Změny DPH se dotknou i zdravotnictví
Daň z přidané hodnoty se má podle vlády změnit – u léků se zvýší, u zdravotnických přístrojů a pomůcek na poukaz klesne. Zdražit má alkohol s výjimkou vína.
V rámci ozdravného balíčku daňových, důchodových a výdajových změn ohlásila vláda také návrhy změny v oblasti DPH na léky a zdravotnické prostředky.
Léky kvůli tomu mohou podražit, naopak zdravotnické prostředky na poukaz by mohly zlevnit.
Na léky se v současnosti uplatňuje druhá snížená desetiprocentní sazba daně z přidané hodnoty, a to od roku 2015. Předtím byla na léky 15procentní snížená sazba DPH.
Podle vládního návrhu se nyní druhá snížená 10procentní sazba DPH ruší. Zůstanou jen dvě sazby, základní 21procentní a snížená 12procentní.
Nová 12procentní sazba DPH na léky tedy bude stále nižší, než byla před rokem 2015.
U léků hrazených na recept to bude znamenat vyšší náklady pro zdravotní pojišťovny. Jak uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich, konkrétně to může pro celý systém zdravotního pojištění znamenat ročně náklady zhruba o 1,5 miliardy korun vyšší. O tuto částku pomohou zdravotní pojišťovny státnímu rozpočtu.
U léků s doplatkem a léků nehrazených se může vyšší DPH projevit v ceně pro pacienta.
Pro zdravotní pojišťovny by tedy zdražení léků nemělo zásadní dopad, navíc mohou na druhou stranu ušetřit na zdravotnických prostředcích na poukaz.
U zdravotnických prostředků se dopady změny DPH odhadují hůř. Jak vypočítává expert na zdravotnické prostředky Jakub Král, některé zdravotnické prostředky mají základní sazbu DPH 21 %, zdravotnické prostředky na poukaz mají 15 %, několik položek má sazbu 10 % a například stomatologické zdravotnické prostředky mají nulovou sazbu.
„Sjednocení sazeb DPH na léky a zdravotnické prostředky je jistě krok správným směrem, avšak buď by to mělo být formou osvobození, tedy 0 %, jak od loňského roku umožňuje směrnice EU o DPH, anebo by změna působící u léků zdražení neměla být veřejně prezentována jako jejich zlevnění,“ míní Král.
Reagoval tak na nepřesnost při prezentaci vládních změn na tiskové konferenci, kde uvedl ministr financí Stanjura léky jako příklad zboží, na které se daň sníží.
„Tím, že dojde ke zvýšení DPH, dojde i ke zvýšení finální ceny. U hrazených léčiv je situace složitější, protože zvýšení DPH dopadne na rozpočty zdravotních pojišťoven. V realitě tak státní rozpočet vlastně neušetří, protože jde pouze o přesun nákladů státu z jedné kapsy do druhé,“ uvedl také výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.
Úspora na zdravotnické technice
Například nemocniční technika a přístroje by tedy mohly teoreticky zlevnit a nemocnice by na ní mohly ušetřit. Zdravotní pojišťovny ušetří na zdravotnických prostředcích na poukaz. Stomatologické pomůcky naopak mohou podražit.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v Českém rozhlase uvedl, že finanční dopad na zdravotnictví bude kladný. „U léků se sice DPH zvýší o dvě procenta, ale u zdravotnických prostředků, což je zhruba desetkrát větší balík peněz, se snižuje o tři procenta. Protože ty z 15 procent klesly na 12 procent. To znamená, že když dáte léky a zdravotnické prostředky dohromady, ušetří zdravotní systém zhruba 3,2 miliardy na DPH,“ řekl Válek.
„Nulová sazby na léky neexistuje,“ dodal Válek. To ale není přesné, například ve Švédsku je na léky na recept a léky do nemocnic nulová sazba DPH.
Podle Friedricha ale pro zdravotní pojišťovny neklesnou výdaje na zdravotnické prostředky o tolik, o kolik narostou výdaje na léky. Válkův odhad mu přijde příliš optimistický, upozorňuje ale, že nezná podklady, ze kterých ministr vychází. „Objem nákladů na léčiva tvoří významnou část všech nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní služby. Náklady na zdravotnické pomůcky jsou výrazně nižší,“ vysvětluje Friedrich. Na zdravotnické prostředky na poukaz vydaly zdravotní pojišťovny loni 10,5 miliardy korun, na léky na recept 41 miliard, na centrové léky 27,4 miliardy korun.
Vláda také v rámci balíčku změn daní navrhuje zvýšit spotřební daně z tabákových výrobků a lihu, v souhrnu o sedm miliard korun za rok. Na nápadu zrušit výjimku ze spotřební daně, kterou mají tichá vína, se vláda neshodla, na víno se tedy nadále nebude spotřební daň platit.
