Zveřejnění smluv? Tu legraci bych rád zažil
Nejprve ukažme na několika konkrétních případech, co zůstává například utajeno, když pojišťovny považují tok veřejných peněz za obchodní tajemství.
Loni na jaře se redakce Medical Tribune snažila zjistit, proč Fakultní nemocnice Královské Vinohrady vozí laboratorní vzorky až do ostravské firmy Spadia Lab, přestože v Praze existuje řada kvalitních laboratoří. Nemocnice i firma shodně tvrdily, že se jim spolupráce finančně vyplatí. Jenže toto tvrzení není možné nijak ověřit. Firma i nemocnice odkazují na obchodní tajemství. Stejně tak i zdravotní pojišťovna, která tyto služby platí: "VZP nebude zveřejňovat informace vyplývající ze smluvních vztahů jiných dvou subjektů.“ Dodejme, že firma Spadia Lab dosáhla během krátkého času své existence výrazného vzestupu tržeb i smluv se zdravotnickými zařízeními po celé republice. Kvůli utajení smluv se zdravotnickými zařízeními však není možné porovnat, zda je spolupráce právě s touto firmou opravdu výhodnější než spolupráce s ostatními laboratořemi.
Na podobný problém narazila redakce také v případě, kdy se zajímala o soukromou brněnskou klinikou SurGal, která vznikla převzetím nemocnice Delta. V médiích se objevovaly informace o tom, že tato luxusní klinika zaměřená na bohatou klientelu, získává v době ekonomické krize několikanásobně vyšší platby od pojišťovny než původní nemocnice Delta. Ani v tomto případě nebyla pojišťovna ochotna uvést, kolik klinice SurGal platí. „Informace o financování jednotlivých smluvních partnerů není ze zákona možné poskytovat,“ uvedl tehdejší mluvčí pojišťovny Jiří Rod.
Porušování zákona bez sankcí
Podle právníka JUDr. Ondřeje Dostála však pojišťovna nemá pravdu. Zákon totiž naopak říká, že pojišťovna tato data poskytnout má. Nejvyšší soud i ostatní soudy opakovaně rozhodly, že informace o nakládání s veřejnými prostředky nemohou být předmětem obchodního tajemství, a že by je pojišťovny měly zveřejnit. „Zdravotní pojišťovny (VZP i jiné) vyřizují žádosti negativně, s argumentací, kterou už soudy jednoznačně odmítly. Vzhledem k délce soudního přezkumu však soud opakovaně rozhodne o povinnosti zveřejnit až po roce či delší době. V té době už je žádaná informace irelevantní, povinné subjekty nečelí žádné sankci, zaplatí jen náklady řízení v řádu tisícikorun,“ říká JUDr. Dostál.
Zveřejnění smluv – bitva o další peníze
Proč pojišťovny tyto informace tají, a co by nastalo ve chvíli, kdy by smlouvy, včetně dodatků a úhradových jednání byly veřejné? Oslovení odborníci ve zdravotnictví shodně odpovídají, že informace o veřejných penězích musejí být pod veřejnou kontrolou. Ale nebude vůbec lehké s takovými daty pracovat.
„Zveřejnění smluv, dodatků a dalších ujednání mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními je logické. Jde o veřejnou kontrolu nad veřejnými prostředky,“ odpovídá na dotaz redakce ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev a dodává: „Problém je ovšem ve správné interpretaci těchto ujednání. Problém budou mít i lidé znalí systému úhrad zdravotních služeb. Asi se dozvíme, jak významné prostředky plynuly do některých pracovišť, ale bez vazby na další souvislosti bude interpretace obtížná. To, že účelově zřízená zařízení poskytují vybranou nadstandardně hrazenou péči, zatím co např. veřejnoprávní nemocnice nesou náklady na komplexní léčbu takových pacientů je možná nemravné, ale nikoli nezákonné. Zjistíme tedy, že jedni byli chytřejší než druzí, ale že za jejich chytrostí byla korupce a napojení na vlivné lid,i např. kmotry ODS, se pravděpodobně nepodaří prokázat. Budeme vědět, že do často jednoúčelových zařízení tekly mnohem větší prostředky, než do zařízení poskytujících komplexní péči, ale nezjistíme čí je to zásluha. V řadě případů můžou mít nadstandardní ujednání korupční pozadí, ale v řadě případů také racionální, snahu narovnat nespravedlnosti zavedené aktuálně platným úhradovým mechanismem,“ míní ředitel nemocnice.
Podobný názor má také člen předsednictva České lékařské komory MUDr. Miloš Voleman. „Zveřejnění smluv určitě nepřinese zvýšení celkového objemu peněz v systému, pouze by mohlo vytvořit tlak na přesměrování toku peněz v systému. To, že existují rovní a rovnější je veřejné tajemství. O jak velký problém jde, se dá pouze hrubě odhadovat. Co by se dělo poté? Tuhle legraci bych rád zažil. Ti, co jsou placeni málo, by logicky chtěli víc. Což by šlo samozřejmě pouze za podmínky, že se ubere těm, co jsou přepláceni. Jenomže pojišťovny dobře vědí, kdo je přeplácen a kdo je brán u huby, takže by musely najít nějaké zdůvodnění. Tohohle vysvětlování bych se také rád dožil. A protože to může ve finále skončit hromadným vyhazováním managementu pojišťoven, a nedá se vyloučit, že by mohlo dojít i trestnímu stíhání, pak očekávám, že se zveřejnění smluv jen tak nedočkáme,“ míní MUDr. Voleman.
Veřejný přístup ke smlouvám s pojišťovnami by přivítal také ředitel pražské záchranné služby MUDr. Zdeněk Schwarz. Upozorňuje ale na to, že není zřejmé, co by nastalo pak: „Konečně by se ukázalo, zda je pravdou, že jsou mezi subjekty poskytující stejnou péči významné rozdíly v úhradě a v ostatních podmínkách uzavřených smluv. Možná, že bychom v některých smlouvách našli i něco více a zajímavého…Pokud by to zlepšilo finanční situaci ve zdravotnictví, tak jen dobře. Obávám se, že by spíše došlo k vyrovnání nespravedlivostí, které by možná spíše zvýšily výdaje ZP na péči. Nedovedu si představit, že by se zvýhodněným ZZ snížila úhrada, aby se těm ošizeným ZZ úhrada zvýšila (dorovnala). Spíše by došlo jen k druhému kroku, tj. dorovnání, a to ve svém výsledku celkové výdaje zdravotních pojišťoven navýšilo,“ míní ředitel pražské záchranné služby.
Iva Bezděková, www.tribune.cz
Zdroj: www.tribune.cz