VZP není spokojena s průběhem transformace lůžkové péče
Transformace akutní lůžkové péče zatím neprobíhá tak, jak by si VZP představovala, uvedl předseda správní rady VZP Tom Philipp. Jednání o změnách v nemocnicích budou pokračovat v dalších letech.
U příležitosti letošní obnovy smluv s nemocnicemi se podařilo dohodnout změny struktury zdravotních služeb jen s malou částí zřizovatelů nemocnic. S některými nemocnicemi proto Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) neuzavírá na další období pětileté smlouvy, jak bylo zvykem, ale kratší. Jednání o modernizaci kapacit tak budou probíhat nejen do konce letošního roku, ale i v letech příštích.
Dosavadní výsledky projektu transformace akutní lůžkové péče neodpovídají očekáváním, prohlásil předseda správní rady VZP, poslanec Tom Philipp. „Bohužel transformace neprobíhá tak, jak bychom si představovali ve Všeobecné zdravotní pojišťovně,“ řekl Philipp. „Narážíme na to, že zdravotnická zařízení, zřizovatelé, kraje se urputně brání dobře míněným daty podloženým argumentům na transformaci jednotlivých zařízení. Nechtějí přijímat nové způsoby poskytování péče, jako jsou denní stacionáře, přestože z dat vyplývá, že by to byl jak pro pacienty, tak pro ta zdravotnická zařízení krok správným směrem. Věřím ale, že soustředěným vysvětlováním se nám nakonec podaří naše smluvní partnery přesvědčit, aby na transformační kroky šli, protože to pro ně i pro jejich pacienty bude výhodné,“ řekl Philipp.
Jednání o transformaci akutních lůžek zahájila VZP zhruba před rokem, zaměřila se na oddělení s velmi nízkou obložností a porodnice s nízkým počtem porodů. Některá dětská oddělení mají obložnost menší než 20 procent, souvisí to s přesunem velkého objemu pediatrické péče do ambulantního režimu. Na druhou stranu pojišťovna potřebuje posílit následnou a rehabilitační péči.
„V současnosti se podařilo domluvit s jednotkami poskytovatelů na uzavření celých oddělení, zejména porodnic nebo dětských oddělení. Kromě toho proběhly u některých poskytovatelů menší změny struktury lůžek. Úspory na nákladech jsou plně přesunuty do následné péče, jednodenní péče a ambulantní péče,“ uvedl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Letošní jednání zatím vedla k transformaci zhruba tisícovky akutních nemocničních lůžek, potenciál je ale podle VZP podstatně větší. „Uvidíme, jak se nám to bude dařit do budoucna, to je úkol pro nás jako management,“ řekl Kabátek.
V roce 2023 bylo v Česku podle ÚZIS celkem 42 300 akutních standardních lůžek, prakticky stejně jako před deseti lety. Dále je v nemocnicích dalších 5 700 intenzivních akutních lůžek.
O uzavření porodnice letos rozhodli ve Stodě, v Ivančicích a Neratovicích. Méně než 600 porodů ročně, což je hranice udržení erudice podle České gynekologicko-porodnické společnosti, vykazuje téměř 30 procent porodnic. Mezi nimi jsou porodnice, které jsou nezbytné pro zajištění dostupnosti v daném regionu, ale také například porodnice v Čáslavi ve Středočeském kraji.
Nemocniční síť v České republice reaguje na vývoj medicíny a potřeby populace jen pomalu a vyznačuje se vysokým počtem lůžkem s dlouhou průměrnou délkou hospitalizace a nízkou obložností.
V České republice je podle dat OECD za rok 2021 6,7 nemocničního lůžka na 1 000 obyvatel, průměr OECD je 4,3 lůžka. V délce hospitalizace v roce 2021 je české zdravotnictví v datech Eurostatu s 9,8 dne na druhé příčce, delší hospitalizace jsou jen v Srbsku. Třetí Francie má 9 dní, čtvrté Německo 8,9 dne. Na opačné straně žebříčku je Nizozemsko s 4,3 dne. Zároveň Česká republika patří mezi země s poměrně nízkou obložností, za rok 2021 uvádí OECD necelých 60 procent, zatímco průměr 38 zemí OECD byl téměř 70 procent. Kritickými obory jsou podle slov ředitele Kabátka dermatologie, oftalmologie a pediatrie, ve kterých některá oddělení vykazují obložnost v nižších desítkách procent, někdy i na úrovni deseti nebo patnácti procent.