Za šest týdnů se vrátím s Havlem
Předseda vlády Jiří Paroubek se v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR setkal s předními vědci. Po návštěvě zdejších laboratoří se v krátkém projevu vyjádřil k perspektivám české vědy a výzkumu.
Premiér připomněl, že od roku 1990 je oblast vědy a výzkumu nejrychleji rostoucí kapitolou státního rozpočtu. Strategie hospodářského vývoje pro léta 2005 až 2013, kterou koncem loňského roku vláda schválila, předpokládá, že objem finančních prostředků směřovaných do této oblasti vzroste v roce 2007 na 0,7 % HDP a za další tři roky dosáhne až 3 % HDP. Třetina z těchto peněz by měla pocházet z veřejných prostředků, zbytek by měly představovat soukromé zdroje.
„Dostatek financí je ovšem pouze nutný předpoklad dalšího růstu, vedle toho musíme zajistit také vhodné podmínky pro další rozvoj našeho výzkumu,“ upozorňuje J. Paroubek. Jednou z cest, které k tomu vedou, je efektivní ochrana výsledků vědy a výzkumu, jež umožní jejich další využití. Podle premiéra je také potřeba pokračovat v daňových úlevách stimulujících vědu a výzkum. Nezbytným předpokladem zlepšování současného stavu je také nárůst počtu vysokoškoláků. V roce 1998 studovalo na našich vysokých školách 190 000 studentů, začátkem loňského roku tento počet, i díky změnám v systému vzdělávání, vzrostl na 306 000. Navzdory tomuto nárůstu vláda uvažuje o zavedení cílené migrační politiky, která by přilákala zahraniční vysokoškolsky vzdělané odborníky. Jako příklad o které má vláda zájem uvedl premiér absolventy ruských vysokých škol technického směru.
Se zajímavým námětem, jak přilákat české odborníky dlouhodobě pracující v zahraničí, vystoupil v diskusi prof. Václav Hořejší. Podle něj bychom mohli využít příkladu Jižní Koreji či Tajwanu, jež lákají zpět do vlasti své odborníky pracující na amerických univerzitách na lepší finanční podmínky. V našem případě by se podle odhadu V. Hořejšího mohlo jednat o desítky účelově zaměřených stipendií ročně. Premiér tento způsob v zásadě neodmítl, ale předpokládá, že by se mělo jednat spíše o jednotlivé případy. Příkladem využití tohoto postupu je i angažování Čechoameričana Otto Jelínka, bývalého ministra kanadské vlády.
Vláda spoléhá na strukturální fondy
I když se finanční podpora vědy a výzkumu v posledních letech neustále zvyšuje, stále existují mnohé nedostatky, jak připomněla prof. Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Příkladem může být nedostatečné přístrojové vybavení výzkumných laboratoří či malé finanční ohodnocení zejména mladých vědců, následkem čehož jich mnoho odchází do soukromé sféry. Podle vyjádření premiéra by zlepšení přístrojového vybavení laboratoří měl přinést příliv peněz ze strukturálních fondů EU. Zvládnutí příslušné agendy, která je s čerpáním těchto peněz spojena, by mělo být také jednou z priorit nového místopředsedy vlády doc. Jiřího Havla, který po odstupujícím Martinu Jahnovi oblast vědy a výzkumu „zdědil“. V letech 2007 až 2013 by České republika mohla totiž ze strukturálních fondů čerpat až 900 miliard korun. „Předpokládáme, že z těchto peněz by do vědy mohlo jít ročně až 12 miliard korun,“ vypočítává J. Paroubek. Premiér potvrdil, že vnímá námitky vědců, které upozorňují na přílišnou byrokracii spojenou se získáváním grantů a slíbil, že se bude podněty ke zlepšení této situace zabývat. Proto také pokládá za účelné se v horizontu několika týdnů až dvou měsíců opětovně setkat se zástupci českých vědců spolu s J. Havlem.
ton
Zdroj: Vlastní zpráva