Zpomalení růstu dětí je léčitelné, ale jen po určitou dobu

V České republice žije v současnosti asi 6000 dětí s poruchou růstu. Deset až 15 procent z dětí, které některou z poruch způsobující zpomalení růstu trpí, přichází k lékaři pozdě. Včas započatá léčba může pomoci, ale jen dokud se neuzavřou kostní růstové štěrbiny. Dětští pacienti jsou často léčeni podáváním růstového hormonu, případně jiných hormonů. Novinářům to řekla Božena Kalvachová z pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol.

V současnosti je většina růstových potíží rozpoznána až mezi osmým a desátým rokem dítěte, kdy je léčba problematická a někdy i neúčinná.

Růstu dětí by si měli všímat především rodiče. Růstové grafy jsou součástí zdravotního průkazu dítěte a pediatři by měli výšku dítěte v rámci preventivních prohlídek do nich zaznamenávat a porovnávat. V případě problému by měli dítě doporučit k dětskému endokrinologovi, a ten může děti odeslat do center pro léčbu růstovým hormonem, kterých je v ČR 11. Rodiče by se však neměli spoléhat jen na pediatra, mají-li pochybnosti, měli by na ně lékaře sami upozornit, doporučuje Kalvachová.

Genetická výbava a rodinné dispozice z 60 procent rozhodují o výšce dítěte. Důležité jsou také kvalita výživy, a to i v období před narozením, a látková výměna. Poruchu mohou vyvolat onemocnění jater, ledvin, střev, plic, kloubů i kostí a tvorby různých hormonů, nejenom růstového. Určitou roli hraje i dostatek spánku, protože růstový hormon se vyplavuje přes den v malém množství. Po usnutí se jeho hladina do půlnoci výrazně zvyšuje, po půlnoci se snižuje. Proto je důležité, aby děti neponocovaly. Zastavit růst dítěte může rovněž stres, například u dítěte vystaveného šikaně.

Některé děti jsou malé od narození, nejčastěji to má genetickou příčinu. Takové poruchy se projeví do jednoho či dvou let. Geneticky je podmíněný také Turnerův syndrom, který má přibližně jedno z 2000 děvčat. Projevuje se někdy hned po narození, někdy ale až kolem desátého roku věku.

Daleko častěji se objevuje porucha až zástava růstu, které mohou být i důsledkem úrazu nebo nadměrné fyzické zátěže, například když ambiciózní rodiče nutí děti nadměrně sportovat. Negativně může působit i léčba kortikoidy. Významnou skupinu tvoří děti s hormonální poruchou. Hlavní roli zde hrají růstový hormon, hormon štítné žlázy a pohlavní hormony. Některé děti mají přechodnou poruchu růstového hormonu v době, kdy by už měly začít produkovat pohlavní hormony, častěji se tento problém objevuje u chlapců.

Zdroj: ČTK