Zdravotní personál se učil lépe komunikovat s nemocnými
K lepší komunikaci zdravotníků s dlouhodobě nemocnými či umírajícími pacienty a jejich příbuznými, ale i zvládání stresu při náročném povolání mají přispět nové programy, které vznikly v Olomouci s podporou EU. Pilotně si je vyzkoušeli zdravotníci - nelékaři ze dvou léčebných ústavů a Charity Šternberk na Olomoucku.
Dovednosti v uplynulém roce a půl získávali hlavně při praktickém nácviku modelových situací, do nichž se v praxi dostávají, řekla v pondělí novinářům manažerka projektu Edita Bosáková.
"Nároky veřejnosti na profesionální přístup zdravotníků k pacientům narůstají. Zkušenosti z praxe ale dokazují, že v tuzemsku je v této oblasti co zlepšovat. Střední zdravotnický personál nepřipravují v tomto ohledu v dostatečné míře ani zdravotnické školy," uvedla Bosáková.
Podle lektorky Aleny Křenové zdravotníci často postupují intuitivně. Nemají ale zpětnou vazbu, která by jim ukázala, zda je jejich postup správný. "Personál si musí uvědomit, že klient je v náročné situaci a podle toho se s ním musí jednat.
Mnohdy stačí změnit jen tón hlasu či použít vhodné slůvko. To se týká i komunikace s rodinami nemocných," uvedla lektorka.
Neméně důležitou součástí bylo naučit střední zdravotnický personál to, jak se vypořádat s každodenním stresem či syndromem vyhoření. "Připravili jsme mentální tréninky, které se konaly interaktivní formou. Součástí byly i nácviky relaxace," doplnila Bosáková.
Do pilotní fáze projektu se zapojilo zhruba 30 pracovníků z odborných léčebných ústavů Paseka a Moravský Beroun a z Charity Šternberk. "Pro mě bylo důležité naučit se relaxovat a nabrat nové síly. Emočně velmi silný byl nácvik komunikace s umírajícím pacientem a jeho rodinnými příslušníky," uvedla sestra Ivana Wiedermannová.
Programy jsou podle Bosákové využitelné i v dalších zdravotnických zařízeních, kterým je společnost nabídne. "Zda se na ně ve zdravotnických zařízeních najdou peníze, je otázka," doplnila.
Projekt nazvaný Utěšuji, pomáhám, podporuji...Každý den! byl zahájen v prosinci 2010 a skončil letos v květnu. Náklady činily 1,68 milionu korun, finančně ho podpořil Evropský sociální fond.
ČTK
Zdroj: ČTK