Zákon je zákon, byť je zralý k novelizaci
Pražská Nemocnice Na Homolce 29. března hostila diskusní fórum lékařů a odborníků na medicínské právo. Předmětem debaty se staly tři z právních předpisů, jež vstupují v platnost 1. dubna 2012 – zákon o zdravotních službách, zákon o specifických zdravotních službách a zákon o zdravotnické záchranné službě. Přinášíme résumé diskuse, která na fóru proběhla.
Během diskusního fóra se právníci několikrát shodli, že současné znění zákonů je v mnoha ustanoveních skutečně zralé k novelizaci. Snahou konference však bylo především nacházení východisek ve sporných situacích, nikoli pouhá nekonstruktivní negativní kritika. Diskuse se proto odvíjela v duchu vědomí právníků i lékařů, že dokud zákony budou platit, je nutné je dodržovat. „Zcela zásadní však je, že citovaným zákonům je a musí být nadřazena Úmluva o ochraně lidských práv a biomedicíně, která je na úrovni práva ústavního,“ zdůrazňuje MUDr. Mgr. Jolana Těšinová, která diskusní fórum moderovala. „Některé pasáže jsou s ní vyloženě v rozporu.“
„Shodneme se, že odpojení od přístrojů nelze na rozdíl od podání smrtelné dávky léku považovat za aktivní ukončení života. Nebavíme se však o situaci, kdy se jedná o prodlužování umírání, zkrátka o marný boj, tam je to jasné,“ komentuje doktorka Těšinová jeden z několika hlavních bodů diskuse. „Odpojení od přístrojů vnímáme jako ponechání průchodu přirozenému řádu věcí. Lze však očekávat nárůst pacientů, kteří si budou předem přát být v krajním případě odpojeni od přístrojů.“ Lékařům dále podle právníků ze současného znění zákona neplyne aktivní povinnost pátrat po vůli pacientů, nemají‑li ji po ruce či v dokumentaci. „Neakceptovatelný je rovněž bianko podepsaný souhlas v podobě plné moci přinesené do ordinace lékaře, neboť by jí nemohl předcházet informovaný souhlas.“ Záznam podaných informací by měl být prováděn po každém poučení pacienta, ačkoli v případě soudních sporů jde podle právníků o důkaz zcela bezcenný. Opakovaný výkon by měl být provázen opakovaným souhlasem, se samozřejmou výjimkou v případě kontinuální péče, například očkování podávaného ve více dávkách, chemoterapie, dialýzy atd. Pak by mělo stačit jediné informování před započetím výkonu a následně po uplynutí zákonné 30denní lhůty vždy jen nový podpis bez nutnosti opětovného podání informace. Souhlas musí být vždy nezpochybnitelný.
Mnoho výkladů se již objevilo v souvislosti s informovaným souhlasem nezletilých. „Domníváme se, že se skutečně nemůže jednat třeba o děti šestileté, či dokonce mladší,“ říká Jolana Těšinová. Hranice se opravdu posouvá níže, než byla dosud, ale musí záležet na posouzení lékaře, mělo by jít o děti třeba 12‑, 14leté. „V případech, kdy je třeba souhlas obou rodičů, tedy v takových, které dle citace z právního předpisu mohou (tedy nikoli musejí) negativně ovlivnit zdraví dítěte, se obáváme, že za podobné situace bude možno považovat skutečně cokoli, co není změřením teploty nebo tlaku.“ Za omezovací prostředek však není možné brát situace, kdy je úchop nutný k samotnému provedení výkonu, např. k nahlédnutí do krku.
Diskuse se rozvinula v souvislosti s dotazem z pléna, zda může být informovanou osobou blízkou přímo lékař provádějící výkon. V tomto bodě se právníci neshodují, především lékařům nedoporučují v takovém případě souhlasit. Ohledně možné pravomoci záchranky odebrat negativní revers převládl názor, že nelékař schopný v dané situaci pacientovi kompetentně pomoci by měl být schopen kvalifikovaně jej poučit o možných následcích negativního reversu a případně jej moci i odebrat. I nadále by mělo být respektováno právo pacienta nebýt informován, pacient by měl mít i nadále možnost sám určit pořadí blízkých osob, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu, mělo by být vyhověno jeho přání neinformovat blízké vůbec. Jde‑li o povinnost hlásit svévolné opuštění zdravotnického zařízení, lékař by měl postupovat citlivě a individuálně. Půjde‑li třeba o pacienta, jemuž při hospitalizaci byla sdělena informace, že trpí karcinomem v nevyléčitelné fázi, a nemocný následně opustí nemocnici, lékař nic hlásit jistě nemusí, shodli se právníci.
Zdroj: Medical Tribune