Zpráva o činnosti ČLK od sjezdu v listopadu 2013

Představenstvo ČLK se v uplynulém roce sešlo k jednání celkem desetkrát, čtyřikrát se navíc konala porada předsedů okresních sdružení. Dne 18. 3. 2014 rezignoval na svoji funkci Karel Moravec, který se dlouhodobě práce představenstva neúčastnil. Představenstvo místo něho kooptovalo delegáty sjezdu zvoleného náhradníka za Karlovarský kraj Josefa Trnku, předsedu OS ČLK Sokolov.

Představenstvo ČLK pracovalo v uplynulém roce ve složení: Prezident: Milan Kubek Viceprezident: Zdeněk Mrozek Členové představenstva: Praha – Petr Přikryl, Ludmila Říhová, Miloš Voleman, Středočeský kraj – Petr Kubarič, Českobudějovický kraj – Ota Mach, Plzeňský kraj – František Musil, Karlovarský kraj – Josef Trnka, Ústecký kraj – Alena Dernerová, Liberecký kraj – Ivana Vraná, Královéhradecká kraj – Jan Vodochodský, Pardubický kraj – Tomáš Tomek, Vysočina – Pavel Vávra, Jihomoravský kraj – Jiří Mach, Zdeněk Monhart, Zlínský kraj – Tomáš Šindler, Olomoucký kraj – Petr Němeček, Moravskoslezský kraj – Eva Dostalíková, Martin Sedláček

Úhradová vyhláška pro rok 2014

Ústavní soud svým rozhodnutím ze dne 30. října 2013 zrušil úhradovou vyhlášku ministra Hegera pro rok 2013. Učinil tak však až s účinností k 31. 12. 2014. To proto, aby předešel chaosu. Soud totiž nemá právo zrušenou vyhlášku nahradit jiným právním předpisem. Pokud by ji tedy zrušil s okamžitou platností, neexistovala by žádná pravidla a pojišťovny by každému zdravotnickému zařízení mohly platit různě podle vlastního uvážení.

První návrh úhradové vyhlášky předložený v listopadu 2013 ministrem Holcátem komora zásadně odmítla z důvodu, že nezohledňuje rozhodnutí Ústavního soudu. Po jednání byla nakonec 23. 12. 2013 pod číslem 428/2013 Sb. zveřejněna úhradová vyhláška pro rok 2014, která je méně restriktivní než Hegerova vyhláška č. 475/2012 Sb. a zohledňuje alespoň částečně i rozhodnutí Ústavního soudu. Velmi složitý úhradový vzorec pro ambulantní specialisty sice zůstal, avšak skokové snížení hodnoty bodů vykázaných na jedno rodné číslo nad limit z porovnávacího období, které kritizoval Ústavní soud, tvůrce vyhlášky mazaně nahradil plíživým poklesem hodnoty všech v takovém případě vykázaných bodů. Fakticky to sice znamená totéž, ale výhradě ústavních soudců bylo formálně vyhověno. Tedy taková malá ministerská fintička.

Pozitivní je naopak u nové vyhlášky to, že celkové příjmy nejsou limitovány 98 % roku 2011, ale alespoň na úrovni 100 % roku 2012. Regulační srážky při překročení referenčních nákladů na předepsané léky či indikovaná vyšetření nebudou uplatňovány skokově, ale jejich přísnost poroste s mírou překročení. Limitní hodnoty byly přitom pojišťovny povinny oznámit všem zdravotnickým zařízením do 30. dubna. Jednoznačně největším úspěchem je však prosazení práva zdravotnických zařízení požadovat v odůvodněných případech proplacení veškerých výkonů u složitějších pacientů v plné bodové hodnotě.

Dohody s VZP

Lékařská komora uzavřela v uplynulém roce s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou sérii dohod, které pro soukromé lékaře v segmentech ambulantních specialistů, ambulantních gynekologů a praktických lékařů pro dospělé i pro děti znamenají nejen finanční přínos v řádu stovek milionů korun, ale v neposlední řadě též zvýšení jistoty ve smluvních vztazích s největší zdravotní pojišťovnou. Všechny tyto dohody jsou projevem zkvalitňování spolupráce mezi ČLK a VZP, která si je plně vědoma nutnosti budování kvalitních a férových vztahů se svými smluvními partnery. VZP se proto mimo jiné s vedením ČLK dohodla na účasti zástupců komory při vyjednáváních o úhradách ve všech segmentech.

Zmírnění regulací

VZP prakticky upustila od uplatňování regulačních srážek za rok 2013 vůči ambulantním specialistům, ambulantním gynekologům a praktickým lékařům. Vzhledem k tomu, že nebyly překročeny náklady plánované v jejím zdravotně pojistném plánu, neuplatnila VZP vůbec žádné regulace za předepsané léčivé přípravky a zdravotnické prostředky, za zvlášť účtované léčivé přípravky ani za zvlášť účtovaný materiál.

Pokud zdravotnické zařízení nepřekročilo limit nákladů na indukovanou péči o více než 200 tisíc korun, neuplatňovala VZP vůči němu automaticky za rok 2013 vůbec žádné regulační srážky. Pouze v případě, že zdravotnické zařízení překročilo limit o více než 200 tisíc korun (v roce 2013 ho překročilo 84 zdravotnických zařízení), byla odborná oprávněnost překročení limitu posuzována rozhodčím orgánem složeným z jednoho zástupce VZP, jednoho zástupce ČLK a jednoho odborníka z daného oboru.

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že se jedná pouze o regulace za rok 2013! Stran možnosti odpouštění regulací za rok 2014 s VZP v současnosti lékařská komora intenzivně jedná.

Kompenzace pro ambulantní internisty

VZP kompenzuje ambulantním internistům úhradu za rok 2013 na úroveň 98 % úhrady na jedno rodné číslo v roce 2011. Ambulantní internisté se tak dostali na stejnou úroveň s ostatními ambulantními specialisty podle úhradové vyhlášky pro rok 2013. Negativní efekt zkrácení časů jejich klinických vyšetření tak byl pro rok 2013 eliminován. VZP se zavázala kompenzaci vyplácet při vyúčtování roku 2013 všem ambulantním internistům s příjmy od VZP do úrovně 3 milionů Kč za rok.

O možnosti kompenzace pro rok 2014 s VZP jednáme.

Zvýšení hodnoty bodu a úhrad pro ambulantní specialisty

VZP zvýšila hodnotu bodu oproti úhradové vyhlášce všem ambulantním specialistům bez dalších podmínek od 1. 1. 2014 o jeden haléř. Základní hodnota bodu je tedy 1,03 Kč. Na základě dohody s ČLK navýšila VZP pro ambulantní specialisty objem tzv. referenčních bodů, což je jednoho z kritérií, která ovlivňují výslednou hodnotu bodu (HBred). Množství uvedených referenčních bodů bude pro rok 2014 oproti úhradové vyhlášce navýšeno o 50 % těch bodů, které byly v roce 2012 uhrazeny v sestupné hodnotě.

Rok 2012 zde slouží jako referenční období. Dohoda se týká všech ambulantních specialistů, kteří podepsali na rok 2014 úhradový dodatek vycházející z uzavřené dohody mezi VZP a ČLK. Toto ujednání bude zohledněno ve vyúčtování za rok 2014, zůstávají tudíž v platnosti úhradové dodatky, včetně záloh ve výši 98 %, jak je dohodlo s VZP Sdružení ambulantních specialistů. ČLK toto akceptovala.

Bonifikace držitelů Diplomu celoživotního vzdělávání ČLK

Cílem dohody ČLK s VZP je zvýšení příjmů soukromých lékařů, kteří jsou držiteli Diplomu celoživotního vzdělávání ČLK, bonifikací na úrovni přibližně 1 % příjmů. VZP proto zvýšila v roce 2014 o jeden haléř za každý vykázaný bod platby ambulantním specialistům, ambulantním gynekologům i praktickým lékařům, kteří jsou držiteli Diplomu celoživotního vzdělávání ČLK. Praktičtí lékaři, kteří jsou držiteli platného Diplomu celoživotního vzdělávání ČLK, mají vedle bonifikace prostřednictvím zvýšení hodnoty bodu o jeden haléř nárok ještě na zvýšení kapitační platby o 50 haléřů.

Seznam držitelů Diplomu celoživotního vzdělávání předala komora pojišťovně počátkem ledna. Lékaři, kteří k tomuto datu Diplom neměli, mohli jeho dodatečné vystavení komorou dokladovat VZP až do 31. 3. 2014, přičemž získali nárok na bonifikaci za celý rok 2014. Bonifikace držitelů Diplomu celoživotního vzdělávání se nepromítají do zálohových plateb, VZP je vyplatí zpětně při vyúčtování za rok 2014. Kvůli nedostatečnosti informačního systému pojišťovny bohužel bonifikaci získala pouze ta zdravotnická zařízení, u kterých mají Diplom všichni lékaři – nositelé výkonů.

Pro rok 2015 bychom rádi bonifikaci za celoživotní vzdělávání udrželi a snažíme se vyjednat také její rozšíření na širší okruh lékařů.

Smlouvy na dobu neurčitou

Jednou z priorit lékařské komory je smluvní jistota pro soukromé lékaře. Naší snahou bylo zabránit opakování situace z konce roku 2012, kdy po plošném vypovězení smluv došlo k destabilizaci celého systému akutní lůžkové péče.

Pojišťovny se dopředu netajily tím, že by síť svých smluvních partnerů rády redukovaly, a to zejména ve městech. Ohroženy byly zejména ty praxe, kdy lékař souběžně pracuje v nemocnici, má kapacitní číslo menší než 1,0 nebo poskytuje péči ve více odbornostech. Pojišťovny se chtěly dále zaměřit na praxe pro ně finančně nákladné, na lékaře nezapojené do projektů e. Health nebo z pohledu pojišťoven nějak jinak "problematické".

Jednání s vedením pojišťovny jsme vedli dlouho, ale dohodu umožnil až odchod ministra Hegera z funkce. Od září 2013 platí dohoda, že VZP nabídne všem ambulantním specialistům, kterým končí smlouvy v roce 2014 nebo 2015, smlouvy na dobu neurčitou. ČLK v této souvislosti odmítla pravidla, která pro obnovu smluvních vztahů s VZP vyjednávalo Sdružení ambulantních specialistů, které bylo ochotno souhlasit s likvidací části soukromých lékařských praxí.

Naše dohoda by měla posílit postavení ambulantních specialistů na úroveň praktických lékařů. Totiž zatímco 96 % praktických lékařů získalo od pojišťoven smlouvy na dobu neurčitou již v roce 2007 na základě tzv. dohody Horák–Kubek, která vycházela z vyhlášky bývalého ministra Ratha, ambulantním specialistům to jeho nástupce Julínek znemožnil. Z ambulantních specialistů tak 88 % (celkem 6558 soukromých praxí) končí smlouvy s VZP do konce roku 2015.

V létě se ČLK s VZP dohodla na znění smlouvy, kterou bude pojišťovna nabízet svým dosavadním smluvním partnerům. Smlouva je analogií smluv, které mají s VZP podepsány praktičtí lékaři. VZP se zavázala, že smlouvy na dobu neurčitou s taxativně určenými výpovědními důvody nabídne všem svým současným smluvním partnerům, ambulantním specialistům včetně gynekologů, kterým bude končit platnost dosavadních smluv. V současnosti jednáme o tom, aby obdobnou smlouvu pojišťovna nabídla také těm ambulantním specialistům, kterým budou jejich smlouvy končit až po roce 2015. Snažíme se prosadit to, aby všichni ambulantní specialisté měli obdobně jako praktičtí lékaři stejně hodnotné smlouvy.

Dohoda s největší zdravotní pojišťovnou je jistě velmi důležitá, ale stále ještě není jasné, zda se jí přizpůsobí také ostatní pojišťovny. Větší jistotu by nám přineslo zakotvení tzv. trvalých smluvních vztahů přímo v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Návrh příslušné novely jsme ministerstvu zdravotnictví již předložili.
Konečným cílem komory však zůstávají i nadále tzv. bezesmluvní vztahy mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, kdy povinnost zdravotní pojišťovny uhradit za svého klienta podle platného sazebníku za lege artis způsobem poskytnutou péči vzniká automaticky tím, že si tento pacient svobodně vybere určité zdravotnické zařízení.

Seznam zdravotních výkonů

Seznam zdravotních výkonů považuje komora za právní normu mimořádného významu. Snažíme se prosadit, aby šlo o reálný ceník zohledňující skutečné náklady zdravotnických zařízení a současně umožňující tvorbu přiměřeného zisku při poskytování zdravotní péče. Požadujeme, aby tento ceník byl závazný pro všechny zdravotní pojišťovny, které by byly povinné platit za identické zdravotní výkony stejně všem zdravotnickým zařízením bez ohledu na jejich vlastníka. Dokud tato podmínka nebude splněna, není možné spravedlivě hodnotit efektivitu zdravotnických zařízení.
Vyhláškou č. 467/2012 Sb. zkrátil ministr Heger časy pro klinická vyšetření v několika oborech (interna, dětská chirurgie, neurochirurgie, dětská gynekologie, dětské ORL, foniatrie, dětská urologie). Zejména interna byla postižena drasticky. Zkrácení časů u nejběžnějších cílených a kontrolních vyšetření o 25 % způsobilo dramatický pokles příjmů těchto praxí.
Ministr Holcát sice nápravu této křivdy přislíbil, ale jeho vyhláška č. 421/2013 Sb. návrat k původním časům nezajistila. Namísto toho získali ambulantní internisté dva nové výkony: 11024 předoperační vyšetření a 11025 superkonziliární vyšetření. Podmínky pro jejich vykazování jsou však tak obtížně splnitelné, že tyto výkony v praxi nemají téměř žádný význam. Ambulantní internisté přesto kompenzaci získali. Stalo se tak díky dohodě ČLK s VZP.
Současná verze Seznamu zdravotních výkonů (SZV) obligatorně valorizovala režijní náklady o míru inflace, tedy o 3,8 %. U řady výkonů však současně došlo k poklesu bodového ohodnocení. Nejvíce diskutováno bylo monitorování krevního tlaku (výkon 17129), u kterého byla bodová hodnota snížena v souvislosti s umožněním sdílení tohoto výkonu pro praktické lékaře.
Během letošního roku pracovní skupina ministerstva zdravotnictví, ve které má prostřednictvím kolegů Sedláčka a Musila své zastoupení i ČLK, opakovaně projednávala možnosti kompenzací pro ambulantní internisty. Návrhy na indexaci hodnoty interních vyšetření podle věku či složitosti pacienta neměly kvůli své komplikovanosti žádnou naději na přijetí. Realistický návrh komory na navrácení časů interních vyšetření na původní hodnotu spadl pod stůl poté, co proti němu 21. března hlasovali zástupci Svazu zdravotních pojišťoven i SPL a kdy ho nepodpořila ani představitelka ČLS JEP dr. Cabrnochová.
V současnosti je ale již před schválením novela, která by od ledna 2015 měla nejenom zvýšit hodnotu minutové režie o inflační 1,4 % a zavést nové výkony, ale ve veřejném zájmu ministr Němeček navrhuje též vrácení časů interních vyšetření na původní hodnotu. Od ledna 2015 by tak tento požadavek ČLK měl být splněn. A je rovněž pravděpodobné, že i za letošní rok by mohla VZP souhlasit s obdobnou kompenzací jako vloni.
Ke spokojenosti však máme daleko, ani nový SZV totiž nebude valorizovat již deset let stagnující cenu lékařské práce.

Konference ČLK věnovaná problematice 24hodinové dostupnosti lékařské péče

Komora uspořádala 6. 3. 2014 v Poslanecké sněmovně pod záštitou jejího předsedy Jana Hamáčka a předsedy zdravotního výboru PS profesora Vyzuly konferenci, která vzbudila obrovský ohlas nejenom mezi lékaři, ale i mezi novináři a politiky, kteří se jí účastnili napříč politickým spektrem. Zajišťování 24hodinové dostupnosti lékařské péče představuje závažný a v podmínkách současného zdravotnictví uspokojivým způsobem nevyřešený problém. Cílem konference bylo pojmenovat ekonomické, personální i organizační problémy a případně se i pokusit hledat cesty ke zlepšení stávající situace. V rámci konference tak byly konfrontovány názory lékařů, politiků, právníků i pacientů.
Konference ukázala, že není možno řešit odděleně problematiku ústavních pohotovostních služeb bez řešení problémů záchranné služby a lékařské služby první pomoci zajišťované praktickými lékaři. Výpadek či omezení dostupnosti některé z těchto služeb totiž zákonitě vyvolává zvýšenou potřebu služeb ostatních.
K zajištění 24hodinové dostupnosti lékařské péče je třeba vytvořit odpovídající podmínky finanční, personální i organizační. Za 7,5 % HDP není při evropské kvalitě a bezpečnosti udržitelná ani současná dostupnost zdravotní péče. Pracující lékaři stárnou a některým oborům, například praktickým lékařům pro děti a dorost, hrozí přímo demografická katastrofa. Zároveň není možné, aby se na zajišťování nepřetržité péče podílela tak jako dosud pouhá jedna třetina lékařů.

Plán stabilizace českého zdravotnictví

Na 10. 6. 2014 svolal premiér Sobotka jednání předsedů koaličních stran k aktuální situaci ve zdravotnictví. Jednání s nejvyššími představiteli vlády ČR (premiér a předseda ČSSD Sobotka, vicepremiér, ministr financí a předseda ANO Babiš a vicepremiér a předseda KDU-ČSL Bělobrádek) se za účasti ministra zdravotnictví Němečka účastnili prezident ČLK, předseda LOK-SČL, předsedkyně OSZSP a předseda AČMN.
Základem pro jednání byl plán stabilizace zdravotnictví předložený prezidentem ČLK, který dále předal představitelům vlády komorou zpracovaný návrh zákona o neziskových nemocnicích, teze ČLK k úpravě systému specializačního vzdělávání lékařů a teze návrhu novely zákona o ČLK.

ČLK NAVRHUJE

Účinná protikorupční opatření:

- Žádné veřejné zakázky pro firmy s nejasnou vlastnickou strukturou (akcie na doručitele…), žádné veřejné zakázky pro firmy se sídlem v tzv. daňových rájích.
- Zveřejnění smluv pojišťoven a zdravotnických zařízení včetně úhradových dodatků – bez jednotkových cen však nemá vypovídací hodnotu, rozdílné úhrady za stejné výkony jsou nemorální, ale neodporují dosavadním úhradovým vyhláškám.
- Nový seznam zdravotních výkonů – obnovení dohodovacího řízení, reálné a pro pojišťovny závazné ceny, za stejné výkony musí dostávat všechna zdravotnická zařízení zaplaceno stejně.
- Zákon o veřejných neziskových nemocnicích – daňové výhody, jistota smluv s pojišťovnami, povinnost zveřejňovat jednotkové ceny nakupovaného zboží a služeb, platy podle tarifních tabulek.

Finanční stabilizace:

- Zvýšení platby za tzv. státní pojištěnce (za 60 % obyvatel platí stát pouhých 24 % příjmů zdravotních pojišťoven) a její pravidelná valorizace – vazba na vývoj průměrné mzdy.
- Spravedlnost v platbách zdravotního pojištění – proč mají OSVČ vyměřovací základ ve výši 50 % daňového základu?
- Zdravotní daň na tabák a alkohol jako příjem veřejného zdravotního pojištění – využít povinné zvýšení spotřební daně zapříčiněné devalvací koruny.
- Snížení DPH na léky nebo sazba 0 % (Velká Británie, Švédsko…).
- Zrušené regulační poplatky kompenzovat zdravotnickým zařízením prostřednictvím zvýšení úhrad od zdravotních pojišťoven. Nová pravidla pro zdravotní pojišťovny: - Striktní oddělení zdravotních pojišťoven od zdravotnických zařízení.
- Snížení maximálních provozních nákladů zdravotních pojišťoven.
- Sloučení zdravotních pojišťoven – v první vlně spojit s VZP státní VoZP a ZPMV, přesnější pravidla přerozdělování pojistného mezi pojišťovnami.
- Regulace vztahovat k jednotlivému pacientovi, nikoli ke zdravotnickému zařízení, posílení revizního systému zdravotních pojišťoven.

Léky, přístroje, technologie:

- Rozdělení kompetencí SÚKL – maximální ceny léků stanoví Ministerstvo financí, maximální úhrady z pojištění stanoví Ministerstvo zdravotnictví na doporučení komise pro farmakoekonomiku, SÚKL schvaluje bezpečnost léků a sleduje nežádoucí účinky. Státní licence na export léčiv: - Komise Ministerstva zdravotnictví pro posuzování efektivity nových léků a zdravotnických technologií (HTA) – účast ČLK, risk sharing.
- Komise Ministerstva zdravotnictví pro rozmísťování nákladné zdravotnické techniky za účasti ČLK – maximální využití techniky, vazba na dostatek kvalifikovaného personálu, společné nákupy.

Personální stabilizace:

- Novela zákona o vzdělávání lékařů a doprovodných vyhlášek – zjednodušit systém specializačního vzdělávání, definování kompetencí lékařů po kmenu, maximum vzdělávání na pracovištích nižšího typu, sjednocení organizace vzdělávání a atestačních zkoušek.
- Vyšší státní podpora lékařským fakultám – vysoké školy by neměly produkovat kvalifikované nezaměstnané, ale absolventy nedostatkových oborů, jakým je např. medicína. - Zvýšení tarifních platů zdravotníků za základní pracovní dobu.

167. žofínské fórum

Dne 26. 6. 2014 vystoupil prezident ČLK na 167. žofínském fóru, které bylo věnováno problematice českého zdravotnictví a jeho vizi do roku 2020. Na úvod své prezentace zdůraznil, že české zdravotnictví je díky poctivé práci tisíců kvalifikovaných zdravotníků mnohem kvalitnější, než by se dalo soudit z jeho obrazu v zrcadle sdělovacích prostředků. Zároveň však upozornil na dva zásadní nevyřešené problémy: nedostatek peněz a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Ve druhé části svého vystoupení prezident ČLK prezentoval základní teze plánu České lékařské komory na stabilizaci zdravotnictví.

Zvyšování platby za tzv. státní pojištěnce

Prostřednictvím tzv. zástupné platby hradí stát pojistné za děti, důchodce a nezaměstnané. Jeho příspěvek za těchto celkem 60 % občanů však představuje pouhých 24 % příjmů systému veřejného zdravotního pojištění. Platba stagnovala na úrovni pouhých 723 Kč měsíčně celé čtyři roky. První zvýšení prosadil ministr Holcát od listopadu 2013 o 64 Kč měsíčně. Zdravotnictví tak získalo ročně 4,7 mld. korun, což je bohužel méně, než o kolik ho připravil ministr Kalousek zvyšováním daní.
Hned po vzniku nové vlády začala jednání o dalším zvýšení platby státu, která by vykompenzovala dopředu avizované zrušení tzv. regulačních poplatků. Z pozice prezidenta ČLK jsem o této problematice nejprve 18. 3. jednal s premiérem Sobotkou a poté 28. 3. s ministrem financí Babišem, který má pocit, že do zdravotnictví plyne peněz dostatek.
Dne 7. 4. 2014 jsem pak jménem profesní lékařské samosprávy podpořil jednání tzv. Krizového štábu s ministrem Němečkem. Vláda následně rozhodla o dalším zvýšení platby za tzv. státní pojištěnce s účinností od 1. 7. 2014 s tím, že tentokrát šlo o navýšení o 58 Kč měsíčně, tedy na částku 845 Kč. Díky tomu zdravotnictví získá za rok další 4,2 mld. Kč, které budou kompenzovat příjmy ze zrušených poplatků.

Dohodovací řízení o úhradách pro rok 2015

Dohodovací řízení bylo formálně zahájeno již 10. dubna a také tentokrát ČLK, která zde hájí zájmy svých členů na základě plných mocí udělených pro ČLK-o.s, navrhovala změny v jednacím řádu. Zdravotní pojišťovny sdružené v tzv. Svazu zdravotních pojišťoven také tentokrát využily výhody, které jim současný jednací řád dává, a zablokovaly prakticky veškeré návrhy. Nedošlo tedy k oddělení laboratorního komplementu od radiodiagnostiky. Nedošlo k rozdělení ZZS a zdravotnické dopravy. Nedošlo k vyčlenění klinických psychologů a logopedů ze segmentu AS. Nedošlo ale ani k vyčlenění dialýzy ze segmentu AS. ČLK prosadila, že koordinátoři segmentů již budou muset hlasovat v souladu s usnesením poskytovatelů z daného segmentu. Pro odpor tzv. resortních zdravotních pojišťoven však neprošel náš návrh na odstranění nerovnosti v hlasovacím principu, kdy pro schválení jakéhokoli návrhu na straně poskytovatelů dle platného jednacího řádu stačí 2/3 většina přítomných, avšak na straně zdravotních pojišťoven musí být 100% souhlas, v praxi to znamená, že každá zdravotní pojišťovna má vlastně právo veta.
Skutečná jednání o úhradách byla zahájena až v červnu. Lékařskou komoru zastupovali kolegové Němeček – praktičtí lékaři, Říhová – ambulantní specialisté, Musil – komplement, Zeman – ambulantní gynekologie.
DŘ o úhradách zdravotní péče pro rok 2015 bylo ukončeno 21. 8. 2014.
Dohody bylo dosaženo v segmentech: praktičtí lékaři, lázně, ambulantní gynekologie, doprava a zdravotnická záchranná služba.
Nedohoda byla konstatována u následujících skupin poskytovatelů: akutní lůžkové péče v nemocnicích, následná lůžková péče, stomatologie, ambulantní specialisté, komplement, domácí péče, fyzioterapie – nelékařské profese. Na poslední chvíli byly sice uzavřeny předběžné dohody v segmentu stomatologie a laboratorní části komplementu, ty však během závěrečného jednání vetovali zástupci nemocnic.
Ministerstvo zdravotnictví deklaruje, že bude při přípravě vyhlášky dosažené dohody respektovat. O úhradách v ostatních segmentech se v současnosti jedná. Hlas nemocnic na Ministerstvu zdravotnictví v současnosti rezonuje silně, komora se proto snaží především prosazovat zájmy soukromých lékařů.

Zrušení tzv. regulačních poplatků

Ústavní soud v červenci 2013 zrušil zvýšení regulačních poplatků za pobyt v nemocnici z 60 Kč na 100 Kč za den. S tím ČLK nesouhlasila. My jsme navrhovali změnu názvu poplatku na příspěvek na hotelové služby a souhlasili jsme s limitací doby, po kterou je v rámci kalendářního roku poplatek placen. Takový systém platí například v Německu.
Vláda v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu již nový návrh nepřipravila, a tak se za pobyt v lůžkových zdravotnických zařízeních již poplatky neplatí. Výpadek příjmů kompenzují zdravotní pojišťovny, a to až do objemu poplatků vybraných jednotlivým zdravotnickým zařízením v roce 2013.
ČLK sice zavádění regulačních poplatků nepropagovala, ale od počátku trváme na tom, že v případě jejich zrušení musí být výpadek příjmů v plné výši kompenzován všem zdravotnickým zařízením poskytujícím lékařskou péči. V létě jsem o tom jednal s předsedou vlády Sobotkou, který následně zopakoval veřejný příslib, že se tak stane.
V současnosti vypadá situace tak, že na základě úhradové vyhlášky pro rok 2015 bude zdravotnickým zařízením vypláceno 30 Kč za každý vykázaný kód signalizující v minulosti vybírání poplatku, a to obdobně jako u nemocnic do celkové výše v roce 2013 vybraných poplatků. Tuto limitaci nepovažujeme za logickou a ještě se pokusíme s Ministerstvem zdravotnictví jednat o jejím odstranění.
Vláda naopak odmítá kompenzovat nevybírané poplatky při ošetřování dětí se zdůvodněním, že tyto poplatky zrušila již před lety ministryně Filipiová. Požadavek ČLK na jejich kompenzaci při jednání zdravotního výboru Poslanecké sněmovny nepodpořil nikdo z přítomných poslanců.
Naopak za vyhozené peníze považujeme 12 Kč, které budou lékárny inkasovat od pojišťoven za každý vystavený recept. Lobby majitelů lékáren si dokázalo na ministerstvu vyjednat kompenzaci za poplatky, které v drtivé většině lékárny vůbec nevybíraly.
Od 1. 1. 2015 zůstane jako jediný poplatek ve výši 90 Kč za využití pohotovostních lékařských služeb. Prakticky tak končí tzv. regulační poplatky, jejichž zavedení ministrem Julínkem fakticky znemožnilo jakoukoli racionální politickou diskusi o nějaké opravdové reformě českého zdravotnictví.

Novela zákona o zdravotních službách

ČLK prosazuje změny následujících ustanovení: § 11 – Zákonem garantovat právo lékařů, kteří nejsou poskytovateli zdravotních služeb nebo jejich zaměstnanci (např. důchodci…), předepisovat léky na základě garance ČLK.
§ 18 – Doplnit mezi podklady pro řízení o registraci zdravotnického zařízení souhlas komory s personálním vybavením.
§ 38/1 c) – Vypustit slovo "bezprostředně" a umožnit tak nucenou hospitalizaci pacientů jevících známky duševní poruchy, kteří ohrožují sebe či své okolí.
§ 45/2 e) – Vypustit slovo "provozní", ordinace by měla být označena pouze ordinační dobou.
§ 45/2 f) – Umožnit předávání zpráv pro PL nebo PLDD též prostřednictvím pacienta.
§ 45/2 h) – Zrušit povinnost mít v písemné formě seznam zdravotních služeb, u kterých zdravotnické zařízení vyžaduje písemný souhlas pacienta.
§ 48 odstavec 2 – Umožnit ukončení péče o pacienta, pokud je závažným způsobem narušen vztah důvěry mezi lékařem a pacientem s tím, že zůstane zachována povinnost poskytnout neodkladné zdravotní služby.
§ 65/2 – Doplnit mezi osoby s právem nahlížet do zdravotnické dokumentace osoby pověřené profesními komorami zřízenými zákonem v rámci plnění úkolů vyplývajících z kompetencí příslušné profesní komory.
§ 88/3 – Mezi povinné pitvy doplnit ustanovení, že povinnost vzniká, určí-li tak lékař provádějící prohlídku těla zemřelého nebo poskytovatel provádějící pitvu, jde-li o úmrtí, jehož příčina není zřejmá.
§ 93/1 – Změnit tak, že stížnost se nepodává poskytovateli, ale jde-li o stížnost na odbornost či etiku výkonu povolání lékaře, zubního lékaře nebo lékárníka profesní komoře zřízené zákonem. Tím není dotčena možnost posouzení stížnosti nezávislou odbornou komisí zřízenou správním orgánem. Zjistí-li nezávislá odborná komise zřízená správním orgánem odborné pochybení nebo etické provinění člena profesní komory zřízené zákonem, předá věc k řešení příslušné profesní komoře zřízené zákonem.
§ 107/1 – Doplnit povinnost přizvat ke kontrole poskytovatelů zdravotních služeb týkající se poskytování zdravotní péče lékaři, zubními lékaři nebo lékárníky zástupce příslušné profesní komory zřízené zákonem se statutem tzv. přizvané osoby s poradním hlasem.
První jednání s ministrem Němečkem k zákonu o zdravotních službách se uskutečnilo již 1. 4. 2014. Během prázdnin jsem pak opakovaně jednal s představiteli ministerstva zdravotnictví (ministr Němeček, náměstci Vymazal a Arnoštová), s představiteli krajů (hejtman Běhounek, hejtman Hašek) i se zástupci jednotlivých poslaneckých klubů. ČLK od počátku preferovala rychlejší projednávání svých návrhů cestou poslanecké iniciativy. I přes nesouhlas ministra – předsedy Legislativní rady vlády Dienstbiera s tímto postupem se nám nakonec pro tento postup podařilo získat podporu premiéra Sobotky. O to větším zklamáním bylo konečné rozhodnutí ministra Němečka, že novela bude projednávána klasickou zdlouhavou cestou vládního návrhu.

Povinná elektronizace zdravotnictví

Elektronické recepty
Počátkem roku 2013 se tehdejšímu ministru Hegerovi podařilo uzákonit, že od 1. 1. 2015 bude s výjimkou mimořádných situací jediným způsobem předepisování léků elektronický recept vyžadující on-line internetové spojení s tzv. Centrálním úložištěm elektronických receptů. Tato změna přivádí do existenčního ohrožení lékaře, kteří ordinují bez počítače nebo nemají přístup k bezpečnému internetovému připojení. Rovněž by znamenala, že nepracující důchodci nebo lékaři pracující mimo klinické obory by ztratili možnost předepisovat léky pro vlastní potřebu.
Hned při prvních jednáních s novým ministrem Němečkem jsme se shodli na tom, že elektronická preskripce nikdy nemůže být povinným a jediným možným způsobem předepisování léků, jak špatný zákon o léčivech předpokládá. Komora nechce bránit pokroku a uznává, že pokud by elektronická preskripce fungovala, mohla by alespoň některým lékařům ulehčit práci. Proto jsme nenavrhovali její úplné zrušení, ale nepovinnost. Jsme toho názoru, že pokud by elektronická preskripce zůstala jako fakultativní možnost, museli by se tvůrci tohoto systému snažit o to, aby byl vůči svým uživatelům přátelský a aby nepřenášel na zdravotnická zařízení dodatečné náklady.
Ministerstvo zdravotnictví našemu návrhu vyhovělo a vláda schválila takovou novelu zákona o léčivech, která měla povinnost elektronické preskripce změnit na fakultativní možnost. Již při projednávání ve zdravotním výboru Poslanecké sněmovny se však ukázalo, že ministr Němeček nemá pro prosazení naší dohody dostatečnou podporu mezi poslanci. Opoziční zákonodárci se postavili proti jakékoli změně i za cenu rizika, že se od 1. 1. 2015 systém předepisování léků zhroutí. Předseda zdravotního výboru prof. Vyzula s několika dalšími poslanci z hnutí ANO rovněž trvali na zachování povinné elektronické preskripce s jejím pouhým odkladem. Výsledkem jednání je kompromis, podle něhož se povinná elektronická preskripce odkládá o tři roky, tedy k 1. 1. 2018.
Lékařské komoře se tak podařilo zabránit tomu, aby se od ledna 2015 systém předepisování léků zhroutil, a ubránili jsme rovněž právo dále pracovat pro lékaře, kteří počítač k práci nepoužívají nebo nemají spolehlivé připojení na internet.

Elektronické neschopenky
Zákon č. 470/2011 Sb. novelizující zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, uložil všem lékařům s účinností od ledna 2014 komunikovat s ČSSZ ve věci potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti pouze elektronickým způsobem, prostřednictvím datových schránek nebo s využitím elektronického podpisu přes speciální datové rozhraní.
V září 2013 jsem vyjednal s ministrem práce a sociálních věcí Ing. Koníčkem dohodu, že ČSSZ přechodné období prodlouží o dva roky, tedy do konce roku 2015.
Ihned po vzniku nové vlády jsme zahájili jednání o zrušení soukromé lékaře zatěžující povinnosti vystavování tzv. elektronických neschopenek. Na základě naší dohody s ministryní Marksovou začlenilo Ministerstvo práce a sociálních věcí potřebné legislativní změny do novely zákona o daních z příjmů, kterou schválila Poslanecká sněmovna a následně i Senát. Na základě iniciativy ČLK tak byla zrušena původní povinnost zaměstnavatelů a lékařů komunikovat s ČSSZ elektronicky. Elektronická komunikace zůstává pouhou fakultativní možností.

Jednání s Ministerstvem spravedlnosti

Nejprve proběhlo několik jednání na úrovni právních expertů a poté jednal prezident ČLK s ministryní profesorkou Válkovou.
ČLK má výhrady k výkonu znalecké činnosti v oblasti medicíny. Komora by chtěla být garantem odbornosti soudních znalců v oboru lékařství. Požadujeme zavedení odpovědnosti soudních znalců za chybné posudky, odvolatelnost znalců. Na druhé straně ale prosazujeme také vyšší odměnu za jejich práci. Komorou navrhovaná novela zákona o soudních znalcích by měla rovněž garantovat, že práci lékaře bude moci posuzovat pouze soudní znalec se stejnou specializací.
ČLK dále prezentovala několik zásadních rozporů mezi zákonem o zdravotních službách a novým občanským zákoníkem. Na toto téma jsme dokonce uspořádali speciální právní konferenci. Ministerstvo spravedlnosti bohužel nechce přistoupit k urychlené novele občanského zákoníku. Problém dále komplikuje skutečnost, že Ministerstvo zdravotnictví na druhé straně otálí s přípravou novely zákona o zdravotních službách. Ilustrativním příkladem rozporu mezi oběma zákony může být zcela rozdílná právní úprava provádění pitev. Vinou této diskrepance je provádění pitev ohroženo.
Dalším tématem byla aplikace metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy. ČLK nesouhlasí s ustanovením nového znaleckého odvětví "odškodňování nemateriálních újem na zdraví" a doporučuje, aby nadále k příslušnému ohodnocení bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, byť podle metodiky vydané Nejvyšším soudem ČR, byl kompetentní kterýkoli ošetřující nebo registrující všeobecný praktický lékař, který si příslušnou metodiku prostuduje a osvojí. Na základě naší iniciativy uspořádal k této problematice Nejvyšší soud veřejný seminář.

Zákon o zdravotnických prostředcích

Ministerstvo prosadilo zákon o zdravotnických prostředcích, podle kterého může být zdravotnický prostředek vydán pouze v lékárně, výdejně zdravotnických prostředků, oční optice nebo u smluvního výdejce. Požadavku ČLK, aby bylo do zákona doplněno ustanovení, že zdravotnický prostředek může být vydán též lékařem nebo zubním lékařem, který zdravotnický prostředek předepsal nebo indikoval, pokud vydání zdravotnického prostředku souvisí s poskytnutou zdravotní péčí, ministerstvo zdravotnictví nevyhovělo.
Situace se stala značně nepřehlednou kvůli nejednoznačným výkladům pojmu "smluvní výdejce". Teprve po jednáních v Senátu, s vedením ministerstva i s VZP došlo ke sjednocení výkladu.
Smluvním výdejcem skutečně není automaticky každé zdravotnické zařízení mající smlouvu s pojišťovnou o úhradě zdravotních služeb, ale pouze zdravotnické zařízení mající s pojišťovnou speciální smlouvu o výdeji zdravotnických prostředků či smlouvu obdobnou. Již v současnosti má s VZP takovou smlouvu uzavřenu 788 oftalmologů, 1029 ortopedů, 303 lékařů ORL a 1543 diabetologů. Nový zákon na platnosti těchto dosavadních smluv nic nemění. Pojišťovny budou obdobné smlouvy uzavírat i nadále. Nový zákon na rozdíl od dosavadního zákona č. 123/2000 Sb. oblast výdeje zdravotnického prostředku smluvním výdejcem pouze precizuje a podle názoru ministerstva navíc rozšiřuje okruh osob, které mohou zdravotnický prostředek vydávat.

Novela zákona o ČLK

Dne 9. 6. 2014 vyslovil ministr Němeček po jednání s prezidentem ČLK souhlas s tezemi novely zákona, která by při zachování povinného členství zvýšila kompetence profesní lékařské samosprávy tak, aby ČLK mohla lépe plnit úlohu garanta odbornosti lékařů a strážce etiky výkonu lékařského povolání. Samotná příprava novely zákona nepředstavuje pro právní kancelář komory žádný problém, neboť existují platná usnesení sjezdu, ze kterých je možno vycházet. Otázkou však zůstává, zda pan ministr opravdu dokáže garantovat splnění svých slibů a prosadit schválení zákona v dohodnuté podobě. Vedení ČLK bude proto v této pro komoru zásadní věci postupovat se zvýšenou opatrností.

Specializační vzdělávání lékařů

Komplikovaný až nepřátelský systém specializačního vzdělávání označují mladí lékaři vedle špatného finančního ohodnocení za hlavní důvod, proč odcházejí do zahraničí bezprostředně po ukončení studia na LF v ČR.

Bez zásadních změn v systému specializačního vzdělávání lékařů hrozí likvidace některých lékařských oborů a není možno poskytovat zdravotní péči v souladu s platným zákoníkem práce a evropskou směrnicí. Současný systém není produktem "zlé politické vůle", ale důsledkem absence jednoznačného zadání a výsledkem chaotické aktivity odborných společností.

Základní teze ČLK pro nápravu specializačního vzdělávání lékařů: - Lékaři v ČR by neměli být diskriminováni vůči lékařům, kteří získají specializovanou způsobilost v zahraničí, a tato jim musí být automaticky uznávána i v ČR. Délka specializační přípravy v ČR by měla být stanovena na úrovni minimálních požadavků dle směrnice 2005/36/ES.
- Směrnice 2005/36/ES požaduje, aby specializační příprava probíhala v "zařízeních zdravotní péče schválených k tomuto účelu příslušnými orgány". Této podmínce tedy mohou vyhovovat veškerá registrovaná zdravotnická zařízení.
- Seznam specializačních oborů je třeba přizpůsobit seznamu oborů automaticky uznávaných dle směrnice 2005/36/ES. Další obory zařadit jen v případech hodných zvláštního zřetele. - Specializační vzdělávání by mělo mít ve všech oborech stejnou základní strukturu, případně rozdělenou na obory operační a ostatní. Například: 60 % doby v lůžkovém zdravotnickém zařízení, 30 % v ambulantním zdravotnickém zařízení, případně ambulancích lůžkového zdravotnického zařízení, 10 % ve zdravotnických zařízeních typu fakultních nemocnic.

Konkrétní náplň specializační přípravy v jednotlivých oborech pak stanoví akreditační komise s účastí odborných společností a ČLK.
- Pokud je v rámci specializační přípravy požadováno provedení určitých výkonů, pak mohou být požadovány pouze reálné počty těchto výkonů a může jít pouze o výkony v praxi opravdu lékaři prováděné.
- Základní vzdělávací kmeny v délce 24 měsíců přizpůsobit seznamu tzv. I. atestací dle vyhlášky č. 77/1981 Sb. Definovat kompetence lékařů po absolvování základního kmene. - Specializovaná způsobilost rovná se právo pracovat samostatně. Odpovídá bývalé tzv. I. atestaci. Pravidla získávání specializované způsobilosti určuje směrnice 2005/36/ES. Specializovaná způsobilost však nezakládá automaticky nárok na výkon funkce vedoucího lékaře primáře.
- K výkonu funkce vedoucího lékaře primáře je třeba delší praxe i vyšší odbornost (analogie II. atestace). Tuto oblast evropská směrnice neupravuje, a ČR má tedy velkou míru volnosti. Licence pro výkon funkce vedoucího lékaře primáře vydává ČLK, současná pravidla je možno upřesnit a doplnit.
- Stát podporuje mladé lékaře prostřednictvím stipendií, která jsou vázána na určitého školence, ne na zdravotnické zařízení. Stát vypisuje tolik stipendií, kolik je absolventů LF v daném roce. Stát plánuje potřebu lékařů v jednotlivých oborech, tedy určuje, kolik stipendijních míst pro jednotlivé obory vypíše. Absolventi LF si z nabídky stipendijních míst vybírají v pořadí stanoveném jejich průměrným prospěchem za celou dobu studia.

Každý mladý lékař má právo specializovat se v jakémkoli oboru v případě, že nebude uplatňovat nárok na stipendium.
- Stát má právo kontrolovat úroveň specializační přípravy a plnění povinností školicího zdravotnického zařízení.
- Právo provádět některé specializované výkony (výkony vyžadující speciální dovednosti) je možno omezit požadavkem na zisk tzv. funkční licence, kterou vydává ČLK.

Tyto teze prezentoval prezident ČLK na zasedání zdravotního výboru PS dne 28. 5. 2014.
Ministerstvo zdravotnictví ustavilo pro diskusi o změnách ve specializačním vzdělávání lékařů speciální komisi pod vedením 1. náměstka prof. Vymazala. Členem komise, jejímž úkolem je příprava věcného záměru návrhu novely zákona o vzdělávání lékařů, je za ČLK viceprezident Mrozek. Práce této komise sice v současnosti končí, ale návrh věcného záměru novely zákona přesto nemá dosud ČLK k dispozici.

V září 2014 pak byla ustavena další komise pro celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků, kterou nevede ministr ani jeho náměstek, ale prof. Cvachovec coby externista. Vzhledem k tomu, že tato pracovní skupina je vázána na agendu Zdraví 2020, spadá formálně pod hlavního hygienika Valentu, který jmenoval viceprezidenta ČLK Mrozka členem také této pracovní skupiny. Ta bude rozdělena na sekci pro zdravotnická povolání vyjmenovaná v zákoně č. 95 a na sekci zdravotnických povolání dle zákona č. 96 a měla by ve lhůtě 12 měsíců připravit návrh revize počtu vzdělávacích oborů a jejich odborné náplně. Příprava lékaři tolik očekávaného zákona se tak protahuje a odkládá.

Další oblasti spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví ČR

ČLK má zastoupení v několika komisích a pracovních skupinách Ministerstva zdravotnictví: - Komise pro specializační a celoživotní vzdělávání: MUDr. Mrozek - Agentura pro zdravotnický výzkum: členem vědecké rady je MUDr. Tomek - Komise pro protonovou terapii: prof. Šlampa - Přístrojová komise: MUDr. Tomek, Voleman - Tým pro tvorbu strategie e. Health: MUDr.
Němeček

Spolupráce ČLK s Univerzitou Karlovou a lékařskými fakultami

V pořadí již 508. rektorem UK byl 4. 3. 2014 inaugurován prof. MUDr. Tomáš Zima, který je členem vědecké rady ČLK. Dne 3. 4. 2014 jednal prezident ČLK s novým rektorem o možnostech prohloubení spolupráce mezi ČLK a UK v oblasti vzdělávání lékařů. V květnu se pak nový rektor účastnil zasedání představenstva komory.
Komora podporuje plán na zvýšení počtu studentů lékařských fakult a na zvýšení finančního příspěvku státu na jednoho medika. Zvýšení počtu studentů, a tím i absolventů LF je jedním z předpokladů řešení nedostatku lékařů. Prezident ČLK o této problematice jednal s děkany lékařských fakult i s ministrem školství PhDr. Chládkem.

Prezentace činnosti ČLK medikům

Dne 9. 4. 2014 vystoupil prezident ČLK s přednáškou o významu profesní lékařské samosprávy před studenty LF Hradec Králové. Dne 14. 4. 2014 přednesl obdobnou přednášku studentům LF v Brně. Obě akce pořádaly místní spolky mediků.

Celoživotní vzdělávání lékařů

ČLK se snaží nejenom o vysokou odbornou úroveň pořádaných vzdělávacích akcí, ale naší ambicí je také systematizace celoživotního vzdělávání lékařů. Prezident ČLK proto jmenoval z řad předních odborníků 43 odborných garantů, kteří zodpovídají za kvalitu vzdělávacích akcí. Od 1. 9. 2014 je pro všechny lékaře bezplatně dostupný zcela nový e.learning.

Nejvýznamnější vzdělávací akce ČLK: - Univerzita medicínského práva – v akademickém roce 2013/2014 realizovalo právní oddělení ČLK druhý ročník kurzu skládajícího se z 10 lekcí postihujících nejzávažnější témata zdravotnického práva. V akademickém roce 2014/2015 byl pro velký úspěch zahájen již třetí ročník.

- Ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví uspořádala ČLK v červnu a v říjnu dvě právní konference na téma "Právní aktuality pro lékaře a legislativní záměry Ministerstva zdravotnictví".
- "Lege artis" postupy v medicíně – 3. mezinárodní konference ČLK věnovaná etice a komunikaci v medicíně se uskutečnila 28. 11. 2013 v Kongresovém centru U Hájků v Praze.
- Syndrom vyhoření jako mezioborový jev – konferenci pořádala ČLK v Praze ve spolupráci s Psychiatrickou klinikou 1. LF UK a VFN v Praze, s katedrou psychologie Pedagogické fakulty UK a s katedrou psychologie

Filozofické fakulty UK dne 12. 12. 2013. Konference navázala na výsledky v Evropě unikátního výzkumu prevalence syndromu vyhoření mezi lékaři, který provedla ČLK. V rámci konference byla představena stejnojmenná publikace, kterou ČLK v edici celoživotního vzdělávání vydala ve spolupráci s nakladatelstvím Grada.

Nové centrální kanceláře ČLK v Olomouci

V souladu s usnesením XXVII. sjezdu zakoupila v březnu ČLK za 2 500 000 Kč nebytové prostory pro potřeby centrální kanceláře ČLK v Olomouci. Představenstvo poté schválilo investici 590 000 Kč do rekonstrukce těchto prostor. Stěhování z původních kanceláří by mělo proběhnout během měsíce listopadu.

Registr lékařů

Národní registr zdravotnických pracovníků, do kterého jsme měli povinně zasílat své citlivé osobní údaje, byl zrušen rozhodnutím Ústavního soudu v prosinci 2012. Registr lékařů tak i nadále vede pouze ČLK. Naším cílem je, aby tento registr nejenom bezpečně chránil osobní údaje lékařů, ale aby v něm zaznamenané informace byly pravdivé, aktuální a kompletní. V těchto měsících proto probíhá přeprogramování registru na modernější operační systém a zároveň upgrade uživatelského prostředí tak, aby byla práce s registrem snazší a aby umožňoval získávání většího množství statistických dat.

S novým ředitelem ÚZIS Ladislavem Duškem jsme opakovaně jednali o možnosti spolupráce při vytváření Národního zdravotního informačního systému.

Spolupráce lékařů a farmaceutických firem

Již v roce 2008 přijalo představenstvo ČLK závazné stanovisko upravující pravidla spolupráce lékařů s farmaceutickým průmyslem. Tato pravidla jsou závazná pro všechny lékaře stejně jako Etický kodex komory.

Spolupráce musí být transparentní, lékaři mají nárok na přiměřenou odměnu za práci pro farmaceutické firmy a vzdělávací akce podporované farmaceutickými firmami se mohou konat pouze v místech přiměřených typu a významu dané vzdělávací akce.

Farmaceutické firmy sdružené na evropské úrovni v organizaci EFPIA přijaly kodex upravující pravidla spolupráce s lékaři (tzv. Disclosure kodex), který je od 1. 1. 2014 závazný pro celou EU. V létě prezentovala pravidla "Transparentní spolupráce" rovněž Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Podle ní budou nejpozději od 30. 6. 2016 na internetu dostupné informace o lékařích, kteří spolupracují s farmaceutickými firmami, a to včetně výše odměny za tuto spolupráci. Zveřejňovány budou jako první informace za rok 2015.

Dne 9. 9. 2014 jednal prezident ČLK s novým ředitelem SÚKL PharmDr. Blahutou o možnosti spolupráce v oblasti celoživotního vzdělávání lékařů, o možnostech předávání aktuálních farmakologických informací lékařům. ČLK navrhuje zřízení komise SÚKL pro posuzování etiky výkonu povolání lékaře a farmaceuta se zastoupením profesních komor a požaduje účast zástupců ČLK se statutem přizvané osoby při kontrolách, které ve zdravotnických zařízeních SÚKL provádí.

Jednání prezidentů profesních komor

Tradičního adventního setkání prezidentů profesních komor, které se tentokrát uskutečnilo 3. prosince 2013 v sídle České komory autorizovaných techniků a inženýrů činných ve výstavbě, se účastnili představitelé 11 profesních komor. Zástupci jednotlivých komor jako každý rok seznámili ostatní s novinkami v jejich profesi i profesní samosprávě. V diskusi, která následovala po úvodních sděleních, převládala témata: - ekonomická situace a její vliv na profese, - problémy spojené s novým občanským zákoníkem, - profesní etika a její dodržování, - celoživotní vzdělávání jako předpoklad zachování odbornosti a kvality výkonu svobodných povolání.

Profesní komory jakožto autonomní stavovské samosprávy vykonávají svou činnost bez jakýchkoli nároků na státní finance. Naproti tomu pociťují rostoucí snahy o regulaci, ať už ze strany státu, či v rámci Evropské unie.

Společenské aktivity ČLK

Také v tomto roce proběhla v lednu a v červnu dvě setkání neformálního Lékařského poslanecko-senátorského klubu. Osobní kontakty se zákonodárci jsou při prosazování legislativních změn velmi důležité. Je jistě škoda, že po svém zvolení část zákonodárců zapomíná na to, že jsou a celý život budou především lékaři, zatímco jejich politická kariéra nemusí mít dlouhého trvání. Z čestných výjimek je třeba připomenout alespoň členku představenstva ČLK senátorku Dernerovou a členy vědecké rady komory senátory prof. Žaloudíka a Schwarze, z poslanců pak zejména předsedu OS ČLK Olomouc kolegu Brázdila.

Cenu prezidenta ČLK za přínos celoživotnímu vzdělávání lékařů převzal v rámci výročního setkání školitelů celoživotního vzdělávání v sídle Česko-německé obchodní a průmyslové komory dne 12. 11. 2013 prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

Vánoční koncert – 13. 12. 2013 v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí
XVIII. ples lékařů českých – 8. 2. 2014 tradičně v Paláci Žofín, ve spolupráci s LOK-SČL

Cena prezidenta ČLK za vynikající publikaci pro celoživotní vzdělávání lékařů – smyslem je ocenit a podpořit autory, kteří pro systém celoživotního vzdělávání lékařů ČLK nejen pořádají kurzy, ale k těmto kurzům též vydávají vzdělávací publikace. První oceněnou publikací se 13. 2. 2014 stala monografie Sociální gerontologie autorů Čevela, Kalvach, Čeledová, kterou vydalo nakladatelství Grada.

V pořadí již 21. Rytířem českého lékařského stavu byl pasován prof. Roman Čerbák, CSc. Slavnostní akt se uskutečnil ve čtvrtek 27. 3. 2014 v Břevnovském klášteře v Praze.
Mistrovství světa lékařů ve fotbale se konalo ve dnech 5.–12. 7. 2014 v Brazílii a tým vedený prof. Adamcem a dr. Englem obhájil stříbrné medaile z loňského šampionátu v Maďarsku. ČLK podpořila občanské sdružení Czech National Medical Football Team částkou 300 000 Kč.

Zahraniční činnost

CPME – Stálý výbor evropských lékařů
Prezident ČLK Kubek je jedním z viceprezidentů této organizace zastupující zájmy 2 milionů evropských lékařů vůči orgánům EU. Plenární zasedání se konala v listopadu 2013 v Bukurešti a v dubnu 2014 v Bruselu. Účastnili se jich Kubek a předsedkyně Etické komise ČLK Stehlíková.
EJD – Evropští mladí lékaři
Plenární zasedání se konala v květnu 2014 v Debrecínu a v listopadu 2014 ve Štrasburku a účastnil se jich Šindler.
ZEVA – Středoevropské a východoevropské lékařské komory
Plenárního zasedání v září 2014 v Bratislavě se účastnil Mrozek.
WMA – Světová lékařská asociace
ČLK má status pozorovatele. Plenárních zasedání v dubnu 2014 v Tokiu a v říjnu 2014 v Durbanu se účastnil Kubek.

ČLK se dále snaží spolupracovat zejména s lékařskými komorami sousedních zemí. Prezident ČLK proto ve dnech 26.–27. 5. 2014 navštívil 117. sjezd Německé spolkové komory v Düsseldorfu. Delegace představenstva ČLK vedená viceprezidentem Mrozkem se v březnu 2014 účastnila zasedání představenstva Slovenské lékařské komory a kolega Mrozek navštívil 9. 9. 2014 jednání lékařských komor států V4 v Bratislavě, jehož ústředním tématem byly možnosti spolupráce v oblasti celoživotního vzdělávání lékařů.

Lékařská komora roste

Jedním z hlavních problémů našeho zdravotnictví je vedle nedostatku peněz i nedostatek lékařů a jejich stárnutí. Díky tomu, že v komoře zůstávají nejenom nepracující důchodci, ale také část kolegů, kteří sice pracují v zahraničí, ale využívají výhodu našich nižších členských příspěvků, počet členů ČLK se během posledního roku zvýšil o 725 lékařů. K 31. 12. 2013 tak komora ve svém registru evidovala 51 601 lékařů, z toho 21 762 mužů a 29 839 žen.

Na závěr bych chtěl poděkovat nejenom všem zaměstnancům komory, ale především všem jejím voleným funkcionářům za práci, kterou v dresu České lékařské komory vykonali ku prospěchu svých kolegů a české medicíny.

---

S úplným zněním zprávy o činnosti budou seznámeni nejprve delegáti XXVIII. sjezdu ČLK a poté bude zpráva publikována na www.lkcr.cz

prezident ČLK

Milan Kubek

Zdroj: ČLK