péči v rozsahu uvedeném v předchozím odst. 1 písm. a) nebo b). Pojišťovny také motivují lékaře k úsporným opatřením, takže praktik, který léčí efektivně bez zbytečných nákladů je finančně zvýhodněný.

Vyšší částku získá lékař také například za výbornou preventivní péči s dobrými výsledky. Jak pojišťovna toto kritérium posuzuje?

Obecné znaménko kvality je to, že lékař se snaží dostat k maximálně možnému číslu blížícímu se sto procent v počtu preventivních prohlídek. To je přitom nedostižitelné číslo. Průměrně vykazuje lékař zhruba 20 procent preventivních prohlídek. Praktický lékař, který chce zvýšit počet preventivních prohlídek, se musí velmi snažit.  Obesílat pacienty, telefonovat jim. Bohužel zcela chybí motivace na straně pojištěnců. My hledáme ve spolupráci s pojišťovnami různé metody, jak pacienty k preventivním prohlídkám motivovat. Dalším indikátorem je snížený počet hospitalizací. Víme, že když se pacient dostaví jednou za dva roky na preventivní prohlídku, snižuje se následná péče. Tím se snižují náklady. Všechny tyto bonifikace jsou však pouze položkou navíc, nedá se s ní počítat. Jak už jsem řekl, základní částka za kapitaci by měla být vyšší.

Platby od pojišťoven však nejsou zdaleka jediným zdrojem příjmů, který praktický lékař získává. Má přímé platby za různé administrativní úkony, vybírá regulační poplatky, pacienti platí za některá vyšetření v ordinaci…

To je kapitola, která plodí další nedorozumění. Regulační poplatky představují příjem, který není jistý. Mohou být kdykoliv zrušeny, ostatně pediatři už to zažili. Příjem z poplatků je značně přeceňován. V mém poměrně velkém zdravotnickém zařízení činí tento příjem v průměru 6000 – 7000 Kč za měsíc. Díky regulačním poplatkům jsme si mohli dovolit zvýšit mzdy sestrám. Mimochodem je nad lidské úsilí sehnat za tak nízké peníze kvalifikovanou sestru. Část příjmů z regulačních poplatků šla na obnovu zdravotnického zařízení. EKG nepořídíte pod 60 tisíc, velké náklady jsou i na přístroje a vyšetřovací sety tzv. rychlé diagnostiky (INR, CRP, Streptest, apod.), vybavení ordinací výpočetní technikou a příslušným software umožňujícím plnou elektronizaci vedení dokumentace. Já jsem zakoupil Quick read na rychlou diagnostiku CRP, nyní plánuji výměnu EKG.

To je ale investice, která se vám vrátí. Když máte dobré přístroje k ruce, můžete zase vybírat peníze za přímé platby v ordinaci. To vám zase generuje další příjmy.

Může, ale také nemusí. Přímé platby tvoří nějakých 5 procent příjmů ordinace, to nestojí za řeč. To je kapesné.

Věčná debata o tom, kdo se má lépe. Zda ambulantní lékaři nebo lékaři v nemocnicích. Nemocniční lékaři nám v diskusích píší, že ambulantní lékaři mají stále větší možnost si přivydělat…

Ale právě nemocniční lékaři si naopak mohou výrazně zvýšit příjmy, a to různými nočními službami. My žádnou takovou možnost nemáme, kromě pohotovostních služeb. Tam lze počítat s nějakým vedlejším příjmem, ale zase tak velké ohodnocení to není. Já mluvím o stabilním příjmu během osmihodinové pracovní doby. Průměrný příjem lékaře v nemocnicích (a to je příjem přiznaný i Českou lékařskou komorou) je daleko vyšší, než kolik si může vydělat praktický lékař. Nemocniční lékař má jistotu stálého příjmu. Praktický lékař to takto nastavené nemá. Regulační poplatky a jiné přímé platby v ordinaci jsou nestabilní a nejisté příjmy. Navíc nelze srovnávat podmínky pro práci praktiků v různých oblastech republiky. My jako Sdružení praktických lékařů v republice se snažíme, aby kapitační platba u všech praktiků v celé republice byla stejná.

Ale příjem z regulačních poplatků určitě změnil alespoň trochu situaci praktických lékařů. Já kdybych měla navýšený plat o 7000 tisíc, tak to pocítím.

Když si to můžete vzít domů, tak ano. Ale zaprvé je teprve příjem před zdaněním a zadruhé jste ráda, že z toho můžete něco pořídit do ordinace nebo dát sestře o dva tisíce vyšší plat, aby vám neutekla. Průměrný plat sestry v ordinaci praktického lékaře je kolem 15 000 – 20 000 korun. U nás sestra nemá možnost si přivydělat jako v nemocnici na službách.

Do jaké míry podle vás zatraktivnil praktické lékařství příchod velkých řetězců? Docela často zaznívá, že obor asi nebude finančně až tak neatraktivní, když tyto firmy skupují ordinace ve velkém…

Zmíněné řetězce naopak využívají situace, kdy jsou ceny ordinací praktických lékařů díky malé atraktivitě nízké. Obor se nám podařilo zatraktivnit teprve v posledních třech letech díky velkému úsilí ve spolupráci s MZ, nikoliv díky panu Chrenkovi nebo komukoliv jinému. Projekty typu Moje ambulance či MediClinic jsou postrachem mnohých praktických lékařů. Stávají se případy, kdy nabídky na spolupráci rozhodně nejsou vedeny v seriózní rovině. Stává se, že lékaři mají ordinaci pronajatou ve zdravotnickém zařízení, které získá nový majitel. Ten pak lékařům nabízí jedinou možnost. Prodat či předat ambulanci a stát se zaměstnancem jejich zařízení. V opačném případě nový majitel ukončí smlouvu o pronájmu, případně zvýší nájemné, což v jejich případě znamená vyhození na dlažbu.

Varujete tedy své kolegy z řad praktických lékařů před spoluprácí s řetězci?

Tyto firmy jim mohou nabídnout sumu, která je na první pohled zajímavá. My lékaře varujeme před tím, aby neprodávali svou praxi předčasně. Jako Sdružení praktických lékařů věříme tomu, že se nám podaří postavit obor praktického lékařství na nohy a cena jejich ordinace bude vyšší.

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz