Zdravé srdce pracovníků na směny souvisí s biologickými hodinami

Studie podle její autorky dr. Sary Gamboa Madeirové z portugalské univerzity v Lisabonu zjistila, že každou hodinu, kdy nebyl harmonogram práce synchronizován s biologickými hodinami zaměstnance, narůstalo riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Minimálně 20 procent evropských zaměstnanců pracuje v atypických hodinách nebo ve směnném provozu. Přitom přibývá vědeckých důkazů, které právě tyto pracovní podmínky spojují s nepříznivými kardiovaskulárními následky. Pro vysvětlení byla navržena řada hypotéz, včetně narušení spánku a nezdravého chování. Tato studie se zaměřila na roli cirkadiánního vychýlení, což je rozdíl mezi „sociálními hodinami“ (např. pracovní doba) a individuálními „biologickými hodinami“.

„Všichni máme své vnitřní biologické hodiny, které sahají od ranních typů (skřivani), kteří se cítí ostražití a produktivní brzy ráno a ospalí večer, až po pozdní typy (sovy), u nichž je to naopak, většina populace se ale pohybuje mezi těmito typy. K cirkadiánnímu vychýlení dochází, když existuje nesoulad mezi tím, co vaše tělo chce (např. usnout ve 22:00), a tím, co vám ukládají vaše sociální povinnosti (např. práce do půlnoci),“ vysvětluje dr. Gamboa Madeirová.

Studie zahrnovala 301 dělníků, kteří manuálně pracovali v distribučních skladech maloobchodní společnosti v Portugalsku. Zaměstnanci pracovali vždy na směny, ranní (6:00–15:00), odpolední (15:00–24:00) nebo noční (21:00–6:00). Účastníci vyplnili dotazník o sociodemografických faktorech (věk, pohlaví, vzdělání), pracovních faktorech a faktorech životního stylu a byl jim změřen krevní tlak a cholesterol.

Použit byl tzv. Mnichovský dotazník ChronoType k posouzení doby spánku a k odhadu vnitřních biologických hodin každého jednotlivce (tzv. chronotyp). Také ho bylo použito ke kvantifikaci množství cirkadiánního vychýlení (tj. nesouladu mezi biologickými hodinami jednotlivce a pracovní dobou), označovaného jako sociální jetlag. Účastníci byli rozděleni do tří skupin podle hodin sociálního jetlagu: dvě hodiny nebo méně, dvě až čtyři hodiny, čtyři hodiny nebo více.

Pro výpočet relativního kardiovaskulárního rizika vědci použili systém SCORE, který zahrnuje kouření, hodnoty krevního tlaku a cholesterolu. Relativní riziko se pohybuje od 1 (nekuřák se zdravým krevním tlakem a cholesterolem) do 12 (kuřák s velmi vysokým krevním tlakem a cholesterolem). V této studii bylo relativní riziko 3 a více považováno za vysoké kardiovaskulární riziko. Vědci poté zkoumali souvislost mezi sociálním jetlagem a vysokým kardiovaskulárním rizikem.

Průměrný věk účastníků byl 33 let a v 56 procentech se jednalo o muže. Něco málo přes polovinu (51 %) tvořili kuřáci, 49 procent zúčastněných mělo vysoký cholesterol a 10 procent hypertenzi. Jeden z pěti (20 %) byl tedy klasifikován ve vysokém kardiovaskulárním riziku. Asi 40 procent zúčastněných mělo v pracovní dny krátkou dobu spánku (6 hodin nebo méně). Průměrný sociální jetlag byl téměř dvě hodiny. U většiny pracovníků (59 %) činil sociální jetlag dvě hodiny nebo méně, zatímco u 33 procent zaměstnanců to byly dvě až čtyři hodiny a u osmi procent to byly dokonce čtyři hodiny nebo více.

Vyšší úroveň sociálního jetlagu byla spojena s vyšší pravděpodobností, že proband bude ve skupině s vysokým kardiovaskulárním rizikem. Šance na zařazení do skupiny s vysokým kardiovaskulárním rizikem vzrostla o 31 procent za každou další hodinu sociálního jetlagu, a to i po úpravě sociodemografických charakteristik, charakteristik povolání, životního stylu a spánku a indexu tělesné hmotnosti. „Tyto výsledky přispívají k rostoucím důkazům, že cirkadiánní vychýlení může přinejmenším částečně vysvětlit souvislost mezi prací na směny a škodlivými dopady v oblasti zdraví. Zjištění naznačují, že zaměstnanci s atypickými pracovními rozvrhy mohou potřebovat podrobnější sledování kardiovaskulárního zdraví,“ uzavřela dr. Gamboa Madeirová.

Zdroj: MT