Zdravotnická dokumentace? Údaje si vymýšlím
Zdravotníci v diskusích přiznávají, že zdravontickou dokumentaci nevyplňují podle skutečného stavu, ale často si vymýšlejí.
„Nemám čas zapisovat do dokumentace pravdu, kompletně si ji cucám z prstu. Dělal jsem to tak za minulého režimu a budu to tak dělat i nadále," píše čtenář MT a s jeho názorem se ztotožňují další lékaři. „V článcích například píšete, že lékaři stačí kouknout na graf bolesti, aby věděl, jak reagovat. Ale na ten graf nikdo nekouká, prostě se píšeanalgetizace podle šablonky nebo momentální nálady lékaře,“ poznamenává další zdravotník na webu MT.
„Takový přístup je nemírně rizikový pro pacienta, pro kolegy a kolegyně dotyčné i pro zdravotnické zařízení. Záznam pravdivého údaje trvá stejně jako údaje nepravdivého, s popsaným postojem nemohu souhlasit,“ poznamenává David Marx.
Někteří zdravotníci si stěžují na komplikovanou byrokracii, která je daná především souběhem papírové a elektronické dokumentace. "A což takhle psaní ordinací dopředu nebo pozadu na vyšetřovně a nikoli u pacienta? Na jednu stranu je to výhodné, protože lékař to píše na počítači, a tedy nedochází ke zmatkům s nečitelností. Na druhou stranu, pokud si do dokumentace neudělá žádný zápis, jak si to má vše pamatovat?"
Podle Marxe by nemocnice měly zavést všude elektronický systém zapisování dokumentace:
„Ideální je uživatelsky přátelský elektronický systém např. i s malými PC použitelnými přímo u lůžka. To již není scifi ani věcně a zvolna již ani ekonomicky.“
Dalším problémem, který řeší ve všech nemocnicích, je otázka paralelního zapisování údajů v sesterské i lékařské dokumentaci. Řada zdravotnických zařízení zapisuje informace, které jsou zbytečné, nebo je zapisuje na několika místech najednou, aniž by to bylo nutné.
Jedním z příkladů jsou záznamy o bolesti pacienta. V rámci akreditačních standardů není nutné, aby tuto hodnotu psal lékař i sestra. Davd Marx, jako šéf Spojené akreditační komise upozorňuje, že zcela stačí, aby informace o bolesti zapisovala pouze sestra, která je ve styku s pacientem častěji. V tom je ale podle zdravotníků problém.
„V naší nemocnici platí nařízení, podle kterého musíme udávat bolest ve VAS stupnici a hodnota lékaře musí odpovídat hodnotě v sesterské dokumentaci. Co když pacient řekne lékaři, že ho např. noha nebolí skoro vůbec a sestře uvede bolest - 8/10? Kdy je povinna volat lékaře, je-li bolest 6/10 a výše na stupnici? Lékař řekne ´nejdu tam´, jeho to nebolí a co já chudák sestra mám dělat? Neptat se a opsat co napsal doktor, nebo nepostupovat lege artis?"
David Marx v tomto případě radí následující: „Bolest je dynamický projev a může v čase nabývat různé intenzity. Sestra by v popsaném případě měla trvat na vyšetření lékařem, případně požádat o intervenci svou nadřízenou.“
(ivb), www.tribune.cz
Zdroj: www.tribune.cz