Co trápí praktické lékaře?

Neochota lidí k očkování souvisí s jejich nezájmem o zdraví

Velké množství nevyjasněných otázek, jež v současné době praktičtí lékaři řeší, souvisí s problematikou očkování proti pandemické chřipce A(H1N1). Předpokládám, že v průběhu kongresu na mnohé z nich dostali odpověď a další budou postupně zodpovídat zodpovědné orgány v nejbližší době. Vedle technických a organizačních otázek s tím úzce souvisí také poměrně malá ochota k očkování mezi našimi pacienty. Odráží to určitý obecný nezájem pacientů o své zdraví, který se projevuje mimo jiné v malé ochotě našich pacientů účastnit se různých preventivních programů.

Na druhé straně nutno říci, že systém není nastaven tak, aby lidi k takovému chování motivoval. Další věcí, která mě trápí, je, že není nastaven objektivní kvalitativní systém hodnocení práce lékařů, s čímž například souvisí i diskuse o léčbě diabetiků 2. typu v ordinacích praktických lékařů. Myslím, že řada kolegů má v této oblasti velmi dobré znalosti, ale nemají možnosti léčit tyto nemocné, včetně poskytování potřebné edukace stejně jako specialisté.

Někteří kolegové mohou negativně vnímat i konkurenční vliv zdravotnických řetězců. Osobně si však myslím, že navzdory jistým kvazi výhodám nedokáží zajistit kvalitu péče na takové úrovni, na jakou jsou pacienti zvyklí z individuálního kontaktu se svým praktickým lékařem, včetně možnosti vyřešit s ním i další věci přímo nesouvisející s jeho akutním zdravotním problémem.

V poslední době mě také poněkud zaskočil návrh zákona o LSPP, s nímž přišla skupina poslanců v čele s paní Konečnou. Myslím si, že tato služba nepatří automaticky do kompetence oboru všeobecného lékařství a systémově by měl problém být vyřešen jiným způsobem než direktivním nařízením těchto služeb praktickým lékařům, k tomu bez jakékoli kompenzace...

MUDr.Otto Herber,
praktický lékař, Kralupy nad Vltavou

Řetězce představují hrozbu

Naši každodenní práci ovlivňují systémové nedostatky. Systém všeobecného zdravotního pojištění nemá parametry pojištění, není zde tedy situace, kdy na trhu může působit libovolný počet subjektů bez zásadní regulace podobně jako u jiných druhů komerčního pojištění.

Náš systém má spíše formu zdravotní státní daně. Při takovém nastavení se dá poměrně přesně odhadnout množství vybraných zdravotních prostředků a na základě jejich výše a počtu obyvatel lze definovat síť zdravotnických zařízení, jež zajistí potřebnou péči pro všechny.

Podmínkou, aby taková síť mohla fungovat, je, že počet těchto zařízení bude přísně regulovaný, což se však u nás v poslední době neděje. Někteří kolegové, hlavně v Praze a dalších velkých městech, pociťují důsledky "obchodního" chování integrovaných ambulantních systémů praktických lékařů tzv. zdravotnických řetězců, za nimiž stojí silné finanční skupiny.

Poměrně velký investiční kapitál jim dává výhody, které samostatný lékař nikdy mít nebude, a může ve svém důsledku vést až k ekonomické "likvidaci" jednotlivých ordinací. V situaci, kdy je v ČR trvalý nedostatek praktiků, a navíc někteří z nich přijmou lákavé finanční podmínky těchto řetězců, tak je také velmi obtížné najít kolegu na záskok v případě nemoci nebo dovolené.

praktický lékař, Praha

Dokončení na str. B6

Na ordinaci dnes mladý lékař nemá

Po zavedení třicetikorunových poplatků ke mně na pravidelné kontroly krevního tlaku chodí méně lidí, zvýšil se počet pacientů, kteří odmítají překročit práh ordinace. Mám hypertoniky, co si ke mně tlak přij dou změřit pouze jednou. Jinak mě pochopitelně trápí obrovská administrativní práce a někdy absence spolupráce pojišťoven.

Preventivní prohlídky jsou také ohroženy přebujelou administrativou, protože jich stihnu udělat méně, a to i přesto, že mám vyhrazené ordinační hodiny. Zájem pacientů, hlavně mladých, je docela vysoký, což je asi dáno mediálním působením na veřejnost.

Nemyslím si, že by se absolventi hrnuli na místa praktiků, protože my jsme nevěděli v podstatě, do čeho jdeme, ale teď si to již studenti zjistili. Kromě toho je to opět otázka finanční, protože kolečko, jež musejí absolvovat, nebude dostatečně zaplacené. Navíc pořídit si v současné době ordinaci je pro mladého lékaře v podstatě neprůchodné.

MUDr. Helena Rigasová,
praktická lékařka, Brno-Bystrc

Některé odbornosti si monopolizují preskripci

Mě nejvíce trápí nedostatek kompetencí. Snažíme se obor někam směřovat, snažíme se přiblížit tomu, jak to funguje v Evropě a jak si myslíme, že by měl vzdělaný praktický lékař fungovat, a tam nám začínají scházet kompetence. Systém je pořád nastavený tak, že praktik v případě, že se problém jen málo uchýlí z úzkého koridoru, napíše lísteček a pacienta pošle ke specialistovi, což je velmi špatně, protože to zatěžuje systém. Zároveň to není dobré ani pro pacienta. Jde hlavně o kompetence v preskripčních omezeních. Já vím, jaký je další krok, ale nemohu preskribovat, protože to má blokované jedna specializace, která se tím živí.

Existují zde lobbistické sebeobranné tendence některých odborností profitujících z toho, že jejich lék nemůže napsat nikdo jiný. Jako příklad uvedu omezení preskripce v kortikoidech, kdy já jako praktický lékař nemohu napsat fluorované kortikoidy a musím pacienta s ekzémem, který bych léčil jenom stupňovanou terapií, poslat k dermatologovi. Myslím si, že to nejvíce brání rozvoji primární péče.

Co se týče možnosti draze léčit, je to tak, že v současné době nemáme individuální stropy v zásadě nastavené. Lékař je upozorněn, že píše moc léků, ale penalizační opatření jsou nastavena na globální náklady na jeho pacienta, tzn. na náklady, jež generují i specialisté, kteří jeho pacienta léčí. To je správně, protože tím pádem to umožní praktikovi pokud možno preskripci stahovat na sebe, resp. je jedno, kdo jeho pacientovi lék napíše.

Na druhé straně by to mělo tlačit praktika k tomu, aby tyto léky psal sám, protože když pacienta pošle ke specialistovi, náklady specialisty se zpětně promítnou do jeho nákladů. To funguje natolik, že když se přesune preskripce k praktikovi, do -jde k poklesu nákladovosti na pacienta, čili šetří to výrazně systém; minimálně tím, že pacienti zbytečně nechodí k lékaři, kteří jej již z důvodu své odbornosti musejí nějak vyšetřit dříve, než jej začnou léčit.

Preventivní prohlídky jsou dobrá věc. Preventivní prohlídka je moment, jenž mi umožní věnovat pacientovi více času. Umožní mi u člověka, který neví o svých problémech, odhalit skrytý problém a včas ho začít léčit.

Zájem mladých lékařů, si myslím, je. Náš obor potřebuje nové lékaře, protože nesmírně stárne. Kvalitní lidé půjdou do oboru, když zjistí, že se tam uživí. Náš obor je na jedné straně velmi těžký, ale zároveň i velmi krásný. Pokud budou mladí lékaři vědět, že se jako praktici uživí, prostě přijdou a zdá se, že se to děje. Avšak systém není nastaven dobře. Princip, že o peníze na postgraduální vzdělávání žádá školitel, je podle mne špatný. Peníze by měly jít se školencem a on by si měl hledat sám školitele. A ne aby se snažil sehnat někoho, kdo peníze dostal, to je úplně obráceně a špatně. Navíc starosti pro školitele s tím spojené jsou obrovské. Je to neuvěřitelně byrokratický systém, naprosto nepružný.

MUDr. Zdeněk Hamouz,
praktický lékař, Chomutov

O léčbě nerozhodují lékaři, ale pojišťovny

Buzerace pojišťoven. Dle přednášek, jež zde odezněly, bychom měli moc a moc přidat v léčbě a sekundární prevenci ischemické choroby srdeční. Tato léčba je drahá, což nejde s pojišťovnami dohromady. Nejvyšší šéfové by si to měli prověřit a pak teprve podle toho jednat.

Tady se člověk něco dozví, ale v praxi to nemůže použít. Nakonec rozhoduje ten, kdo platí. Pojišťovna nám nejenže neschvaluje určité indikace, ale navíc nám vyhrožuje při překročení limitu. Lékař pak nemůže použít doporučenou léčbu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, minimálně dvě třetiny svých pacientů musí léčit neadekvátně.

V preventivních prohlídkách nejsou problémy. Noví absolventi na post praktického lékaře nejsou, v současné chvíli za sebe nemám náhradu. Primáři jednotlivých oddělení, kde lékaři musejí absolvovat kolečka, se k tomu staví poměrně negativně, protože za to nic nemají.

praktický lékař, Velká Bíteš

Resty doháním během víkendu

Nadmíra papírování, administrativa, zejména dokumentace pro správu sociálního zabezpečení. Samozřejmě to závisí na lékaři. Můj spádový obvod tvoří postarší pacienti a ústavy sociální péče, tam je administrativy hodně a je náročná. Pracovní neschopenky také zabírají určitý čas, ale když na to máte techniku, nezdrží tolik. Všechno dohromady mi ubírá volný čas, protože musím resty dodělávat během víkendu.

Prevence stíhám, v podstatě to závisí na ochotě mým klientů, jestli se podrobí nebo ne. Řada lidí nechce očkování proti chřipce, přestože jim jeho význam náležitě vysvětlím. Na prevencích se nedá šetřit.

Co se týče nových absolventských míst, vše se bude odvíjet od toho, kolik na to uvolní Ministerstvo zdravotnictví ČR prostředků. Zájem mladých lékařů o akreditovaná pracoviště byl veliký, kromě toho ne všechna pracoviště byla plně pokryta.

MUDr. Ambrož Homola,
praktický lékař, Smidary

Okolo pandemické chřipky vládne zmatek

Zrovna v této chvíli se mi strašně moc nelíbí přístup k očkování proti pandemické chřipce, je to Kocourkov. Očkovací látky nejsou, pacienti se ptají, chtějí se něco dozvědět, já nic nevím, vládne zmatek, informace jsou nepřesné. Je toho víc, musíme se snažit, musíme bojovat.

Věčný boj s pojišťovnami, vybalancovaní nákladů a limitů jsme se snad již naučili. Příští rok bude, myslím, asi zlomový; letos všechno ještě nějak dojede, peníze zatím ještě jsou. Preventivní prohlídky nejsou problém. Samotní pacienti jsou hodně informovaní, mají v povědomí, že na ně mohou chodit. Myslím, že obor začíná získávat na atraktivitě, mladých lékařů se hlásí již dost, všechno se bude ještě vyvíjet.

MUDr. Jiří Horký,
praktický lékař, Zlín

Zdroj: Medical Tribune