Zdravotní klaun se stále častěji stává součástí nemocničních týmů

Až 60 procent dětí před zákrokem trpí předoperační úzkostí, která může přispět k pooperačním obtížím. Zdravotní klauni pomáhají humorem léčit nejen děti, ale i jejich rodiče, sestřičky a lékaře tím, že je dokáží zbavit stresu. Obdivuhodná je jejich verbální pohotovost, smysl pro kouzlo okamžiku a profesionalita. Na řadě pracovišť se tak stávají duší nemocnice.

Pro dítě je nemocniční prostředí a čekání na operaci velmi stresující. Podle průzkumů společnosti IPSOS si ještě po letech tento strach negativně vybavuje 70 procent bývalých dětských pacientů. Právě zdravotní klaun se snaží o změnu. Doprovází děti na operace a umí jim zlepšit náladu. Nyní je navíc prokázáno, že se to objektivně daří. Výsledky výzkumu NOS (Na Operační Sál) potvrdily, že zdravotní klauni výrazně zlepšují atmosféru v nemocnicích a pomáhají malým pacientům i jejich rodičům.

Návštěva klauna je jedním z alternativních prostředků, které snižují míru stresu před zákrokem. V rámci programu NOS, který již od roku 2013 probíhá v sedmi nemocnicích v ČR a je určen dětem čekajícím na chirurgický zákrok, se ve FN Motol uskutečnil ve spolupráci Vídeňskou univerzitou a se studenty psychologie Univerzity Karlovy odborný výzkum pozitivních účinků intervence zdravotních klaunů. „Výsledky výzkumu ukázaly, že děti, které během čekání na operaci doprovázel zdravotní klaun, reagovaly pozitivněji než děti, které klaun nedoprovázel. Byly klidnější, vyjadřovaly více pozitivních emocí a vykazovaly lepší náladu. Platí to jak při čekání v nemocničním pokoji, tak během premedikace i převozu na sál,“ říká Mgr. Gabriela Marková, Ph.D., lektorka na Psychologické fakultě Vídeňské univerzity a také vedoucí vědeckých výzkumů mezinárodní klaunské organizace Red Noses International.

Stresová situace před operací má následky i do dalších let. „Operace je pro dítě velmi stresový zážitek, jehož správné zpracování je stěžejní pro zvládání stresu v dospělosti. Jestliže je dítě kvůli operačnímu zákroku traumatizováno, může čelit komplikacím celý svůj život,“ upozorňuje Mgr. Zuzana Kocábová, Ph.D., v době výzkumu primářka odd. klinické psychologie FN Motol (nyní na mateřské dovolené). Výzkumu se účastnilo celkem 62 dětí ve věku od pěti do dvanácti let a jejich rodiče. Děti byly rozděleny do dvou skupin. Intervenční skupinu doprovázel před operací zdravotní klaun, u druhé, kontrolní skupiny přítomen nebyl. Členové výzkumného týmu sledovali děti v různých fázích přípravy na operaci a průběžně vyhodnocovali jejich chování pomocí škálování a dotazníků. Sledovali jejich emoce, aktivitu, vokalizaci a vzrušení. Součástí metodiky průzkumu bylo také sebehodnocení dětí i jejich rodičů, kam zaznamenávali své pocity a emoce.

Závěry první české studie hodnotící význam zdravotních klaunů:

• Kladné emoce – Děti v intervenční skupině se během čekání, premedikace a převozu na sál hlasově projevovaly pozitivněji a vykazovaly více kladných emocí než děti ve skupině kontrolní.
• Přetrvávání účinku – Pozitivní účinky přítomnosti zdravotního klauna v interakci mezi dětmi a jejich pečovateli přetrvávaly i po odchodu klauna.
• Lepší reakce rodičů – Rodiče v intervenční skupině uváděli mnohem lepší náladu a emoce než rodiče ve skupině kontrolní, a to zejména během fáze čekání, kdy se klaun přesunul na další pokoj, a tedy nebyl v tento moment u daného pacienta přítomen. Tyto výsledky naznačují, že intervence klauna nepřímo zlepšila náladu pečovatelů i tehdy, když klaun nebyl přítomen. Dobrá nálada rodičů tedy mohla následně ovlivnit pozitivní chování dětí.
• Pozitivní chování dětí – Děti, které během čekání na operaci doprovázel zdravotní klaun, reagovaly pozitivněji než děti, které klaun nedoprovázel. Byly klidnější a vykazovaly lepší náladu.

Program NOS! úspěšně funguje ve FN Motol, FN Plzeň, FN Hradec Králové, FN Brno, FN Olomouc, FN Ostrava‑Poruba a v Nemocnici Třinec. „Smích má neuvěřitelnou moc a přispívá ke zlepšení psychické kondice hospitalizovaných dětí a jejich rodičů, ale také vytíženého personálu. Zdravotní klauni rovněž doprovázejí dětské pacienty až před operační sál, čímž minimalizují pocit strachu před plánovaným zákrokem. Po probuzení z narkózy se děti často ptají právě na klauna, což je známkou toho, že tato činnost má smysl, dokáže odbourat úzkost a zlepšit malým pacientům náladu,“ hodnotí program Karmen Cieslarová, vrchní sestra na dětském oddělení Nemocnice Třinec.

Tato česká studie je podle člena výzkumného týmu a zástupce uměleckého ředitele organizace Zdravotní klaun BcA. Lukáše Houdka důležitá nejen proto, že na základě exaktních metod potvrdila význam klaunů, ale přinesla i data, která pomohou v komunikaci s dalšími zdravotnickými zařízeními a místy intenzivních zdravotnických zákroků, jako jsou např. pohotovosti, kde by přítomnost klauna mohla být také přínosná. Již nyní klaun pomáhá na pohotovosti ve FN Motol nebo v brněnské nemocnici a na dalších projektech pracují.

Posláním klaunů v nemocničním prostředí je přinášet dětem humor a smích, a jejich práce tedy zahrnuje nejen omezování negativních emocí, ale také vyvolávání pozitivních emocí a zlepšování nálady. To je zásadní moment, kterým se nově prezentovaný český výzkum odlišuje od těch, které na téma klaunských intervencí dosud proběhly.

Jak říká Lenka Rubešová, staniční sestra oddělení dětské chirurgie FN Motol, role klauna není jen na okamžik odvést pozornost dítěte od toho, že je nemocné, ale nesmírně pomáhají i v často složité komunikaci mezi zdravotníky, rodiči a malými pacienty, a stávají se tak důležitou součástí týmu.

Podle studií snižuje přítomnost klaunů úzkost i náklady na zdravotní péči

Zdravotní klauni mohou svým působením ovlivnit stav dětského pacienta na mnoha různých úrovních. Na fyziologické rovině stimuluje smích imunitní systém, především díky vyplavování endorfinů, na psychické rovině může zmírňovat pocity úzkosti a strachu, na emocionální úrovni nahrazuje smích negativní pocity pozitivními. V kognitivní oblasti dochází k vytržení pacienta z jeho vlastní neutěšené situace. V rovině sociální pak mezi dětmi a klauny vzniká specifický vztah, který podněcuje k další interakci. Tato rovina je také důležitá při spolupráci s nemocničním personálem. Pro každou tuto úroveň již existuje řada výzkumů a nezávislých studií, ve kterých jsou empiricky testovány konkrétní aspekty dané oblasti.

Zřejmě nejlépe empiricky zkoumatelnou oblastí práce zdravotních klaunů je jejich vliv na zdravotní stav pacientů, se kterými přijdou do kontaktu. Byla již vědecky prokázána spojitost mezi sledováním vystoupení zdravotních klaunů a zvýšenou aktivitou v subkortikální oblasti mozku, včetně amygdaly, ventrálního striata a středního mozku. Jiný výzkum zase poukazuje na zlepšení zdravotního stavu dětí s respiračními chorobami po návštěvě zdravotních klaunů. U těchto pacientů dříve odezněly symptomy respiračního onemocnění, měli výrazně nižší diastolický tlak, dechovou frekvenci a tělesnou teplotu oproti kontrolní skupině, která se s klauny nesetkala.

Potvrzen byl i přínos zdravotních klaunů, pokud jde o psychický a emocionální stav. Vzhledem k tomu, že děti jsou při hospitalizaci vystaveny ještě většímu stresu než dospělí pacienti (úzkost z odloučení od rodičů, neznámé prostředí, strach z bolestivých zákroků), je žádoucí vyvíjet strategie, které tento stres budou zmírňovat. Podle systematického přezkumu z roku 2016, který zahrnoval 19 dvojitě zaslepených klinických studií zaměřených mimo jiné na snížení pocitů úzkosti u hospitalizovaných dětí a jejich rodičů, mohou zdravotní klauni velice výrazně zmírnit pocity stresu a úzkosti u dětí, v míře o něco nižší i u rodičů. Velkým přínosem může být podle řady studií přítomnost zdravotních klaunů při provádění invazivních lékařských zákroků nebo bolestivých a nepříjemných procedur, jako je např. aplikace intraartikulární injekce s kortikosteroidy, provádění kožních testů na alergie, venepunkce, zavedení žilního katetru, dialýza apod. Snížená úroveň stresu a bolesti byla zaznamenána také u dětí, které zažily návštěvu klaunů během podávání anestezie před menšími či většími operačními zákroky. Podle izraelské studie z roku 2016 dokonce nebylo třeba podávat anestetikum dětem, které doprovázeli zdravotní klauni při radionuklidovém vyšetření.

Dosavadní výzkumy také zkoumaly účinky intervencí zdravotních klaunů na snižování úzkosti a negativních emocí u dětí před operací a dalšími, často bolestivými lékařskými zákroky. Studie například shodně zjistily pokles předoperační úzkosti, měřené pozorováním nebo sebehodnocením, u dětí ve věku od pěti do dvanácti let. Další výzkumy potvrdily, že přítomnost zdravotního klauna snížila pocit vnímání bolesti u dětí a omezila maladaptivní pooperační chování podobně jako kortizol. Nedávno publikovaná zahraniční studie zjistila, že intervence zdravotního klauna mohou dokonce omezit náklady spojené s hospitalizací, tj. náklady na operační sál, náklady na personál, a to díky pravděpodobnému zkrácení doby na zotavení dítěte a snížení potřeby užívat léky proti bolesti a sedativa. Intervence zdravotního klauna také pomáhají omezit hlášenou situační úzkost u pečovatelů.

„NOS! působí pozitivně nejen na samotné děti, ale také na rodiče, ti jsou totiž pro zvládání zátěže a úzkosti z operace u dětí osobami nejdůležitějšími. Neplatí to jen pro samotný program NOS!, ale samozřejmě pro naše kompletní působení v nemocnicích. A je to i odborné potvrzení, že naše práce dává smysl. Nemusíme argumentovat jen rozesmátými tvářemi dětí a rodičů, ale nyní už i vědeckou studií,“ uzavírá Lukáš Houdek.