Zápal plic u Kulatého stolu Medical Tribune
Jako první se ujal slova MUDr. Milan Trojánek z Kliniky infekčních parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Zahájil smutnými čísly: celosvětová incidence pneumonie čítá na 450 milionů případů, z nichž celé čtyři miliony znamenají počet úmrtí. Co se týká onemocnění dolních cest dýchacích, jde celosvětově o druhou příčinu všech úmrtí. V České republice máme ročně asi 100 000 případů tohoto onemocnění, z nichž 20 000 vyžaduje hospitalizaci, a z tohoto počtu 3 000 pacientů této nemoci podlehnou.
Rizikovými faktory pneumonie jsou věk a komorbidity
Co se týká rizikových faktorů pneumonie, na prvním místě je věk: ohrožené jsou zejména krajní věkové skupiny, tedy kojenci, batolata a předškoláci a na druhé straně spektra lidé nad 50 let, přičemž dramatický nárůst je zaznamenáván u věkové skupiny nad 65 let. „Mezi další rizikové faktory patří jednoznačně vlivy prostředí, tedy nikotinismus, alkoholismus a celá řada dalších chronických onemocnění, mez něž patří například onemocnění srdce a cév, onemocnění dýchacího ústrojí (astma, CHOPN). Významnými predisponujícími faktory jsou jaterní cirhóza, onemocnění ledvin, metabolická onemocnění, stav po prodělané CMP, evtl. Alzheimerova demence, nádorová onemocnění, porucha krvetvorby, chemoterapie či imunosupresivní léčba a další,“ konkretizoval MUDr. Trojánek.
Lidé o zápalu plic vědí, ale neuvědomují si jeho závažnost
Výsledky evropského průzkumu PneuVUE na téma povědomí o zápalu plic mezi veřejností představil prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., z Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty UK v Plzni. Studie obsáhla 9 000 účastníků starších 50 let z 9 zemí (ČR, Rakousko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Portugalsko, Španělsko a Velká Británie). Jejím cílem bylo zjistit, jak lidé obecně rozumějí pojmu „zápal plic“, a lépe pochopit postoje dospělých s ohledem na rizika a možnosti prevence tohoto onemocnění. Průzkum ukázal, že lidé sice o zápalu plic vědí, ale nedostatečně chápou možnosti prevence a obecně se neobávají toho, že tato nemoc hrozí právě jim osobně. Z toho vyplývá, že je zapotřebí daleko větší informovanosti o všech aspektech tohoto onemocnění, a to nejen mezi širokou veřejností, ale i praktickými lékaři a dalšími zdravotnickými pracovníky, kteří hrají klíčovou roli při vysvětlování pacientům, že se musejí před pneumonií chránit. Prof. Pazdiora zdůraznil, že je zapotřebí srozumitelného sdělení klíčových poselství: zápal plic je závažnější onemocnění než pouhé silné nachlazení a některé jeho formy mohou být nakažlivé. Pro lidi starší 65 let představuje reálné riziko, které lze snížit očkováním proti chřipce a pneumokokovým onemocněním.
Nejspolehlivější možností prevence je očkování
O tom, kolik nás pneumonie stojí, referoval MUDr. Tomáš Doležal, PhD., z Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assesment, a jeho prezentace dokázala, jak výmluvná může být i strohá řeč čísel. Roční náklady na dopady komunitní pneumonie v Evropě činí cca 10 miliard eur, z toho největší část – 5,7 miliard – tvoří náklady na hospitalizaci. V ČR je celkový ekonomický dopad v populaci nad 50 let 12,6 milionů eur ročně. Jedna hospitalizace stojí 17 000 Kč, zatímco ambulantní léčba 2 000 Kč – náklady na ambulanci tedy tvoří pouhých 10 procent nákladů na hospitalizaci. V populaci nad 65 let se u nás vyskytuje více než 18 000 hospitalizací a přes 11 000 ambulantních návštěv, přičemž 3 915 úmrtí v nemocnici představuje alarmujících 22 procent a jedná se o nejvyšší mortalitu v regionu.
Kdyby se všichni dosud neočkovaní senioři u nás plošně očkovali konjugovanou vakcínou, převýšily by náklady na očkování náklady na léčbu pneumokokových pneumonií? To už byl dotaz z pléna, po němž se rozproudila živá diskuse. MUDr. Doležal k němu uvedl: „To lze jen velmi těžko odhadovat. Je tu totiž jakýsi neuralgický bod, a to, jak se vůbec vakcíny dostávají do systému; dnes je tento problém silně politizován a chybí zákon, který by jej upravoval. Myslím si, že náklady v čistě účetní hodnotě by se nezaplatily, ale takto otázka nestojí - jde o vyčíslení efektivnosti takového kroku. Když se podíváte na zahraniční studie o vakcinaci proti pneumokokovým infekcím či chřipce, zjistíte, že tyto náklady jsou vysoce efektivní…“
Své mínění vyjádřil i prof. Pazdiora: „Opravdu se to dá velmi těžko spočítat. Když - velmi orientačně -mluvíme o tom, že cena vakcín je řádově 2 000 Kč, pak jeden z důvodů, proč zatím politici na tento problém nechtějí slyšet, je, že mají jakousi děsivou představu, že po vyhlášení plošného očkování se senioři nad 65 let zvednou jako jeden muž a zničí ekonomiku tohoto státu obrovskými náklady. To se samozřejmě nikdy nestane - my bychom byli rádi, kdybychom se dostali během několika let aspoň na 5 procent ze dvou milionů lidí, kteří u nás pobírají starobní důchod. Jistě nehrozí, že by v roce 2017 přišly dva miliony lidí a požadovaly vakcínu za dva tisíce. A i kdyby – když to vynásobíme a poměříme s cenou jedné stíhačky Gripen, je to zanedbatelná suma.
Jedna z věcí, které významně ovlivňují naši ekonomiku, je, že nastavení tzv. ceny života, tedy nákladů, které je stát ochoten investovat do jednoho obyvatele. Je třeba si sebekriticky přiznat, že i kdybychom měli sto procent populace očkováno, neznamená to, že sto procent vakcinací bude efektivních. Máme asi 94 sérotypů pneumokoků, v obou vakcínách je zastoupeno 36 klinicky nejzávažnějších a nejčastěji se vyskytujících sérotypů. Již z těchto údajů vyplývá, že nemůžeme slíbit, že plošné očkování lidí nad 65 let odstraní pneumokokové infekce z této části populace. Na druhé straně, a to je doloženo celou řadou studií, je pro nás daleko důležitější, že očkování výrazně sníží počet komplikovaných průběhů, počet hospitalizací i počet úmrtí. A to by se jistě dalo spočítat. Naším cílem není eliminace pneumokokových infekcí u seniorů, ale snížení jejich závažnosti a dopadu těchto infekcí,“ uzavřel prof. Pazdiora.
Zdroj: Medical Tribune