Z panelové diskuse
Ministerstvo zdravotnictví: Rádi bychom situaci posunuli dál
Ministerstvo činí kroky k dostupnosti péče, uvedla v panelové diskusi Ing. Helena Rögnerová, náměstkyně pro ekonomiku a zdravotní pojištění MZ. Vzniká síť urgentních příjmů a na to navazujících LPS, kde by sloužili lékaři zřejmě i povinně. Probíhá reforma primární péče, kde je snaha obor zatraktivnit a přilákat více mladých lékařů, aby nebyli jen administrátory, kteří přeposílají pacienty, ale aby se začali starat o chronicky nemocné. To vše přispívá k dostupnosti, ale určitě to nestačí. „Musíme na to navázat dostatečně silnou motivaci,“ řekla náměstkyně. Ani dotace na nové praxe stomatologů a praktických lékařů v odlehlých oblastech, ani to, že pojišťovna zvyšuje koeficient platby v odlehlých oblastech, nestačí, protože většinou to je komplex faktorů, které vytvoří pozitivní reakci. „Takže mně by se líbilo, kdybychom společnými silami dospěli k závěrům, kde jsou ty nejsilnější motivátory, co opravdu můžeme udělat pro to, abychom dosáhli cílů. Peníze určitě, ale jak zjišťujeme v odlehlých oblastech, je to kombinace faktorů, jako zaměstnání manžela, manželky, dostupnost škol, dopravy a dalších služeb, které tvoří celkovou poptávku po té službě,“ řekla.
Ministerstvo by také mělo přistoupit k revizi nařízení vlády o místní a časové dostupnosti, které vzniklo ještě za ministra Hegera s cílem zakonzervovat tehdejší stav, nemělo ambice měnit strukturu a více definovat dostupnost. Náměstkyně rovněž zmínila měření kvality péče. „Jestliže je kvalita spojena s kvantitou, tak si myslím, že nyní při přípravě CZ DRG máme řadu vedlejších efektů, které jsou možná i důležitější pro další rozvoj systému než to, jestli teď rychle začneme platit podle CZ DRG. Máme nasbíraná data, ÚZIS má 40 referenčních nemocnic, ta data čistí, aby byla srovnatelná, zároveň se začne zabývat myšlenkami, proč stejná péče je řádově dražší v jiných nemocnicích, které by měly být srovnatelné, a podobně,“ řekla. Za zásadní označila převod kompetencí na nelékařský zdravotnický personál. „Je to otázka spíše zvyková, naráží se na bariéru, že to je nějak rozdělené, ale myslím, že právě teď je ta správná doba s tím začít a učinit to v těch oblastech, které nejsou tak kontroverzní a kde opravdu chybí lékařský personál nebo kde je zřejmé, že sestry tu práci dělají, ale ze zákona za to odpovídá lékař, je tam povinný dohled lékaře a není tam zřejmé osamostatnění sestry. Na tom bychom měli také zapracovat,“ řekla. Transformace je potřebná, v českém zdravotnictví ale nemají transformace na růžích ustláno, většinou jsou odsouzeny k zániku, protože vytvoří tak velký odpor, že se nakonec nestane nic. „Takže zřejmě budeme muset jít cestou postupných kroků, pokud nás něco jiného, jako třeba koronavirus, nedonutí něco dělat mnohem rychleji,“ shrnula Ing. Rögnerová.
VZP: Komunitní nemocnice je dobrým řešením pro odlehlé regiony
MUDr. Romana Švejdová, vedoucí revizních lékařů VZP, vyzdvihla z koncepčního dokumentu plán na vznik komunitních nemocnic. „Termín komunitní nemocnice se nám líbí, vzhledem k tomu, že komunitní nemocnice by měla být v nedostupných regionech a okrajových oblastech, kde chceme zachovat ambulantní péči a část nemocnic restrukturalizovat,“ řekla. Pro spád má velké plus, když menší nemocnice, a dvě, tři už takové v ČR jsou, vypracují svůj plán restrukturalizace zdravotní péče, předloží ho zdravotní pojišťovně a předestřou své kroky, jakou péči ambulantní a lůžkovou chtějí zachovat, především malé interní oddělení s 20 lůžky, spojení s JIP a zároveň s následnou péčí a propojením s domácí péčí a vedle toho ještě stanoviště záchranné služby. Většinou tyto malé nemocnice jsou tam, kde žijí starší občané a dostat je do velkých oblastních a fakultních nemocnic trvá déle, takže je lepší, když první záchyt a diagnostiku provede malá komunitní nemocnice s tím, že má zajištěný komplement 24 hodin včetně rentgenu a ultrazvukového vyšetření. „Narážíme na personální zajištění, týká se nejenom fakultních, ale i menších nemocnic,“ připomněla dr. Švejdová a ocenila také návrh zachovat akreditace pro menší nemocnice, aby medici měli možnost po škole jít do menších nemocnic, kde se nejvíc naučí.
SZP: Úhradovou vyhlášku by mělo nahradit vyjednávání o spravedlivé ceně
Pokud odmyslíme, že nevíme, co v nejbližší době ještě nastane s koronavirem, tak fakticky zažíváme období nejvyššího ekonomického nárůstu na úhradu zdravotní péče za tu dobu, co tu tento systém máme, řekl Ing. Ladislav Friedrich, CSc., prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Nárůst do lůžkového sektoru je přes 11 procent, nárůst do celého systému přes deset procent a celková cifra 34 miliardy, to jsou obrovské finanční prostředky. Přesto nepanuje shoda na tom, že je jich dost. Diskuse pak může být o tom, jestli raději věnovat ze státního rozpočtu tyto prostředky tak nebo jinak, ale z veřejného zdravotního pojištění za současných podmínek už nikdy peněz nebude víc. „Když se na to díváme z té běžné denní praxe, nikdy není horší situace pro změnu než teď, protože všichni by nějak měli finančně vyjít.
Jinak ovšem je jasné, že takto to dál nepůjde, a minimálně na úrovni stratégů našeho života by bylo užitečné se tím zabývat,“ řekl. Pokud jde o změny, které provádí ministerstvo, jsou to převážně dobré a správné počiny, riziko je ale v tom, že pro ně není dostatečně silná politická podpora. Jde zejména o obrovský nárůst nákladů na centra, od roku 2015 jejich financování stouplo na dvojnásobek, na 25 miliard, a pokud se má udržet tempo růstu zavádění nových léčebných metod, musejí se každoročně vyčlenit další čtyři miliardy korun. „To je obrovský problém, který nikdo řešit nechce, protože nikdo nechce být v televizi a vynášet ortel nad konkrétním pacientem, ale ten problém tady je a nezbavíme se ho,“ řekl.
Vyzdvihl, že v publikaci se objevuje také otázka spravedlivé ceny. Stanovování cen v současné podobě, tedy úhradovou vyhláškou, je jednou z hlavních příčin konzervace stavu. „Samozřejmě nevím, jak by se dařilo zdravotním pojišťovnám dohadování s poskytovateli, zvláště proto, že jsou velmi dobře organizovaní a mají velkou veřejnou podporu, ale jsem si téměř jist, že současná situace, kdy se úhradová vyhláška rodí jako jakási politická shoda nad tím, jak nejméně podráždit veřejnost, nemůže být cestou pro rozumný vývoj systému,“ řekl Ing. Friedrich. Vidí to i na upřímných pokusech upravit DRG Restart, vidí to na balíčkových cenách, kde by možná dal k zamyšlení, že jednodenní péče a celý ten komplex nemusí nutně spočívat v tom, že jen cenový stimul způsobí zavádění. „Myslím si, že druhým prvkem je změna kapacit, protože naše zkušenosti ukazují, že když jsme ještě směli uzavírat balíčkové ceny, tak jsme dosahovali ceny nižší než obvyklé, ale za podmínky, že péče bude poskytnuta ve specializovaných zařízeních, kde byla zaručena minimálně i stejná kvalita služeb. Takže to je také ten prvek, jestli jsme schopni do systému vnést nějakou dynamiku,“ shrnul.
Starosta: Stanovení sítě ministerstvem znemožní lobbing místních politiků
Město Ostrov se 17 000 obyvateli má podle Ing. Jana Bureše, starosty a radního pro zdravotnictví Karlovarského kraje, nemocnici jen díky tomu, že se v roce 1993 zprivatizovala. V kraji vznikla spojením nemocnic Karlovy Vary, Sokolov a Cheb Karlovarská krajská nemocnice, a. s., dobře přístrojově a stavebně vybavená díky dotacím z ROP Severozápad. Problém je ale s nedostatkem lékařů a sester, kteří nacházejí uplatnění v blízkém Německu. Kraj sanoval nemocnicím stamilionové ztráty a poskytuje náborový příspěvek lékařům a sestrám po nástupu do krajské nemocnice. Snaží se řešit také nedostatek praktiků, za pět let jich třicet bez náhrady odešlo do důchodu. Kraj poskytuje dotační titul pro lékaře, který se školí, i školicímu pracovišti, za to musí lékař po atestaci dva roky v kraji zůstat. Dotuje obcím zřízení internetového připojení s tiskárnou a počítačem pro eRecept. „Tak vypadá praxe, my bychom přivítali, kdyby do toho vstoupilo ministerstvo. Docela se mi nápad na definici sítě ze strany ministerstva líbí, my máme jako kraje zkušenosti, když v roce 2000 kraje vznikaly, přešly na ně kompetence se zřizováním středních škol, od té doby téměř žádná střední škola neskončila, krajské zastupitelstvo přes odpor nic neodhlasovalo. Kdyby toto měly dělat kraje ve zdravotnictví, asi se také nic se sítí nepodaří. Ministerstvo je od nás asi už dost vzdálené, aby si tam příslušní politici vylobbovali, aby u nich zůstala nemocnice v plném rozsahu a byla dotována z rozpočtu kraje,“ řekl.
Záchranář: V krizi by nemusela mít záchranka kapacity na běžnou činnost
Počty výjezdů záchranky stouply za deset let při srovnatelných kapacitách o třetinu, zmínil rostoucí zatížení záchranářů MUDr. Jiří Knor, Ph.D., ředitel Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje, p. o. Typickým pacientem záchranky je polymorbidní senior, který se dekompenzuje v jedné ze svých mnoha chorob a potřebuje péči. Chronického pacienta by ale měl sledovat jeho praktický lékař, aby až k tomuto zhoršení nedospěl. Dostupnost této péče mohou při nedostatku ambulancí zajistit skupinové praxe lékařů. Dalším problémem je přesah péče do sociální oblasti. „Výjezdy záchranné služby jen v rámci Středočeského kraje jdou do tisíců do zařízení sociální péče, která mají nasmlouvané své lékaře, své zdravotníky, a bohužel jsou to organizace, kterým jde o byznys. Šetří na personálu, o pacienty se pak musí postarat záchranná služba, v tom je její využití velmi neefektivní,“ řekl dr. Knor. Pracovní vytížení záchranářů je obrovské. „Není možné je dál vnímat jako nevolníky. Víme, že spousta lékařů slouží nad rámec zákoníku práce, jinak bychom péči nezajistili, čili máme akutní nedostatek lékařů záchranných služeb,“ řekl dr. Knor s tím, že případný přechod na paramedický systém není dobrým řešením. „Málokdo si uvědomuje, že to zasáhne do oblasti, kdy jde o přežití pacienta,“ řekl. Bez vyšetřovacího komplementu, v sanitce, je obtížné udělat diferenciální diagnostiku, tu provedou na urgentním příjmu, kam záchranka pacienta doveze. „Čtyřicet procent pacientů dovezených záchrannou službou do nemocnic není následně hospitalizováno. Tady se vracíme k roli rodinného lékaře, praktického lékaře, který bude ve své komunitě v úzkém kontaktu se svými potenciálními pacienty. Jsme jednou ze složek integrovaného systému, plníme své úlohy v době, která není krizí, jako dopravní nehody, ale když nastane krizová situace, potom se může stát, že nám budou chybět rezervy i pro ten standardní provoz. Byl bych nerad, abychom se tohoto dožili,“ shrnul dr. Knor.
Zdroj: MT