Vzkaz ze sjezdu lékárníků: podpořme dostupnost lékáren
Počet lékáren na malých městech, které budou mít nárok na podporu od pojišťoven, má klesnout. Lékárnická komora varuje, že některým z nich hrozí zánik. Sjezd ČLnK upozornil také na problém odměňování lékárníků.
Na svém 33. sjezdu delegátů 11. listopadu Česká lékárnická komora (ČLnK) vyzvala k větší podpoře lékáren v oblastech, kde je lékárenská péče vzácností. Sjezd vyzval zdravotní pojišťovny k přehodnocení kritérií pro přiznání bonifikací poskytovatelům lékárenské péče v nedostupných oblastech v roce 2025 a k navýšení fondu, z něhož se bonifikace poskytují. „Došlo totiž k výraznému snížení počtu bonifikovaných oblastí, a to přibližně o 40 procent,“ vysvětluje v tiskové zprávě komora. „Některým lékárnám v malých obcích hrozí zánik. Bez bonifikace, která jim kompenzuje menší zisky, nebudou tyto jedinečné lékárny schopny provozu. Vážné dopady to bude mít samozřejmě na pacienty, kteří v případě menších zdravotních obtíží volí lékárnu jako první zdravotnické zařízení pro řešení svého zdravotního stavu,“ říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident ČLnK.
Fond na podporu lékáren v oblastech potenciálně ohrožených rizikem nedostupnosti lékárenské péče je už několik let v roční výši 48 milionů korun odsouhlasen v rámci jednání dohodovacího řízení. Vyhlášená kritéria pro výplatu bonifikace se také nezměnila, do projektu se mohou zapojit lékárny a odloučené výdejny léčiv, které jsou jedinou lékárnou v obci, zároveň je v obci alespoň jeden lékař a dojezdová doba do nejbližší lékárny je více než 10 minut. Takových spádových regionů je ale podle výpočtu VZP aktuálně 126, zatímco pro letošní rok to z loňských dat vycházelo na 204 regionů z celkem 799 obcí s lékárnou nebo výdejnou.
Počet lékáren v posledních deseti letech klesá, v roce 2014 bylo 2 601 lékáren a 253 výdejen, na konci roku 2023 jen 2 461 lékáren a 198 výdejen a aktuálně jich podle databáze lékáren na webu SÚKL je 2 459, respektive 197.
V segmentu lékárenské péče byla pro příští rok uzavřena dohoda v rámci dohodovacího řízení. Ministerstvo zdravotnictví zhodnotilo dohodu takto: „Lékárenství je dle dohody z dohodovacího řízení segmentem s vůbec nejvyšším nárůstem úhrad pro rok 2025 a pro zdravotní pojišťovny zjevnou prioritou hodnou podpory.“
Během sjezdu zazněla naléhavá výzva po spravedlivém a dostatečném odměňování lékárníků za jejich odbornou práci, zvláště od mladých lékárníků a těch, kteří teprve zvažují toto povolání, uvedla dále ČLnK.
Vedení ČLnK připraví návody a materiály pro lékárníky, které pomohou v praxi se zavedením započitatelných doplatků ne léky. Od 1. ledna 2025 začne platit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění a pacienti, kteří vyčerpají svůj limit, už nebudou v lékárnách započitatelné doplatky hradit. Lékárnám je uhradí zdravotní pojišťovna. „Doplatky pro pacienty budou poníženy o částky, které by jim následně vracela zdravotní pojišťovna. Je proto nutné dodat, že ne všechny doplatky jsou započitatelné a limity se nevztahují také například na léky bez předpisu či zdravotnické prostředky,“ vysvětluje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident ČLnK.
Představenstvo ČLnK bylo sjezdem zavázalo připravit Vizi farmacie 2030, reflektující vývoj farmaceutických oborů, a pokračovat v prosazování spravedlivé odměny za farmaceutickou péči, podmínek pro tvorbu sítě lékáren, očkování v lékárnách, mimořádného výdeje léčivých přípravků, posilování nových kompetencí farmaceutů, podpory lékáren v nedostupných oblastech a dalších.