Zdravotnický systém je nespravedlivý, stěžují si senátoři

Stížnost, kterou senátoři chtějí podat na přelomu roku, poukazuje na řadu údajných nespravedlností při stanovování úhrad za zdravotní služby. Mimo jiné to, že se platby za stejné výkony liší v různých nemocnicích, a to, co rozhoduje, není přitom kvalita. Pacienti mají podle navrhovatelů stížnosti nerovný přístup k péči z veřejného zdravotního pojištění.

Jak pro MT uvedl autor stížnosti právník PWC Ondřej Dostál, v úhradové vyhlášce stížnost napadá princip historických paušálů, které přenášejí historicky nespravedlivé platby z roku na rok. Dále pak objemové limity a nerovnou jednotnou sazbu.

To ale není vše. Kromě úhradové vyhlášky by mohl Ústavní soud, pokud by plně vyhověl této stížnosti, zrušit významnou část zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jednak ty paragrafy, které upravují dohodovací řízení o úhradách zdravotních služeb, protože v tomto procesu rozhodování nejsou podle stížnosti zastoupeni všichni, na koho má dopad – ani poskytovatelé, ani pacienti. Dále uzavírání smluv s poskytovateli, určování specializovaných center, která mohou předepisovat „centrové léky“, ale také vydávání sazebníku výkonů. „Je napadeno i ustanovení o seznamu výkonů, tedy rozhodování, který výkon bude zařazen do systému hrazené péče a který nikoli. Je to totiž záležitost, proti které se nedá odvolat. Ze stejných důvodů bylo před lety Ústavním soudem zrušeno ustanovení o úhradách léků, protože o nich rozhodovala komise bez možnosti odvolání,“ uvedl Dostál.

Stížnost inicioval senátor a podnikatel Ivo Valenta ze Zlínského kraje poté, co se zabýval situací zadlužené nemocnice ve Zlíně. „Považuji za skutečně trestuhodné, aby existovaly neopodstatněné a neodůvodněné rozdíly v úhradách zdravotnickým zařízením za péči o pacienta. Jak je možné, že nemocnice v Praze dostanou 3,5krát více peněz v přepočtu na počet obyvatel než nemocnice ve Zlínském kraji? To mají lidé na Valašsku a Slovácku, jejich zdraví a životy, 3,5krát nižší hodnotu? Například na Karlovarsku je tento rozdíl dokonce ještě výraznější – tamní nemocnice dostávají na pacienta téměř šestkrát méně, než je tomu v Praze,“ uvedl senátor Valenta. Stížnost připravili členové senátního klubu ODS a podpisy pod ni sháněli napříč politickým spektrem. Podle Valenty by narovnání této diskriminace přineslo zdravotnickým zařízením například ve Zlínském kraji až 1,2 miliardy korun ročně navíc.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uznává právo senátorů podat ústavní stížnost, ale s napadením letošní úhradové vyhlášky naprosto nesouhlasí. „Nedovedu si představit, čím by se dala rozporovat dohoda, do které ministerstvo zdravotnictví nijak nezasahovalo. Je otázka, jestli to je ústavně napadnutelné. Pojišťovny a poskytovatelé projevili svobodnou vůli. Nechápu, co je na tom protiústavního,“ uvedl ministr. Upozornil tak na to, že se na úhradách pro příští rok letos poprvé dohodli zástupci všech segmentů se zdravotními pojišťovnami a vyhláška vyšla, aniž by ji někdo výrazně rozporoval.

Podle Dostála mělo ministerstvo dohody změnit ve veřejném zájmu. „Nová úhradová vyhláška se opět drží netransparentních regulací, které překračují přípustné ústavněprávní limity,“ uvedl Dostál. Podle ministra přezkoumání vyhlášky z hlediska veřejného zájmu proběhlo a porušení veřejného zájmu nezjistilo.

Ve stížnosti prý vychází z dřívější judikatury Ústavního soudu v oblasti zdravotnictví. „Navazujeme na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu za posledních dvacet let a poukazujeme na to, čemu vláda dosud nevyhověla,“ řekl Dostál. „Základní teze, kterou Ústavní soud přezkoumává, je proporcionalita. Když zasahuji do něčích práv, musí to být nutný zásah a musí se proti tomu dát odvolat,“ dodal.

Ústavní soud se stanovením úhrad za zdravotní služby v minulosti zabýval opakovaně, za protiústavní například označil úhradovou vyhlášku pro rok 2013. Tehdy soud odmítl limity, při jejichž překročení se úhrada výrazně snižovala. Soudci považovali za nevhodné, že vyhláška dramaticky krátí i úhrady péče, kterou byl lékař povinen poskytnout. V roce 2015 naopak Ústavní soud stížnost na úhradovou vyhlášku zamítl. Stížnost poukazovala na rozdílné úhrady v různých regionech, podle soudu ale byla pravidla předvídatelná.

Zdroj: MT