Zvýšení fyzické aktivity se stává prioritou
Důkazů o tom, že pravidelný pohyb má pozitivní vliv např. na kardiovaskulární, metabolické nebo psychické choroby, přibývá. Stále častěji figuruje i v odborných doporučeních, kde je základním kamenem primární prevence. Vedle ověřeného pozitivního vlivu na zdraví má i nemalý dopad ekonomický. I přes rostoucí evidenci o benefitech pravidelného pohybu však od dob covidu úroveň fyzické aktivity spíše klesá.
V této souvislosti upozorňuje Sdružení sportovních svazů České republiky na článek Zzvýšená fyzická aktivita by mohla v EU ušetřit 8 miliard EUR ročně, který byl 17. 2. 2023 zveřejněn na serveru EUROACTIV.COM (https://1url.cz/GrX28). Ten předkládá veřejnosti objektivní fakta a zjištění (podpořená validními průzkumy Eurobarometru), ke kterým dospěli odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Nyní tak podle ředitele WHO pro Evropu Hanse Kluga máme velmi dobré údaje o tom, čeho by bylo možné dosáhnout, kdyby všichni v Evropě byli fyzicky aktivní a doporučení WHO splnili.
Nejedná se přitom o nabádání k vrcholným sportovním výkonům. Ale už pouhá realizace minimálního doporučení, tedy 150 minut mírné fyzické aktivity týdně, by mohla zabránit více než deseti tisícům předčasných úmrtí, předejít mnoha milionům případů kardiovaskulárních onemocnění, depresím, diabetu 2. typu apod. Mimo další škálu důsledků intenzivnějšího pohybu pro fyzické i psychické zdraví lidí bylo konstatováno, že 1 € investované do fyzické aktivity generuje téměř dvojnásobný výnos (1,7 €) v ekonomických přínosech. Evropa by tak mohla ročně získat až 8 miliard EUR.
Průzkum Eurobarometru mezi více než 25 000 Evropany ukázal, že 45 procent z nich necvičí a ani se nezajímá o fyzickou aktivitu. Méně než 40 procent sportuje nebo cvičí alespoň jednou týdně nebo více a téměř 20 procent cvičí méně než jednou týdně. V porovnání s průzkumy z předchozích let bylo zjištěno, že během pandemie COVID-19 polovina Evropanů snížila úroveň své fyzické aktivity nebo dokonce úplně přestala sportovat.
Sdružení sportovních svazů České republiky, druhá nejpočetnější sportovní organizace u nás, dlouhodobě upozorňuje na negativní zdravotní dopady klesající úrovně tělesného pohybu našich občanů, zejména dětí a mládeže. Výsledky mnoha jejich průzkumů jen potvrzují fakta, se kterými argumentuje WHO.
„Nyní, když WHO spolu s OECD pojmenovaly možné přínosy zvýšené míry pohybu nejen pro zdraví, ale také pro ekonomiku celé Evropy, vyzýváme všechny odpovědné politiky, příslušné odborníky napříč mnoha oblastmi společenského života k široké diskuzi o těchto problémech. Je nutné, aby se problematika pohybu a zdraví co nejdříve stala důležitým společenským tématem a jsme přesvědčeni, že zapojení většího počtu odpovědných a kompetentních odborníků přispěje k vytvoření konkrétního plánu rozvoje fyzických aktivit občanů ČR“, apeluje Zdeněk Ertl, předseda Sdružení sportovních svazů České republiky.
Děti tráví více času na PC než sportováním
Recentní průzkum ukázal, že 44 procent dětí stráví denně od jedné do dvou hodin na mobilním telefonu, u televize nebo při hraní her na elektronickém zařízení. Více než 4 hodiny těmito činnostmi stráví sedm procent mládeže, což je mírný nárůst oproti roku 2021. Takové jsou výsledky průzkumu agentury SANEP na téma Pohyb a zdraví, do kterého se zapojilo 3,5 tisíce respondentů. „Potvrdil se tak velmi smutný trend – děti tráví mnohem více času sezením a hraním digitálních her než sportováním. Pasivní trávení volného času vítězí nad tím aktivním,“ varuje Zdeněk Ertl
Nedostatek pohybu vede mj. ke vzniku svalové dysbalance, projevující se zpočátku v ochablém držení těla s progresivním vývojem ortopedických potíží v pozdějších letech. Toto oslabení je aktuálně závažným zdravotním problémem dětí již v období mladšího školního věku a podle posledních průzkumů se týká okolo 50 procent dětské populace. Absence aerobního zatížení přispívá ke vzniku kardiovaskulárních, respiračních i endokrinních nemocí a podporuje nadváhu a obezitu.
Podle 57 procent rodičů se jejich dítě jakékoli fyzické aktivitě věnuje 30 minut denně. Tou je myšlena například procházka, domácí práce nebo lehká aktivita. Maximálně hodinu jsou děti aktivní podle 31 procent rodičů. Jedná se o kratší čas, než který děti věnují sledování TV nebo hraní her na počítači nebo mobilu během jednoho dne.
Povzbudivé nejsou ani výsledky průzkumu, který porovnává roky 2021 a 2022. „Nemůžeme si nevšimnout, že v průběhu pouhých 15 měsíců se výrazně zvýšila doba, kterou děti ve volném čase vyplňují intenzivní zábavou na těchto přístrojích. Zatímco v září 2021 trávilo hraním na telefonech dvě a více hodin necelých 19 procent dětí, v listopadu 2022 už to bylo téměř 27 procent,“ dodal Ertl.
Právě Sdružení sportovních svazů ČR dlouhodobě upozorňuje, že u dětí mizí spontánní pohyb. „Je jasné, že moderní elektronické přístroje jsou dnes neoddělitelnou součástí našich životů. Zároveň však víme, že nadměrný čas u nich strávený může mít negativní vliv na duševní, sociální i fyzické zdraví lidí,“ doplnil Ertl.
Navíc na tento nepříznivý trend rodiče aktivně nereagují, což potvrdil i průzkum. Celých 62 procent z nich totiž nemá přehled o tom, kolik času tráví jejich dítě denně hraním s mobilním telefonem, na PC nebo například na herní konzoli. Zároveň 43 procent rodičů nepodmiňuje zábavu v digitálním prostředí například splněním úkolů atd. Daleko horší je podle Ertla zjištění, že většina rodičů čas svému dítěti nebo dětem vůbec neorganizuje. Podle průzkumu volný čas svému dítěti neorganizuje 60 procent rodičů. „Copak tito rodiče nevědí a nebojí se, že takto napospas ponechaným dětem hrozí některé z nových typů závislostí, jako jsou netolismus (chorobná závislost na internetu, hraní) či nomofobie (závislost na vlastním smartphonu), ale i další hrozby?“ obává se předseda Sdružení sportovních svazů ČR.
Nástrahy sedavého způsobu života
V důsledku fyzické inaktivity dochází jednak k nedostatečné stimulaci pohybového systému a zabezpečujících orgánů, ale zároveň k postupnému ochabování svalstva řady dalších orgánů, snižování celkové výkonnosti a poklesu zdatnosti. K nejčastějším a nejdříve viditelným projevům pohybové nedostatečnosti patří vertebrogenní potíže, bolesti kloubů, obezita, bolesti hlavy a psychické problémy. Za následek však má i vznik diabetu 2.typu, kardiovaskulární onemocnění, hypertenzi nebo vyšší riziko cévní mozkové příhody, infarktu myokardu a nádorových onemocnění. Zde pravidelný pohyb zlepšuje imunitní funkce a patří k primární prevenci nádorů. Jeho nedostatek je u mužů spojen s vyšším výskytem nádorů tlustého střeva a konečníku. U žen byl prokázán vliv pohybu na karcinom prsu, vaječníků nebo dělohy.
Kombinace zvýšené aerobní kapacity spojená s redukcí tělesného tukz je nejefektivnější způsob redukce stresu a zatížení, snižuje pocit únavy, zvyšuje psychickou i fyzickou výkonnost. Pozitivně působí na kardiopulmonární systém, svalové a kosterní funkce, chemické pochody v krvi nebo hypertenzi. U normotoniků i hypertoniků snižuje pravidelné cvičení STK o 5-25 mm Hg a DTK o 3-15 mm Hg.
V období pozdní dospělosti (do 45 let), kdy již začíná docházet k přirozenému poklesu některých motorických schopností, lze pokles významně ovlivnit pravidelným tréninkem a udržet tak svoji výkonnost až do stáří. V tomto období může pravidelné cvičení snížit subjektivně vnímaný věk o 10-15 procent oproti reálnému. Vhodné pohybové aktivity ovlivňují i průběh pozdní dospělosti (do 65 let), kdy již dochází ke zhoršování psychické i fyzické kondice. Stárnutí je velmi individuální proces, ukazuje se, že až z 60-70 procent je délka života ovlivněna geneticky, ze 30-40 procent vnějšími faktory, kde právě pohyb hraje jednu z klíčových rolí. Pravidelná a přiměřená aktivita, která je nezbytnou součástí zdravého životního stylu, vede nejen k lepšímu zdraví a vyšší výkonosti, ale i ke zlepšení kvality života.