Zákoník práce začne od ledna zřejmě platit

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) chce dodat nemocnicím chybějící lékaře z Bulharska, Rumunska či Slovenska, aby měly dost lidí na pokrytí služeb, až začne v lednu platit nový zákoník práce. Sněmovna sice 8. prosince schválila odklad normy o rok v prvním čtení, do konce roku ji však výbory sotva stihnout projednat. Zákoník tak nejspíš začne v lednu platit.

Vítají to odboráři i lékařská komora, naproti tomu ředitelé nemocnic a ministerstvo zdravotnictví by dali přednost tomu, aby kodex zahrnující evropské právo byl odložen. S případným odkladem účinnosti nesouhlasí ani stínový ministr David Rath (ČSSD).

Podle propočtů ministerstva bude chybět v Česku 2000 lékařů, problémy budou mít nemocnice a některé záchranné služby. Mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt ČTK řekl, že lékaři z ciziny by měli být vyškoleni, a to včetně jazykové přípravy, do půl roku.

Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek ale před tímto řešením varuje. Podle něj se nebude pacientům líbit, když je bude ošetřovat lékař, se kterým se nedomluví. Kubek pochybuje i o odborné kvalitě lékařů z některých zemí.

Stejný názor zastává předseda Lékařského odborového klubu (LOK) Martin Engel. Julínkův návrh označil "za komický" a pacientů je mu líto. Lékaři v nemocnicích vstoupili tento týden pod vedením LOK do neomezené stávkové pohotovosti na podporu platnosti zákoníku práce a prosazení nutných reforem ve zdravotnictví.

Nový zákoník práce ruší možnost dohodnout se zaměstnanci kromě povolených 416 přesčasových hodin za rok dalších 400 hodin pohotovosti na pracovišti. Nemocnice to mohou řešit přechodem na třísměnný provoz, jejich ředitelé však varují, že na to nemají dost lékařů ani peněz. Stát by měl podle nich dodat zdravotnictví zhruba dvě miliardy korun, aby nemocnice mohly požadavkům normy vyhovět.

Mluvčí středočeské záchranné služby Tereza Janečková řekla, že nemají jinou možnost, než situaci řešit obcházením zákona. Lékaři budou sloužit pohotovost mimo pracoviště, což je oficiálně možné. Při současném počtu zaměstnanců by totiž podle mluvčí byly přesčasové hodiny povolené novým zákoníkem vyčerpány zhruba v květnu 2007.

Engel uvedl, že Česko mělo od ledna 2001 šestileté přechodné období, kdy dostalo výjimku z norem platných v EU. Za celou dobu ale politici podle něj neudělali nic, aby zdravotnictví na novou normu připravili. Lékaři jsou podle Engela připraveni uzavřít na nadbytečné hodiny pohotovosti smlouvy mimo svůj pracovní poměr jako osoby samostatně výdělečně činné. Tím by se vyhnuli nakupení přesčasů.

Předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger soudí, že Česko by mělo na přechodnou dobu dostat výjimku, aby vláda mohla stanovit vyšší počet přesčasových hodin pro lékaře. S tímto řešením souhlasí právník Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala. ČTK řekl, že nemocnice jsou schopny s dostupnými financemi zajistit služby zhruba do poloviny příštího roku.

"Pak nastane krize, protože nebudou peníze a budou i vyčerpány limity zákoníku práce. Lékaři budou pracovat v rozporu s touto normou, protože jsou povinni ošetřit akutní pacienty," řekl Fiala. Řešením by byla novelizace zákoníku, je na to čas půl roku.

Rath vyzval ředitele nemocnic, aby se snažili nalézt dohodu o změnách v organizace práce a "přestali uplatnění zákoníku blokovat".

Zdroj: -red-