Zdravotníci umějí vymáhat dluhy, používají k tomu firmy
Zdravotnická zařízení mají zkušenosti s vymáháním dluhů od zdravotních pojišťoven z dob, kdy jim pozdě platily. Dělaly to pro ně firmy. Podobně si zařízení poradí s jejich vymáháním, pokud by od ledna příštího roku měli pacienti hradit regulační poplatky. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) chce, aby pacienti platili 30 korun za návštěvu lékaře a položku na receptu, 60 korun za den v nemocnici a 90 korun za pohotovost.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt ČTK řekl, že jeho úřad nedá zařízením seznam firem, které by pohledávky vymáhaly. Záleží na zdravotnících, s kým se domluví. Firma ale musí postupovat v souladu se zákony. Ministerstvo očekává, že valná většina pacientů zaplatí.
"Hrozba pokuty ve výši 50.000 korun pro lékaře a exekuce pro neplatící pacienty - to jsou dva extrémy, které se mohou dotknout jedině těch, kdo systematicky nebudou platit nebo systematicky nebudou vybírat. Normální pacient a normální lékař se nemají čeho obávat," zdůraznil Cikrt.
Ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík ČTK řekl, že mají velké zkušenosti s vymáháním dluhů od cizinců, kteří se v Motole léčili. Každoročně stojí jejich léčba 15 až 20 milionů korun, úspěšnost vymáhání peněz v zahraničí je zhruba dvacetiprocentní.
Ředitel hodlá vymáhat dlužné poplatky od pacientů prostřednictvím advokátní kanceláře, která zvítězí ve výběrovém řízení. Kancelář pak už vše obstará - odkoupí od nemocnice pohledávku a sama si ji vymůže. Nemocnice dostane za pacienta 30 korun a advokátní kancelář si vymůže zbytek, což může být i 10.000 na jeden případ. Další možností je, že advokátní kancelář převezme svůj úkol za pevnou odměnu a bude si pak sama peníze vymáhat. Třetí možnost je, že si nemocnice udělá vše sama, s tím ale ředitel nepočítá.
Ludvík zatím neví, zda se bude vybírat jen za den v nemocnici, nebo také poplatek za vyšetření u ambulantního specialisty, za kterými chodí ambulantní pacienti. Kdyby to bylo jen za pobyt, je to v Motole ročně kolem 90.000 lidí. "Očekávám, že asi 8000 lidí nezaplatí. Kdyby to bylo včetně ambulantních pacientů, kterých je v Motole 850.000 za rok, to už by byly úplně jiné počty," poznamenal.
Členka představenstva České lékárnické komory Leona Štěpková ČTK řekla, že lékárníci mají velké zkušenosti s vymáháním peněz od zdravotních pojišťoven. Když neplatí pojišťovna v termínu, může ji lékárna penalizovat, nebo postoupit pohledávku své dodavatelské firmě. Dodavatel léků si o tuto částku sníží dluh lékárny za léky a nechá si zaplatit přímo od pojišťovny. Zároveň pošle pojišťovně penalizační fakturu za pozdní platbu, popsala.
Co se týká dluhů pacientů, ty byly podle Štěpkové v případě lékáren zatím ojedinělé. Pokud někdo neměl peníze na doplatek, lék nedostal, s výjimkou neodkladné péče, to ale byly zcela výjimečné situace. Na zaplacení se pak následně domluvil, aby mohl do své lékárny nadále chodit pro léky, řekla lékárnice.
Zdroj: ČTK