Za týden lékaři vyšetřili přes 1200 lidí
U dvou z nich lékaři při poslechu zjistili krepitus – zvuk typický pro IPF. V desítkách případů navíc odhalili CHOPN, astma, chronickou bronchitidu a srdeční choroby. Akce pomohla zachytit a nabídnout léčbu pacientům, kteří by jinak vyšetření odkládali.
Cílem akce bylo zvýšit u lidí povědomí o IPF a zachytit nemoc včas. Rychlost a včasnost diagnózy je totiž pro další průběh nemoci naprosto klíčová. „Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztrátu kondice, či následek kouření. Mohou oddalovat návštěvu lékaře a velmi často, když už se k ní odhodlají, odchází domů utvrzeni v přesvědčení, že „jenom“ stárnou,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti.
IPF se vyskytuje převážně u osob starších 45 let, spíše mužů. Důvody vzniku nemoci nejsou dosud známy. Zatím je zřejmé, že její vznik je ovlivněn genetikou, kouřením či dlouhodobým pobytem v prašných prostorách. Detailní informace o nemoci obsahuje nová pacientská brožura a portál www.plicnifibroza.cz, který nabízí kontakty na odborníky a informace o možnostech účasti v klinických studiích.
Dveře plicních lékařů se letos ve všech krajích otevřely poprvé, přičemž kapacitu jednotlivých ambulancí lidé využili naplno. Zájemce o vyšetření, kteří se v týdnu nestihli dostavit osobně, lékaři objednali na další měsíce. V Praze přišlo do ordinací plicních lékařů přes 400 lidí. Z toho zhruba u poloviny z nich objevili pneumologové plicní choroby. „I přesto, že jsme u nás neobjevili přímo IPF věřím, že měla akce smysl právě z důvodu zachycení mnohých jiných plicních chorob u pacientů, kteří by jinak nepřišli,“ říká prim. MUDr. Kamil Kleňha z Nemocnice Tábor.
S podezřením na IPF se setkali lékaři ze Středočeského kraje. „V časných a málo pokročilých fázích nemoci dovedeme plicní fibrózu a úbytek plicních funkcí zpomalit podáním účinných léků,“ vysvětluje profesorka Vašáková. Proto by ambulantní lékaři měli při prvním podezření okamžitě pacienta odeslat do některého ze 17 Center pro diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů, kam však nyní doputuje pouhá čtvrtina z odhadovaných 2 000 pacientů s IPF.
Bez léčby IPF obvykle zabíjí do 3 let. Včasná léčba přitom může prodloužit život pacienta o roky. Problematika IPF se dostává čím dál více do povědomí odborné pneumologické veřejnosti. Pozornost je věnovaná nejen léčbě, ale i postavení paliativní medicíny v léčbě IPF. Avšak navzdory nesporným pokrokům ve výzkumu, současná medicína IPF vyléčit stále nedokáže a tak by paliativní postupy měly být do terapie zařazeny včas.
Zdroj: