Zdravotníci neumějí jednat s handicapovanými
Komunikace s postiženými pacienty se v Česku na zdravotnických školách a lékařských fakultách nevyučuje. Budoucí lékaři a sestry se zatím intenzivněji nepřipravují na to, jak by měli s lidmi s handicapem jednat. Novinářům to v pondělí řekl předseda Národní rady zdravotně postižených ČR Václav Krása.
"Rádi bychom problematiku dostali do vzdělávání středních škol i lékařských fakult," uvedl Krása. Dodal, že o problematice chce rada jednat s ministerstvem školství.
Rada připravila šest návodů, které obsahují vždy deset zásad komunikace s postiženými. Zaměřuje se v nich na jednání s neslyšícími, tělesně postiženými, seniory, pacienty s demencí a nevidomými. Desatera si zatím podle Krásy vyžádala bývalá ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD), která nyní působí jako náměstkyně ředitelky Fakultní nemocnice Plzeň. Údajně by se mohla podílet na vytvoření skript. Krása dodal, že zájem o téma projevili i odborníci z katedry etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Tři stovky výtisků desatera získala včera vinohradská fakultní nemocnice. Své návody na komunikaci s lidmi s handicapem před nedávnem rada postižených předala třem pražským nemocnicím - motolské, vojenské a Na Homolce. Podle Krásy by v budoucnu měla brožurky s radami získat zdravotnická zařízení v celé republice. "Je to naše nabídnutá pomocná ruka, ne zdvižený prst," uvedl předseda rady.
Náměstek ředitelky vinohradské nemocnice Leoš Kabát uvedl, že nemocnice publikace s desatery využije v další přípravě lékařů a sester. Dodal, že pracovníci mnohých z 33 klinik a oddělení mají s jednáním s postiženými bohaté zkušenosti. Přiznal ale, že při přechodu na jiné pracoviště mohou problémy v komunikaci nastat. Kabát připomněl, že nemocnice zaměstnává i lidi s handicapem. Sluchově postižený pracovník tlumočí do znakového jazyka.
Podle představitelů rady pacienti s handicapem často uvádějí, že kvůli svému postižení byli považováni za prostoduché. Lékaři a sestry také často mluví jen s jejich průvodcem, nikoliv s nimi. Oslovují je hojně i ve třetí osobě. Například řeknou: Ať si pán či paní odloží. Podle zásad by zdravotníci měli postiženého pacienta oslovovat přímo. U seniorů by se pak měli vyvarovat oslovení babi či dědo a neměli by se staršími lidmi jednat jako s malými dětmi. Nevidomému by měli popisovat vše, co provádějí. Jeho věci by neměl nikdo přemisťovat. Texty desatera je možné najít na webových stránkách rady www.nrzp.cz.
Zdroj: ČTK