Ztráty ve zdravotnictví činí až 20 miliard ročně
Přinejmenším 20 miliard korun ročně se podle nejnovější studie české pobočky protikorupční organizace Transparency International (TIC) využije v českém zdravotnictví neefektivně. O tuto částku by pacienti mohli mít více péče. Se ztrátami v systému nemocenského pojištění, který funguje odděleně, se odhad zvýší až na 27,6 miliardy. Zdravotnictví přitom ročně spotřebuje 200 miliard korun. Za autory studie to dnes novinářům řekl Jan Pavel. Podle experta Pavla Vepřeka by připravovaná reforma zdravotnictví mohla snížit tyto ztráty až na polovinu.
Ředitelka TIC Adriana Krnáčová připomněla, že kromě nemocenského pojištění sledovali neefektivnost v 16 oblastech zdravotnických služeb, vyčíslit se je podařilo v šesti. Celkové ztráty tak podle ní mohou být ještě mnohem vyšší.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt ČTK řekl, že ministerstvo si nedělalo tak komplexní odhady ztrát. Protože ale čísla TIC vycházejí z údajů zdravotních pojišťoven, považuje odhady za věrohodné. Ministerstvo podle mluvčího oceňuje, že TIC zmapovala místa, kudy peníze unikají. Na ně se reforma zaměří.
Největší ztráty jsou podle Pavla kvůli vysoké nemocnosti, která je oproti okolním zemím výrazně vyšší. "Další peníze se ztrácejí přes veřejné zakázky. Značné ztráty způsobuje i nadbytečná kapacita lůžkové péče v nemocnicích a vysoká návštěvnost lékařů," upřesnil.
TIC sledovala například výdaje zdravotních pojišťoven za léky na recept. V roce 2005 za ně vydaly 41,8 miliardy korun. Podle odhadu lékárníků je každý stý recept falešný. Hodnota léků na falešných receptech je kolem 418 milionů. Z této částky zachytí pojišťovny recepty v hodnotě 30 až 35 milionů. Výsledná ztráta tak činí 380 milionů, popsala Krnáčová na příkladě léků postup analýzy.
Jako další příklad uvedla počty návštěv lékaře. S 15 návštěvami na rok na jednoho obyvatele Česko v Evropě vede, průměr EU je 6,6. Pokud by klesl počet návštěv na 12 a Česko se dostalo na úroveň Slovenska či Maďarska, uspořilo by to pojišťovnám 5,8 miliardy ročně.
Zdravotnictví spotřebuje za rok kolem 200 miliard, což je zhruba 7,2 HDP. Ztráta 20,1 miliardy odpovídá 0,67 procenta HDP a 9,5 procenta prostředků vynaložených ve zdravotnictví. Zlepšení by bylo možno dosáhnout v řadě případů pouhým vynucováním platné legislativy nebo zvýšením průhlednosti rozhodovacích procesů, uvedla Krnáčová.
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera poznamenal, že pokud zůstane nadále odděleno zdravotní a nemocenské pojištění, ze sedmi miliard roční ztráty se neušetří nic. Podle konzultanta Miroslava Zámečníka je české zdravotnictví "informačně podinvestovaný sektor". Pokud by šlo více peněz do informačních technologií, umožnilo by to podle něj uspořit například výdaje za opakovaná vyšetření či nadbytečné léky.
"Apelujeme na ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS), aby skutečně a razantně přistoupil k reformám, které by se neměly omezit na zavedení regulačních poplatků. Ty samy o sobě plýtvání ve zdravotnictví neomezí," dodala Krnáčová.
Cikrt poznamenal, že ministr nikdy neřekl, že se omezí v reformách jen na zavedení regulačních poplatků, nebo že poplatky samy o sobě zamezí plýtvání. Jistě ale k tomu přispějí. "Reforma je rozdělena na dvě části, v první je 12 zákonů, které jsou zaměřeny na takové postavení pacientů a zdravotních pojišťoven, aby ztráty systému byly co nejmenší," řekl. Reforma má podle něj zvýšit odpovědnost všech.
Zdroj: ČTK