Zrušení síťových lůžek se ve středočeských ústavech osvědčilo

Odstraněním klecových a síťových lůžek ze středočeských ústavů sociální péče se nijak nezvýšily dávky podávaných léků klientům, kteří byli dříve v těchto lůžkách umísťováni. Naopak ve všech zařízeních v regionu se postupně dávky psychofarmak snižují a personál ústavů mění přístup ke klientům. Vyplynulo to z průzkumu psychiatrické medikace ve 13 ústavech středních Čech. Používání těchto lůžek v Česku dříve kritizovala mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International i řada domácích odborníků a občanských sdružení.

"Situace v oblasti dávkování léky je mnohem lepší, než bývala a neplatí žádná souvislost mezi zrušením síťových lůžek a zvýšením medikace, naopak ta tendence je jak rušit síťová lůžka, tak snižovat medikaci," řekla dnes ČTK lékařka Michaela Petišková, která průzkum prováděla.

Podle ní mohou už dnes pracovníci ústavů vidět pozitivní výsledky odstranění speciálních lůžek. "Zlepšil se jednoznačně životní styl těch lidí, mají víc podnětů z okolí, potkávají se s ostatními lidmi," uvedla Petišková.

Potvrdil to i Ivan Semecký, ředitel Domova osob se zdravotním postižením Vyšší Hrádek v Brandýse nad Labem. "Zrušení klecových lůžek nemá s medikací nic společného, je to jen otázka lidského přístupu ke klientovi a hledání nových způsobů práce," řekl ČTK.

"Když jsem se stal ředitelem bylo v našem domově už jen poslední klecové lůžko, dříve jich bylo více, všichni z personálu byli ale přesvědčení že se nedá odstranit, protože v něm byla umístěna klientka, která v něm téměř žila, nakonec se nám to ale podařilo," popsal.

Zmíněná žena udělala velké pokroky v komunikaci s vlastní rodinou, personálem i ostatními obyvateli domova. "Naším nejvyšším cílem je, aby se dostala zpět domů, přišla k nám totiž z rodinného prostředí v době, kdy rodina procházela těžkou situací, nyní by byla schopna ji přijmout zpět," řekl Semecký.

K tomu, aby se mohlo zařízení starat o lidi s problémovým chováním a nezvyšovat dávky léků, je podle něj potřeba zejména vůle zaměstnanců ke změně přístupu ke klientům a více osobních asistentů. "V současnosti máme čtyři, ale byli bychom rádi za minimálně další dva, vše je však otázka peněz," řekl ředitel.

Podle Petiškové jsou změny zaváděné do českých ústavů sociální péče náročné nejen pro personál, ale i pro klienty samotné. "Pracovníci musí při zavádění změn přistupovat ke každému individuálně a podle potřeby upravovat po domluvě s lékařem dávky léků. Každý klient totiž nese změny jinak, my třeba nedoporučujeme snižovat dávky léků v době, kdy klient prochází nějakou zásadní změnou, například stěhováním," řekla lékařka.

Nejvyšší dávky podávaných léků zjistili odborníci ve dvou zařízeních s nejvyšším počtem klientů, která sídlí v nevhodných objektech, většinou starých zámečcích. Významnou roli hraje i počet personálu a dohoda sociálního a zdravotního systému na četnosti psychiatrických vyšetření a přítomnosti zdravotnického personálu v ústavech.

Středočeský kraj se letos jako první zapojil do projektu ministerstva práce a sociálních věcí, jehož cílem je změnit poskytování sociálních služeb a postiženým umožnit zapojení do běžného života a život mimo ústav. Pro první fázi přeměny ústavů byla ve středních Čechách vybrána dvě zařízení, Domov Buda u obce Zásmuky na Kolínsku a zařízení Bellevue v obci Ledce. Na první fázi projektu dostal kraj od ministerstva 110 milionů korun.

Zdroj: ČTK