Zaměstnavatelé: Změňme zdravotnictví, takto to dál nejde
Hospodářská komora kritizuje, že politici nepřicházejí s potřebnými změnami ve zdravotnictví. Novou pojistku, kvůli které dnes nemůže ministr zdravotnictví úhradovou vyhláškou na příští rok poslat lékařům, nemocnicím a dalším poskytovatelům více peněz, chce prosadit do zákona.
Debaty o českém zdravotnictví obohacuje další významný hráč. Hospodářská komora se opakovaně hlásí ke své roli a chce jako zástupce zaměstnavatelů, tedy velkých plátců pojistného, mluvit do organizace a financování zdravotního systému. „Nevidíme větší snahu politiků přijít s potřebnými změnami,“ řekl Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory, novinářům po semináři, na kterém komora představila odborné veřejnosti svoje konkrétní návrhy. Ty vznikly v rámci projektu ve spolupráci s Pavlem Hroboněm, řídícím partnerem Advance Institute a členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).
„Trápí nás, jak upadá význam dohod mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami. Je tu velký prostor pro politické zásahy do financování zdravotnictví,“ uvedl jeden z těchto návrhů Prouza.
V posledních letech se v rámci dohodovacího řízení, na kterém se mají domlouvat o platbách za zdravotní služby poskytovatelé s pojišťovnami, nedaří najít konsensus, a proto o úhradách opakovaně rozhoduje ministerstvo zdravotnictví. Hospodářská komora a Hroboň kvůli tomu navrhují dvě změny dohodovacího řízení. Jednak zlepšení datových podkladů pro rozhodování, jednak nová pravidla pro vydání úhradové vyhlášky. Zákon o zdravotním pojištění by podle jejich návrhu jasně stanovil, že ministerstvo zdravotnictví může svou úhradovou vyhláškou rozhodnout jen o tolika financích, kolik jich do zdravotnictví ten rok přijde. Případnou výjimku by schvalovala vláda spolu s návrhem opatření, jak naložit se vzniklým deficitem. Vyhláška by pak byla nepodkročitelným minimem, a pokud bude mít zdravotní pojišťovna rezervy, bude moci poskytovatelům nabídnout více nad rámec vyhlášky. To sice teoreticky může i dnes, ale vyhláška pravidelně rozděluje veškeré prostředky, takže pojišťovnám na zdravotní politiku nezbývá žádný prostor. Pojistka proti deficitu zdravotnictví by měla nutit pojišťovny a poskytovatele hledat větší efektivitu.
Návrh by měl být předložen v rámci projednávání vládního návrhu novely zákona o zdravotním pojištění jako pozměňovací návrh. „Jsme v situaci, kdy je lepší se nedohodnout a kdy systém může rozkolísat jeden ministr jednou úhradovou vyhláškou,“ vysvětluje Prouza. „Trápí nás negativní bilance zdravotního pojištění poslední dva roky. Jsme jedni z mála, kdo tu chce vést debatu o udržitelnosti zdravotního pojištění,“ říká.
Letos poprvé vláda svým usnesením zavázala ministra zdravotnictví, aby úhradovou vyhláškou na příští rok nevedl zdravotní pojišťovny k deficitu. I kvůli tomu pak ministerstvo připravilo poměrně restriktivní vyhlášku, proti které protestují praktičtí lékaři, ambulantní specialisté i regionální nemocnice a která nedává prostor pro zásadní zvýšení platů v nemocnicích, o které stály odbory.
Není náhoda, že se usnesení vlády nese v podobném duchu jako legislativní návrh podpořený Hospodářskou komorou. Prouza se přihlásil k tomu, že Hospodářská komora o přijetí tohoto usnesení usilovala. „Díky našemu tlaku se to povedlo letos dostat alespoň do usnesení vlády, které limituje pravomoci ministerstva zdravotnictví, aby nemohlo rozdělovat úhradovou vyhláškou více, než se vybere. Je to ale jen usnesení vlády. Mělo by se rychle propsat do zákona, že se rozděluje jen tolik, kolik se vybere,“ uvedl Prouza.
Projekt, jehož výsledkem jsou návrhy na úpravu dohodovacího řízení, je podle Prouzy pro Hospodářskou komoru určitým pilotem a zdravotnictví se chce věnovat i nadále.
Zástupci Hospodářské komory chtějí tlačit zejména na zvyšování efektivity ve zdravotnictví, a to i kvůli obavám, aby politici do budoucna nesáhli po zvyšování pojistného na zdravotní pojištění. V posledních letech objem zdravotního pojištění dramaticky rostl, za devět let se téměř zdvojnásobil. Takový růst už ale nebude v příštích letech možný, uvádí Prouza. „Pokud chceme držet kvalitu péče, jediným způsobem, jak to zajistit, je zvyšování efektivity, ne tím, že budeme dál a dál navyšovat příjmy zdravotního pojištění. Na zvyšování plateb za státní pojištěnce není fiskální prostor. Politicky lákavé je říct, ať platí zaměstnavatelé vyšší pojistné. Už dnes ale máme jednu z nejdražších cen práce v Evropě a dopad na konkurenceschopnost v Česku by byl velký. Zároveň víme, jaká je demografická struktura. Pokud se nic nezmění, deficity zdravotního systému porostou,“ varuje viceprezident Hospodářské komory.
Podle Pavla Hroboně ve zdravotnictví prostor pro zvýšení efektivity je. A hledání této efektivity bude jedním z hlavních nástrojů, pokud máme udržet kvalitu a dostupnost českého veřejného zdravotnictví i v příštích desetiletích, kdy budeme čelit brutálním změnám věkové struktury obyvatelstva. „Stárnutí obyvatelstva není něco, co by mělo začít za deset let, ty první důsledky už tady jsou, byť největší vlna teprve přijde a my bychom se na ni měli připravit,“ uvádí Hroboň. „Stárnutí obyvatelstva na jedné straně významně zvyšuje poptávku po zdravotní péči, na druhé straně snižuje podíl práceschopného obyvatelstva, tedy lidí, kteří přispívají do zdravotního pojištění. V dlouhodobější perspektivě nás čeká rozdíl mezi náklady na zdravotní služby a výnosy veřejného zdravotního pojištění na úrovni několik procent HDP, to znamená, že to žádné parametrické změny nevyřeší, musíme mluvit o změnách fungování zdravotnictví a změnách financování zdravotnictví,“ upozorňuje.
Co se týká organizace zdravotnictví, jsou podle něj možnosti, jak za stejné peníze získat více zdravotních služeb při zachování dobrých výsledků pro pacienta. Jmenoval posun od nemocniční péče k ambulantní, domácí, jednodenní a stacionární nebo třeba skupinové ambulantní praxe. Při rozhodování o podpoře nových technologií nebo změn bychom se podle Hroboně neměli dívat jen na náklady a přínosy v rámci veřejného zdravotního pojištění, ale i dalších veřejných zdrojů, zejména sociálního sektoru.
Kromě zmíněného návrhu na omezení pravomocí ministerstva zdravotnictví při vydání úhradové vyhlášky navrhuje Hroboň zlepšit transparentnost v rámci dohodovacího řízení. Ústav zdravotnických informací a statistiky pro tento účel přislíbil poskytnout množství dat, která dosud nebyla jednoduše a souhrnně k mání. „Základní podmínkou, aby se zrychlil posun k efektivitě, jsou data, která musejí být k dispozici,“ uvedl Hroboň.
Hospodářská komora také vnímá jako problém to, že financování zdravotnictví stojí z 85 procent na veřejných zdrojích, tedy hlavně na zdravotním pojištění. Jiné zdroje by mohly přinést dva kroky, jednak zvýšení nedávno omezených daňových výhod pro zdravotní benefity, které zaměstnancům nabízejí zaměstnavatelé. Takový návrh už je na světě. A jednak vytvoření prostoru pro připojištění na zdravotní služby. To sice měla vláda v programovém prohlášení, ve kterém deklarovala: „Zavedeme možnost dobrovolného doplňkového připojištění.“ V ministerském návrhu změn zákona o zdravotním pojištění se to ale neobjevilo. Vlastní návrh, který by tuto myšlenku naplnil, chystá skupina kolem senátora ODS Romana Krause a může jej předložit při projednávání ministerského návrhu novely.
Dalším tématem je pro Hospodářskou komoru posílení prevence tak, aby byl tlak na zdravotnictví co nejmenší a aby lidé zůstali co nejdéle zdraví, mohli pracovat a platit zdravotní pojištění.
Hospodářská komora sdružuje přes 16 000 podnikatelů, firem a jejich asociací včetně Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.