VZP: U inkontinenčních pomůcek jde hlavně o zpřehlednění nároků pacientů

VZP usiluje o to, aby každý pacient postižený inkontinencí dostal adekvátní pomůcky. Proto bude napříště přesně určeno, které inkontinenční pomůcky budou patřit k jakému postižení: lehké, střední, nebo těžké inkontinenci. Pojišťovna toto opatření nepřijímá kvůli vytváření finančních úspor, ale usiluje tím o zlepšení přehlednosti v oprávněných nárocích pacientů.

Inkontinence je už od devadesátých let členěna na tři stupně. Toto dělení před třemi lety potvrdil konsenzuální materiál, který se měl stát podkladem pro vyhlášku ministerstva zdravotnictví. Na jeho znění se shodli zástupci zdravotních pojišťoven, státu, dodavatelů zdravotnických prostředků i odborných společností. „Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků CzechMed nyní zpochybňuje tří stupně inkontinence jako medicínsky neodůvodněné. Chtěl bych ale upozornit, že byť toto členění není v oficiální klasifikaci diagnóz, existuje odborný konsenzus, na kterém se podílel dokonce i CzechMed, “ říká Ing. Martin Jelínek, PhD., vedoucí oddělení zdravotnických prostředků VZP ČR (první text na toto téma vyšel v Infoservisu č. 9/2011).

Pomůcky se pacientů těžko vybírají

Vyhláška nakonec nebyla vzhledem k politickým změnám vydána, VZP se ale přesto snaží její závěry uvést do života. I zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, totiž počítá s členěním inkontinence podle závažnosti. M. Jelínek přitom odmítá, že by si z připraveného konsenzuálního materiálu VZP vzala jen to, co se jí hodí. „Stavíme současnou změnu právě na odborném konsenzu. Před třemi lety platil stejný názor odborníků jako před 16 lety, a to právě dělení inkontinence na tři stupně. Inkontinenční pomůcky jsou zdravotní péčí, proto musí být jasně propojené s diagnózou a se stupněm postižení. Zatím šlo o jedny z mála zdravotnických prostředků, kde tomu tak úplně nebylo. Neřešíme tedy úspory a úhrady, pouze dáváme do souvislosti stupeň postižení s adekvátními zdravotnickými prostředky.“

Změna přinese zjednodušení systému a lepší orientaci v něm jak pro lékaře, tak pro pacienty. „VZP eviduje mnoho dotazů od pacientů, na které prostředky vlastně mají nárok. To nás důvodně vede k domněnce, že trh je pro ně nepřehledný,“ říká M. Jelínek. Dosud byla orientace v oblasti inkontinenčních pomůcek v číselníku zdravotnických prostředků prakticky nemožná. Proto firmy připravovaly pro lékaře preskripční karty, kde jim ukazovaly, jak jejich výrobky zkombinovat na měsíční množství, aby to odpovídalo příslušným úhradám. Nyní už bude z číselníku i bez tohoto mezikroku jasné, na jaké množství prostředků má pacient nárok.

Nárok pojištěnců se nezmění

Pokud něco z konsenzuálního ministerského materiálu uplatněno není, tak je to právě změna úhrad. „Ale to by mělo dodavatele těšit – u prvního stupně inkontinence byla totiž v uvedeném návrhu uvedena úhrada padesát procent ze zdravotního pojištění,“ říká MUDr. Taťána Soharová, ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků VZP ČR. „Z návrhu vyhlášky nebylo možné vzít úhradový princip, protože v dnešní době platí jiná legislativa, a tu VZP respektuje. Úhrada tedy v principu zůstává stále stejná. Pojišťovna pouze chce být důsledná a snaží se, aby každý pacient dostal tu správnou pomůcku, která mu náleží.“

Nejde o žádný vážný zásah do systému, který by musel být nutně konzultován s odbornými společnostmi. „Neomezujeme pacienty, pouze s ohledem na legislativu přiřazujeme inkontinenční pomůcky k určité míře postižení,“ upozorňuje M. Jelínek. Nemocní budou mít nárok na stejné prostředky jako dosud, pouze budou nově sestaveny do balíčků obsahujících jejich množství na jeden měsíc. „Zlepší se tak orientace lékařů i pacientů. Bude jasné, na jak dlouhou dobu má toto balení vystačit a ke kterému postižení patří. Nic víc, nic méně.“

Obsah jednotlivých balíčků mají navrhnout příslušné dodavatelské firmy, které mají čas se na změnu důkladně připravit. „Tvrdit, že jim na to dala VZP sedm dní, je hrubá dezinpretace. Od začátku roku jsme nejprve jednali se zástupci CzechMedu, jejichž návrh ovšem žádné přijatelné změny neobsahoval. Dokonce se podle něj měla omezit frekvence vložek ze tří na dvě denně, jako je to na Slovensku, což pro nás nebylo akceptovatelné. Právě tento návrh by znamenal omezení péče,“ zdůrazňuje T. Soharová.

VZP spoléhá na odbornost svých partnerů

Poté, co jednání s asociací dodavatelů selhala, začala pojišťovna jednat s jednotlivými firmami. „Žádali jsme je, aby za týden či čtrnáct dní napsaly návrhy, o kterých se bude dále jednat. Rozhodně jsme výrobce nestavěli před hotovou věc, že bychom jim něco oznámili a pak do sedmi dnů padlo rozhodnutí. Se všemi firmami jsme jednali dále, písemně či osobně,“ uvádí T. Soharová s tím, že změna v číselníku začne platit až ve druhé polovině roku.

Podle VZP je logické, že tyto měsíční balíčky mají vytvořit přímo dodavatelé. „Předpokládáme totiž, že jsou specialisté a vědí, ve kterých kombinacích se pomůcky odebírají,“ říká M. Jelínek. V číselníku zdravotnických prostředků budou uvedeny balíčky navržené dodavateli. „Jiná situace by byla, kdyby sama VZP určila obsah balíčků a striktně na něm trvala. Ale to tak není, spoléháme na to, že odborníci v dodavatelských firmách nakombinují tyto balíčky tak, aby byly pro pacienty co nejpřínosnější,“ doplňuje T. Soharová.

VZP by samozřejmě mohla obsah balíčků určit sama, ale právě proto, že firmy mají s ohlasem na své výrobky největší zkušenost, jim tuto možnost nechala. „ Nechceme věřit, že by k tomu nebyly kompetentní. Pokud CzechMed mluví za všechny dodavatele, že nejsou schopni balíčky uspořádat, tak nás to zaráží. Zatím jsme se při jednáních s firmami setkávali s fundovanými odborníky,“ podotýká T. Soharová. Navíc zdůrazňuje, že nyní jde o „startovací pozici“. „Řekli jsme firmám, že podle toho, jak se bude vyvíjet trh s jejich výrobky, budou se balíčky adekvátně aktualizovat. Jejich obsah tedy není neměnný navěky. Jde o stejný postup jako u jiného sortimentu.“

Savost je standardní parametr

Inkontinenční pomůcky se k danému stupni inkontinence přiřazují podle jejich savosti. Jiný hodnotící ukazatel neexistuje a výrobci ji na inkontinenčních pomůckách sami udávají. „Je snad tento parametr pouze marketingový údaj? To jistě ne,“ říká T. Soharová. Savost se uvádí nejen na inkontinenčních pomůckách, ale i dětských plenách či menstruačních vložkách, nemocnice ji používají ve výběrových řízeních na inkontinenční pomůcky. „Jde prostě o standardně používaný ukazatel.“ Zatím žádný dodavatel nepředložil jinou alternativu, podle jakých kritérií tyto prostředky hodnotit. Věcné připomínky k této oblasti předložily teprve nyní dvě firmy a VZP o nich hodlá jednat. „Jedna z nich chce domluvit se všemi dodavateli novou metodiku hodnocení absorpční schopnosti. Pokud ji všichni zainteresovaní budou ochotni akceptovat, určitě ji zvážíme,“ říká M. Jelínek.

Především je ale třeba jasně říci, že nemocný má nárok na takový druh zdravotnických prostředků, které jeho postižení kompenzují. V případě inkontinence je to pomůcka pohlcující tolik moči, kolik odpovídá danému stupni inkontinence (a s těmi to stupni odborníci souhlasí a používají je téměř 20 let). U každé míry postižení budou tedy hrazeny takové inkontinenční pomůcky, které pacientovi postačují ke zvládnutí jeho problému.

Ačkoliv inkontinenční pomůcky budou v balíčcích určených na jeden měsíc, předepisovat se budou moci na delší dobu. VZP došla v diskusi s firmami k závěru, že optimální je preskripce na dva měsíce. „To samozřejmě zvýší variabilitu při předepisování. Pojištěnec může dostat na jeden měsíc určitý balíček a na další zase jiný. Může si tak vybrat, který mu nejvíce vyhovuje, a ten mu bude jeho lékař předepisovat, “ dodává M. Jelínek.

Všeobecná zdravotní pojišťovna

Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna