VZP má analýzy, že ve srovnání Evropy má téměř nejnižší náklady
Veřejné zdravotní pojišťovny v zemích Evropské unie spotřebovávají na svůj chod zhruba pět procent příjmů, soukromé 20 procent. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) je s 3,4 procenta mezi nejlepšími, uvádí se ve zprávě o šetření, jež provedla VZP mezi čtyřmi desítkami evropských pojišťoven. ČTK má zprávu k dispozici.
Nejnižší provozní náklady, a to 3,3 procenta mají finská Kela a Dolnorakouská oblastní pojišťovna, nejvyšší švýcarská Helsana s 16,6 procenta a švýcarská CSS. V přepočtu na počet zaměstnanců je nejvýkonnější irská VHI Healthcare s 2225 pojištěnci na jednoho zaměstnance. VZP je s 1317 pojištěnci na jednoho zaměstnance druhá, nizozemská korporace VGZ/IZA s 1038 třetí.
VZP těmito údaji obhajuje svoji efektivitu, ministr zdravotnictví David Rath je však odlišného názoru a dnes ustavil nad VZP nucenou správu. Premiér Jiří Paroubek vyzval ředitelku Jiřinu Musílkovou k odstoupení. Oba politici vytýkají ředitelce neustálé zadlužování největší české pojišťovny bez snahy řešit dluh, který se nyní pohybuje kolem deseti miliard. Zdravotnictvím ročně proteče 200 miliard.
"Nikdy jsme neviděli žádné odhodlání šetřit na vnitřním provozu VZP, jíž ročně odchází zhruba 150.000 klientů," souhlasil s kroky ministra předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek. "Ročně stojí provoz VZP 3,5 miliardy, každého občana tedy 500 korun," poznamenal a pro porovnání uvedl náklady nejdražšího zařízení, Fakultní nemocnice Motol, která na péči o pacienty za rok spotřebuje 4,5 miliardy korun.
Podle poradce ve zdravotnictví Pavla Hroboně závisí provozní náklady na tom, co se od pojišťovny žádá - pokud to má být pouze bankomat na rozdílení peněz a průběžnou kontrolu, zda lékaři vykazují úměrné množství péče, pak mohou být náklady velmi nízké. V konkurenčním systému však náklady rostou.
"Provozní náklady britského národního zdravotního systému jsou kolem čtyř procent, to je více než v Česku, ale Britové jsou nespokojeni s kvalitou péče," řekl Hroboň ČTK. Více než čtvrtina Britů má proto podle něj soukromé připojištění.
Naproti tomu Švýcarsko, které má nejkonkurenčnější systém pojišťoven v Evropě, vykazuje provozní náklady pojišťoven v průměru 5,5 procenta. "Rozdíl 1,5 procenta za vstřícnost, kvalitní péči a nabídku podle potřeb občanů podle mého stojí za to," dodal Hroboň.
Také podle viceprezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Vladimíra Kothery mají české zdravotní pojišťovny velmi nízké náklady. "Pokud by se spojilo devět pojišťoven v jednu, náklady by nižší nebyly, protože by stoupla cena administrativy na pět až šest procent jako ve státních systémech v Evropě," řekl.
Před spojováním pojišťoven do jednoho systému varoval také předseda Sdružení Občan Pavel Vepřek. Připomněl, že v Polsku něco podobného zkusili a systém se jim rozpadl. "Lidé si začali platit předpojištění u ilegálních zdravotních pojišťoven, aby je zdravotníci vůbec vzali do péče," varoval.
Ekonom Miroslav Zámečník soudí, že produktivita VZP je v přepočtu na počet pojištěnců mezi velkými pojišťovnami v Evropě nejvyšší. "Nedá se to porovnávat s malými pojišťovnami, kde zvládne zaměstnanec ve srovnání s velkou pojišťovnou až dvojnásobek klientů," upozornil.
Zdroj: ČTK