Zeptali jsme se vás
Doc. Leoš Heger,Ministerstvo zdravotnictví ČR
Jak by v praxi mělo vypadat signování spotřebované péče pacientem?
Skutečnost, že by se pacient stal první instancí při kontrole výkazů lékaře, je určitě zajímavá, nicméně v současném systému úhrad, který je mimořádně složitý a jejž se postupně budeme snažit zjednodušit, zavedení takové kontroly nevidím jako aktuálně možné. Větší podíl pacienta na kontrole vykazované péče bychom však určitě uvítali a tento princip již obsahuje novela zákona 48, podle níž budou mít zdravotní pojišťovny povinnost zpřístupnit vyúčtování týkající se jeho péče.
O kolik by se mohlo zvednout pojistné osobám samostatně výdělečně činným – OSVČ?
Tato úprava stávající legislativy je pod patronací ministerstva financí a uvažuje se o ní v souvislosti se změnami daňových zákonů. Jednou z možností by bylo rozšíření daňového základu, z nějž se zdravotní a sociální pojištění platí. V takovém případě pracovní verze novely navrhuje nárůst až o 50 %, nicméně stále platí, že jsou to pouze návrhy k projednání.
A o jakou částku by byl systém v takovém případě posílen?
V tuto chvíli je představa ministerstva financí taková, že celkový objem vybraného pojistného se nemá nijak dramaticky zvyšovat. Ovšem vzhledem k tomu, že dnes platí na zdravotním pojištění osoba samostatně výdělečně činná v průměru přibližně polovinu toho, co odvádí zaměstnanec a zaměstnavatel dohromady, je logické, že se do budoucna uvažuje o narovnání těchto poměrů. Stát by měl uvažovat o jiných motivačních úlevách pro OSVČ než na úrovní výběru zdravotního a sociálního pojištění.
Uvažujete, že by se při restrukturalizaci lůžkového fondu částečně posílila úhrada následné a dlouhodobé péče?
Platby, které jdou v současnosti do následné péče, jsou menší, než které spotřebovává segment akutní péče, a proporce těchto plateb se zatím měnit nebude. Jde spíše o to, aby poskytovatelé ušetřili na nákladech za akutní lůžkovou péči v případech, kdy oddělení mají malou obložnost lůžek a blokují personál, který by mohl být efektivněji využit jinde. V současné době tolik potřebných restrikcí nemůže žádný segment očekávat navýšení úhrad.
Uvažuje se v segmentu dlouhodobé péče o zavedení vícezdrojového financování jak ze systému zdravotního, tak sociálního, popř. jiných zdrojů?
Plánujeme spíše úpravu úhrady dlouhodobé péče ve smyslu nastavení stejných podmínek bez ohledu na to, zda se o pacienta stará zařízení tzv. zdravotního nebo so‑ciálního typu. Dnes pobývá v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, ale i v domovech pro seniory se zvláštním určením relativně velká proporce pacientů, jejichž zdravotní stav je porovnatelný, a byli by vhodní převážně pro dlouhodobou sociální péči. Podíl zdravotního pojištění a sociálního příspěvku je u nich nicméně velmi odlišný. Chtěli bychom nadefinovat zvláštní platby v režimu následné péče a jiné pro režim dlouhodobé péče tak, aby úhrady byly férovější a ze zdravotního systému se hradila zdravotní péče bez ohledu na to, na jakém lůžku a v jakém zařízení pacient leží, a podobně by to mělo být s úhradou sociální péče. Příprava zákona o dlouhodobé péči je ve fázi schvalování věcného návrhu zákona na ministerstvu práce a sociálních věcí a doufám, že na začátku příštího roku by už mohlo být paragrafované znění.
MUDr. Pavel Vepřek, Ministerstvo zdravotnictví ČR
Jakým způsobem chcete dosáhnout odstranění duplicit při provádění laboratorních a dalších vyšetření?
V nemocnici se nastaví nové motivace bránící těmto duplicitám po zavedení úhradového systému DRG. V ambulantní sféře by hlavním hráčem, jenž omezuje počet duplicitních vyšetření, měly být zdravotní pojišťovny, které by selektivně kontrahovaly a proplácely jen vyšetření v laboratořích, jež jsou pro všechny důvěryhodné a přijatelné. Pak odpadá argument o nutnosti provádět nové vyšetření jen proto, že o relevanci a standardizaci předchozích výsledků lze pochybovat. Lze jít cestou preferované spolupráce s těmi zařízeními, která mají nejlepší reference od většiny ambulantních specialistů a praktiků i nemocničních lékařů v daném regionu. Druhou podmínkou je, že výstupy z laboratorních, ale i zobrazovacích vyšetření by měly být v elektronické podobě dostupné pro všechny ošetřující lékaře, kteří s pa‑cientem přicházejí do styku. Není třeba, aby byla dostupná veškerá zdravotní dokumentace, ale určitě by se to mělo týkat preskripce a výsledků vyšetření s diagnostickými závěry, jež pacientovy byla provedena. Pro zefektivnění celého systému by byla žádoucí také větší kooperace mezi praktickým lékařem a ambulantními nebo nemocničními specialisty s tím, že specialista by měl být v řadě případů v roli konzultanta supervizora praktického lékaře. Interakce mezi praktikem a specialistou by měla vyústit ve větší vzdělanost praktiků, nicméně v komplikovaných případech by péči o pacienta převzal specialista.Problém českého zdravotnictví je, že každý se snaží maximalizovat své zisky. Pokud má specialista nedostatek pacientů, tak se snaží je ve své péči ponechat, a v řadě situací pak supluje práci praktika.
Mluví se také o posílení kontrolní role zdravotních pojišťoven.
Hlavní důraz je na posílení kontrolních mechanismů uvnitř samotných pojišťoven. Také selektivní kontraktace má v sobě určitý motivační prvek. Pokud zdravotnické zařízení nebo ambulance bude mít nedostatečný počet klientů, tak s ním zdravotní pojišťovna nemusí uzavřít smlouvu. Důvodem mohou být nedostatky v personálním či materiálovém vybavení, popř. kvalitě poskytované péče, a pak má zařízení možnost nápravy tohoto stavu. Pokud je nízký počet klientů daný vysokým počtem etablovaných poskytovatelů dané péče v daném regionu, nezbývá pro dotyčného provozovatele nic jiného, než uvažovat o poskytování takové péče v regionu, kde je těchto kapacit naopak nedostatek. Samozřejmě že by se jednalo o postupný proces, který má opravné možnosti. Je potřeba si však uvědomit, že systém není od toho, aby uživil všechny zdravotníky v místech, kde se rozhodnou danou péči poskytovat. Pro ilustraci, v jižních Čechách je nedostatek stomatologů, zatímco v Plzeňském kraji jich je nadbytek. Co je v takovém případě pro pacienta a systém výhodnější? Přesunout část stomatologických kapacit z Plzně na jih Čech.
Ing. Jaromír Gajdáček,Svaz zdravotních pojišťoven ČR
Jak byste si představoval fungování navrhovaného Fondu prevence a podpory prevence v praxi?
Peníze by se měly alokovat do oblastí, kde budou mít největší význam, tedy celonárodních screeningových programů pro diagnózy, které jsou v populaci velmi frekventní, a mají tak velký celospolečenský a ekonomicky dopad. Neměly by se rozměňovat na úhradu cyklistické přilby atd. Podle zákona zdravotní pojišťovny plní fond prevence z peněz jdoucích z pokut, penále a úroků na bankovních účtech. To by mělo zůstat zachováno pro potřeby každé pojišťovny. Naopak celonárodní programy by byly financovány ze společného fondu, kam by přispívaly všechny pojišťovny. Zajistit větší účast obyvatel na těchto screeningových programech by bylo optimální cestou pozitivní motivace, např. prostřednictvím zvýhodněné sazby pojištění nebo komerčního připojištění podmíněného účastí na screeningu. Prevence není všelékem, ale velmi významným nástrojem pro celkové zlepšení zdravotního stavu populace. Na druhou stranu vede i k finančním úsporám pro celý systém.\\V návrzích NERV se také hodně mluví o vzájemné konkurenci zdravotních pojišťoven… Od konkurence pojišťoven si všichni hodně slibují, ale dosavadní faktický prostor pro diverzifikaci nabídky pojistných plánů byl velmi malý. Pojišťovny se mohou lišit v tom, jak efektivně dokáží nakupovat kvalitní zdravotní péči a jak si nakonfigurují síť poskytovatelů. Skutečnou konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami by mohla nastartovat nabídka alternativních pojistných plánů. S příchodem nových léčebných možností je pak možné zvažovat, zda takovou intervenci zařadíme do standardní péče, anebo bude poskytována v rámci alternativních pojistných plánů. V tuto chvíli jde o to vůbec takovou možnost připustit. Je s podivem, že současný pluralitní systém bez jakékoli motivace a konkurence vůbec přežil, aniž by se více uplatnil. Fungující trh nakonec ukáže, jaký počet zdravotních pojišťoven bude pro Českou republiku optimální. Že se v přechodném období objeví některé problémy a budou snahy o zneužití a poukazování na to, že to nefunguje, je jasné, ale důležité je, aby zásadní změny byly nastartovány nejlépe v roce 2013.
Zdroj: Medical Tribune