Zdravotnictví Prahy tíží dluh 10 mld
Zadluženost pražského zdravotnictví, včetně odložených investic, se podle primátora Pavla Béma (ODS) pohybuje kolem deseti miliard korun. Neodstraní ji jednorázové finanční injekce fakultním nemocnicím ani přesuny peněz ve státním rozpočtu. Jediným řešením je reforma, kterou se změní kapacity a efektivita lůžkové péče, řekl dnes Bém novinářům.
"Pražské zdravotnictví trpí těžkou nemocí - je předlužené, neefektivní a drahé. Nemá strategickou koncepci rozvoje péče a já jako primátor musím přiznat, že nemám šanci ji vytvořit," prohlásil Bém. Valnou většinu pražských nemocnic vlastní stát, který také rozhoduje o tom, jakou péči a za kolik peněz budou poskytovat. Město toto rozhodování ovlivnit nemůže.
Zdravotnictví Prahy představuje téměř čtvrtinu kapacit celé české republiky, v některých specializovaných oborech až dvě třetiny. Pražané však využijí jen zhruba polovinu lůžkových kapacit v hlavním městě. Z těchto čísel je podle Béma patrné, že koncepci zdravotnictví Prahy nelze vytvořit bez koncepce celého českého zdravotnictví.
Stejný názor zastává stínový ministr zdravotnictví ODS senátor Tomáš Julínek. "ODS má jasné kroky reformy po volbách, teprve tato změna udělá pořádek i v pražském zdravotnictví," prohlásil. Podle senátora by se "měla přeskládat skladba výkonů a procedur, které budou nabízet pražská zařízení pacientům, nikoli říkat, která nemocnice bude existovat, a která nikoli".
V hlavním městě je 317 lékáren, jedna na 3500 obyvatel, což je dobrý evropský průměr, řekl prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Problémem pražské sítě lékáren je podle něj nevyváženost. Zatímco jen na Karlově náměstí v centru Prahy je sedm lékáren, v okrajových oblastech města je jich nedostatek.
Předseda občanského sdružení Občan Pavel Vepřek vidí šanci pro pražské zdravotnictví v tom, že stoupne vliv občanů na fungování zdravotních služeb. "Politika současné vlády jde proti tomuto trendu," poznamenal. Podle Vepřeka by lidé měli mít volbu mezi pojišťovnami, které by jim nabízely různé soubory služeb, jež pro ně sjednají ve zdravotnických zařízeních. Nebylo by pak třeba direktivně stanovit, kolik bude nemocnic a ambulancí. "Jejich počet by odpovídal počtu a potřebám občanů, kteří se v jednotlivých pojišťovnách zaregistrují," vysvětlil Vepřek.
Zdroj: ČTK