Zájem nemocnic o zajištění bezpečnosti pacientů roste

Případy heparinových vražd a záměny novorozenců zvýšily zájem nemocnic o zajištění bezpečnosti pacientů. Loni získalo národní akreditaci osm nemocnic, rok předtím čtyři, letos jich bude 15. ČTK to řekl výkonný ředitel Spojené akreditační komise František Vlček. Národní akreditaci má nyní 21 nemocnic, tedy každá desátá. Tři mají mezinárodní akreditaci JCI, čtvrtá se připravuje.

"Zájem nemocnic o národní akreditaci se podstatně zvýšil," řekl ČTK předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví David Marx, který je členem správní rady Joint Commission Resources, udělující mezinárodní akreditaci JCI. Nemocnic usilujících o akreditaci JCI sice nepřibylo, ale mnohem více se jich řídí bezpečnostními standardy, které jsou součástí této mezinárodní akreditace. K nim patří například léková bezpečnost či prevence stranové záměny.

"Zájem o zlepšení bezpečnosti pacientů trvale stoupá," potvrdil Vlček. Aféry podle něj přispěly k posílení pravidel bezpečnosti hlavně v kraji Vysočina, kde se staly. Kraj zorganizoval například konferenci Dny bezpečí. "Považuji to za důležitý průlom, že se k tomu dokázali postavit čelem, chybu přiznali a dělají vše pro to, aby se neopakovala," řekl Vlček.

Podle něj je dobré pro pacienty, že se boří mýtus, že zdravotník je bezchybný, ve zdravotnictví se chyby nedělají, a pokud se stanou, je to chyba jednotlivce, kterého je třeba potrestat. Tyto mýty podle Vlčka dosud bránily tomu, aby pacient byl skutečně v bezpečí.

K růstu zájmu nemocnic o akreditaci přispívá podle něj i připravovaný reformní zákon o zdravotních službách. Zdravotní pojišťovny budou přihlížet při uzavírání smluv se zařízeními k tomu, zda podstupují externí kontrolu kvality.

"Motivujeme zařízení, aby zavedla systém hlášení mimořádných událostí. To znamená, aby jakoukoli chybu, nebo i jen nebezpečí pochybení zaměstnanci hlásili určené osobě," popsal Vlček. Zodpovědný pracovník by měl hlášení vyhodnotit a učinit závěr pro úpravu systému, aby se chyba nemohla opakovat.

Podle Vlčka je základním předpokladem, aby lidé chybu hlásili, zavést beztrestnost a přesvědčit je, že nebudou za chybu pronásledováni. To znamená změnit kulturu organizace, aby se lidé k sobě chovali tak, že všichni chápou, že se pohybují v nebezpečném prostředí, a neberou informace o chybě úkorně.

Když se nový systém zavádí, lidé nejprve hlásí pochybení, která nemají viníka, například pády pacientů. Jiné je to s chybně podaným lékem, kde už může jít o chybu jednotlivce. Takový případ se začne hlásit, až když si lidé zvyknou, že s informací se nakládá bez emocí a jde o nalezení příčiny a prevence do budoucna, přiblížil Vlček.

Spojená akreditační komise působí od roku 1998, v prvních letech o akreditace velký zájem nebyl. Zhruba před pěti lety se to změnilo a zájem o akreditace roste. Akreditovat se mohou i jednotlivá pracoviště, zejména laboratoře a radiodiagnostika, stravovací provozy či lékárny, které mají ISO certifikace. Do budoucna by podle Vlčka měly mít akreditaci i rehabilitační ústavy, psychiatrické léčebny, LDN i jednotlivé praxe.

Zdroj: ČTK