Vzdělávání a kompetence sester – na prahu změny

Na mezinárodní konferenci „Vzdělávání sester 30 let poté“ pořádané ke kulatému výročí sametové revoluce zazněly 29. listopadu na 3. LF UK prezentace mapující vývoj vzdělávání sester i nové výzvy, které před touto profesí stojí. Dřív vycházelo ze středních zdravotnických škol ročně 4 000 až 5 000 sester plně připravených pro praxi, kompetentních a požívajících respektu veřejnosti. O respekt nyní musejí znovu bojovat, stejně jako o širší kompetence spojené s jejich narůstajícím vzděláním. Vedou se diskuse, zda sestře stačí vzdělání z vyšší odborné školy, či dokonce ze školy střední, či zda je žádoucí mít sestru vysokoškolsky vzdělanou. Co je v této polemice podstatné, ošetřovatelství ruku v ruce s medicínou pokročilo a vyžaduje sestru vzdělanou a připravenou čelit nárokům praxe, a to nejen v oblasti praktické, ale hlavně v oblasti, kterou poskytuje škola vysoká – a to je spojení znalostí, postojů a dovedností v jeden celek. Studium na vysoké škole propojuje znalosti v oborech medicínských, ošetřovatelských i humanitních, které jsou předpokladem pochopení změn v době nemoci a základem pro to, aby sestra dokázala stavům rozumět a předvídala reakce a změny dříve, než je lékař na dosah.

MZ: Pracujeme na zvýšení kompetencí všeobecných sester

Zásadní přelom ve vzdělávání sester nastal po vstupu ČR do EU v roce 2004 a přesunu těžiště ze středních zdravotnických škol na vysoké školy. Na tuto změnu si stále ne všichni zvykli, řekl na mezinárodní konferenci na 3. LF UK ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA. Je přesvědčen, že vzdělání je nyní nastaveno správně. Máme mít všeobecné sestry, které jsou vzdělané, i sestry praktické jako nedílnou součást zdravotnických týmů.

„Pokud máme rozvíjet zdravotnictví, potřebujeme vzdělané všeobecné sestry, ale na druhou stranu jsme zatím úplně nedotáhli myšlenku, že se vzděláním budou vyšší kompetence a sestry budou mít silnější roli v systému. To se snažíme teď na ministerstvu změnit. Na zvýšení kompetencí všeobecných sester pracujeme, začínáme v oblasti preskripce zdravotnických prostředků a chceme jít dál, protože pokud mají sestry mít v systému silnou roli, musejí s tím jít i kompetence,“ řekl ministr.

ČAS: Chceme vrátit sesterskému povolání vážnost a sestrám hrdost na profesi

Prezidentka České asociace sester PhDr. Martina Šochmanová, MBA, zmínila změny ve vzdělání, které nastaly po roce 2004. „Ne všechno bylo správně, ne vždy jsme šli správným směrem, ale zcela jistě s nejlepším úmyslem,“ řekla. Co ale postrádá, je hrdost na profesi, kterou jako začínající sestra pociťovala. „Když si vzpomenu na dobu, kdy jsem coby mladá sestřička jela autobusem a měla na kolenou nažehlený čepec, na to jsem byla opravdu hrdá. Měla jsem pocit, že všichni kolem vědí, že jsem sestra a že je to moc důležité. Co bych si moc přála, abychom navrátili přesně tento pocit našim sestrám, našim nelékařům, aby se vrátil ne čepec, ten byl nepraktický, ale ten pocit, aby to povolání mělo opět vážnost, jakou si bezesporu zaslouží,“ řekla.

Vysokoškolské studium sester

Na 3. LF UK bylo zahájeno vysokoškolské studium sester na podzim roku 1992, základy pomáhala budovat katedra československého ošetřovatelství a doc. PhDr. Marta Staňková, CSc., nositelka titulu Sestra roku 2001. Na mezinárodní konferenci na 3. LF UK jí byl udělen Pamětní list in memoriam za celoživotní přínos oboru ošetřovatelství v ČR, který převzala její dcera. Celý svůj profesní život věnovala doc. Staňková vzdělávání sester a jejich rovnocennému postavení ve zdravotnickém týmu. „Ve své vizionářské předvídavosti viděla ve vzdělávání sester už tehdy nutnou změnu, která by umožnila srovnatelnost kvalifikací našich a zahraničních sester. Nabádala: Nesmíme se bát zásahů do samého systému vzdělávání! Po 30 letech jsme opět na prahu změny a popíráním reality nikam nedojdeme,“ konstatovala PhDr. Hana Svobodová, Ph.D., přednostka Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK.

Mgr. Jana Nováková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a hlavní sestra FN v Motole, doplnila, že sestry, které absolvují vysokou školu, nejen mají širší znalosti a dovednosti, ale chtějí se také seberealizovat a obor rozšiřovat. Velké možnosti se otevírají těm sestrám, které jsou ochotny převzít na sebe zodpovědnost za prozkoumávání nových možností. „Podařilo se nám získat novou kompetenci k zavádění dlouhodobých žilních vstupů a vytvořit tzv. PICC tým, první v ČR. Díky ministerstvu zdravotnictví jsme získali certifikovaný akreditovaný kurs, a to je ukázka toho, kam by sestry vysokoškolačky měly směřovat,“ řekla Mgr. Nováková a zdůraznila i spolupráci s lékaři. „Můžeme fungovat jako samostatná profese v tandemu s lékařem,“ řekla. Na výsledcích průzkumu pak doložila, že absolvování rozšiřujících vysokoškolských programů znamenalo často povýšení do funkce staniční, vrchní nebo i hlavní sestry. „Je ale také vidět, že poměrně hodně sester zůstalo u lůžka. Jednoznačně to vyvrací tvrzení některých politiků, že vysokoškolačky nechtějí pečovat o nemocné. Minimálně absolventek 3. LF UK se to netýká,“ řekla s tím, že české zdravotnictví nepotřebuje sto procent vysokoškolsky vzdělaných sester, ale určitý pool, který bude ošetřovatelství posouvat.

Zkrácené studium má zvýšit zájem o ošetřovatelské profese

O proměnách profesního vzdělávání od zdravotní sestry a asistenta po sestru praktickou hovořil PhDr. Karel Štix, předseda Asociace zdravotnických škol ČR a ředitel SZŠ a VOŠZ České Budějovice. První zdravotnické školy vznikaly v roce 1946, vyučovaly obory zdravotnická pracovnice, ošetřovatelka a porodní asistentka, v roce 1949 přibyla zdravotní sestra. Obory se otevíraly a rušily, postupně se vyučovalo 13 ošetřovatelských oborů, z nich nejnověji, v roce 2017, byl otevřen obor praktická sestra. Po čtyřletém studiu s maturitou měla sestra před 30 lety univerzální dovednosti, byla „pravou rukou“ doktora. Na školy se hlásily dívky s výborným prospěchem. Po roce 1989 se zdravotnické školy z výběrových staly školami „druhé kategorie“ s různými zřizovateli a různou kvalitou, zdravotnické školství ovládl trh, chybí kompetenční zákon. V ČR je nyní 73 SZŠ a 34 VOŠZ.

„Voškové“ obory všeobecná a dětská sestra vznikly jako náhrada nástavbového studia v roce 1996 a jsou duplicitní s bakalářskými obory na VŠ. Tříletý program na VOŠZ je ukončen absolutoriem DiS. Loni bylo na 29 VOŠZ v oboru diplomovaná všeobecná sestra ve všech ročnících celkem zapsáno 2 590 uchazečů, do praxe šlo 522.

Dr. Štix zmínil dobu, kdy zdravotnické školy měly obor zdravotnický asistent, dvě třetiny ředitelů měly výhrady k názvu oboru jako zavádějícímu, nepřiváděl studenty do škol. „Vidím jako posun, že jsme vrátili oboru název sestra, i když odlišeno přídomkem praktická, to je veřejností přijímáno pozitivně a studenti se hlásí ve větší míře. Narážíme tu opět na kompetence, v každém případě je dobré, že praktická sestra, a je to i snaha MZ, získala vyšší kompetence, že může pracovat bez dohledu,“ shrnul dr. Štix. Nerad vzpomíná i na období 2011–2013, kdy středoškolské obory měly být vymazány a přejít na vysoké školy.

Zkrácené studium oboru všeobecná sestra, které novela umožnila od roku 2017, má přispět k nástupu většího počtu zdravotníků do ošetřovatelských profesí. „Jestli tomu tak bude, zatím těžko odhadnout. Situace se zlepšuje, studentů se přijímá více, loni 290, zejména oblíbené jsou formy kombinované, spojující zaměstnání a studium. Zkrácená forma 4 + 1, aby to bylo k něčemu, spíše 4 + 2. Studenti si zkracují většinou o rok, s výjimkou těch, kteří mají způsobilost v oborech zdravotnický záchranář či porodní asistentka a mohou diplomu dosáhnout za rok,“ uvedl dr. Štix.

Do pilotního ověřování zkrácené formy je zařazeno 22 VOŠZ, z nich 14 vykázalo výsledky: ve školním roce 2018/2019 se přihlásilo 115 uchazečů, přijato 53, z nich 26 pokračuje ve vzdělávání a pět ukončilo vzdělávání absolutoriem. Další čtyři VOŠZ umožňují kombinovanou formu, která není zařazena do ověřování, je na ředitelích, za jakých podmínek škola přijímá studenty. „Máme pravidla určená, teď je tomu dokonce přizpůsoben školní vzdělávací program oboru praktická sestra tak, abychom dosáhli provázanosti, především oboru praktická sestra se vzdělávacím programem všeobecné sestry, aby studenti mohli být přijímáni za jednodušších podmínek,“ řekl dr. Štix.

Spolupráce VOŠZ a VŠ

VOŠZ mají zájem o spolupráci s VŠ, už druhým rokem běží společný projekt za 45 milionů korun, jsou do něj zapojeny téměř všechny VOŠZ. „Snažíme se najít průniky do vysokého školství, zatím se nám to moc nedaří. Nicméně víme, že velmi dobře připravujeme kvalitní profesionály především do praxe, a víme, že v některých zemích dobře fungují profese, které jsou na úrovni bakalářské a úzce spolupracují s vysokými školami – tak proč by to nemohlo jít i u nás,“ uvedl dr. Štix. Z průzkumu mezi členy asociace vyplynulo, že 29 procent spolupracuje s VŠ i bez smlouvy, smlouvu má 16 procent. Jen čtyři školy o spolupráci zájem nemají. Předpoklady pro spolupráci existují, 73 učitelů včetně externích má vědecký titul Ph.D. či jiný, výzkum ale provádí zatím jen jedna VOŠZ. Spolupráce je v oblasti pedagogiky a psychologie, ne se zdravotně zaměřenými fakultami.

VŠ chtějí od VOŠZ nejčastěji zajištění praxe pro své studenty a nabízejí konzultační činnost pro VOŠZ. „Myslím, že to nestačí. Naším cílem je, aby byla odstraněna duplicita, aby byly studentům uznávány předměty, které jsou identické v programu bakalářském a voškovém, aby studenti nemuseli opakovat tříleté studium v bakalářském programu, pokud mají absolutorium. Opakování je velmi neekonomické pro stát i pro čas studentů, kteří by měli co nejdřív vstoupit do praxe. Představitelé univerzit v Hradci Králové a Pardubicích oponovali, že nemáme akademický spirit, nemáme přípravu kvalitní v tomto směru. My si myslíme, že naši studenti jsou schopni studovat tak, aby jim některé předměty uznány mohly být, aby mohli studovat za kratší dobu, než jsou další tři roky,“ řekl dr. Štix. Spolupráce je i ve společných projektech, tady podle dr. Štixe je trochu problém, že si školy jakoby konkurují, kdo udělá lepší projekt, kdo vyjede s více studenty do světa apod. „Každý máme jiný akční rádius, kdybychom síly ve společném projektu synergicky spojili, dá se určitě udělat hodně. Ale musíme opustit to, že bude jedna strana podceňovat druhou,“ řekl.

Budoucnost SZŠ a VOŠZ

„My musíme, a v tom jsme ve shodě s oběma ministerstvy, jít naproti zkráceným programům, ať se to mnohým nelíbí, a musím říct, že ani v tom se naše plénum 73 zdravotnických škol neshodne. Ne všichni souhlasí, že studium zkracujeme, ale pokud to neuděláme, na naše místa se v současném systému dostávají školy soukromé, které využívají skulinek a zřizují si ve svých školách zdravotnické obory,“ varoval dr. Štix. Rád by jednal za asociaci s ministerstvy školství a zdravotnictví o kompetenčním zákoně, který by zaručil kvalitu tím, že zdravotnické obory by se mohly učit pouze na zdravotnických školách, jako je to na Slovensku. „My jsme to opustili – a je to špatně. Dává to možnost různým typům škol otevírat si různé obory, a tady jsme jako akreditační komise bezzubí. Nemáme pravomoci z hlediska školského zákona zasáhnout do povolování zřízení těchto škol v krajích, my pouze hodnotíme formální stránku vzdělávacích programů. Takže někde se kumulují obory VOŠZ, které nemají uplatnění, ale jen proto, že je to politická vůle kraje,“ řekl dr. Štix.

Hlavní sestra ČR: Chystáme zákony k posílení kompetencí sester

„Ačkoli ve vzdělávání k pokroku došlo, tak co se týče kompetencí, tady k posunu příliš zatím nedošlo,“ uvedla Mgr. Alice Strnadová, MBA, ředitelka Odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání a hlavní sestra ČR s tím, že ministerstvo činí kroky, aby posílilo kompetence i postavení sester a nelékařského personálu. „Nechtěla bych se vymezit pouze na oblast kompetencí, ale co se týče efektivního využití vzdělávání a schopností jednotlivých členů léčebného týmu, myslím, že do budoucna to bez jasných řešení nepůjde. Systém, který se nastavil v roce 2004, je překonaný a bude muset dojít k restrukturalizaci nejenom optimální sítě poskytovatelů zdravotních služeb, ale i v oblasti poskytování léčebné a ošetřovatelské péče. Musíme se vážně zabývat tím, jaký pracovník a s jakým vzděláním má na určitých pozicích pracovat,“ řekla.

S navyšováním kompetencí nelékařských pracovníků se rozhodlo ministerstvo začít u domácí péče, kde už nyní sestry pracují velmi samostatně, a vytvořilo pracovní skupinu pro koncepční řešení domácí péče. „Primární péče a sestry v domácí péči jsou ve svých každodenních činnostech velmi nezávislé, i když spolupráce s lékařem je a nadále bude samozřejmostí. Zvolili jsme tuto oblast, kde můžeme dobře odpilotovat, jak by konkrétní posílení kompetencí sester mohlo vypadat,“ vysvětlila Mgr. Strnadová.

Ministerstvo chce využít k propagaci práce sester a k osvětě toho, že rok 2020 vyhlásila WHO Rokem sester a porodních asistentek. V současné době pracuje na strategickém programu Zdraví 2030, kde navrhuje, aby se v rámci personální stabilizace, v rámci velkých opatření řešily i systémové změny ve vzdělávání, provázanost celoživotního vzdělání a výkonu povolání, aby se odpilotovalo, jak zatraktivnit práci ve zdravotnictví, jak více propagovat zdravotnická povolání a více se zaměřit na podporu sladění pracovního a osobního života, jakým způsobem pracovat na odstranění fyzické i psychické zátěže zdravotnických pracovníků.

„Co se týče konkrétních kompetencí, naším záměrem v této první fázi je posílit kompetence sester v domácí péči. Navrhujeme, aby sestry, které budou mít určitý typ vzdělání, budou pracovat v rámci agentur domácí péče a budou chtít vykonávat navržené činnosti, měly možnost vstoupit do certifikovaných kursů, které připravujeme, a aby se kompetence týkaly především oblastí, které už dnes vykonávají – plánování obsahu a rozsahu ošetřovatelské péče, kdy dnešní situace je taková, že domácí péče, její obsah i rozsah jsou indikovány praktickým lékařem. V našich návrzích pracujeme na tom, aby se indikace rozšiřovala i na lékaře specialisty a aby obsah ošetřovatelské péče plánovala všeobecná sestra v domácí péči, k čemuž je kompetentní.

Aby sestra mohla indikovat a preskribovat vymezené zdravotnické prostředky v rozsahu, jako má nyní praktický lékař, anebo v oblastech, které se týkají hojení ran, pomůcek kompenzačních, inkontinenčních, kompresivních, diabetických atd. Potom jsou tam výkony, které sestra také může vykonávat, jako katetrizace močového měchýře u mužů, indikace k ošetřování chronických ran a kožních lézí, udržování a zavádění kyslíkové inhalační terapie či zavádění pevných žilních katetrů. Pak oblast, na které spolupracujeme s asociacemi vysokých škol, a to je do budoucna kompetence, která souvisí s posílením sester v systému péče a týká se samostatnosti sestry ve vyšetřování, preventivní péči i edukaci pacientů,“ shrnula Mgr. Strnadová.

Legislativní změny

Dalším krokem jsou změny legislativy. Nejde jen o změnu vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků, musí se změnit i řada zákonných norem. Při délce legislativního procesu, i když je velmi rychlý, to potrvá jeden a půl až dva roky. „Podali jsme návrhy k zákonu č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích, aby sestra mohla preskribovat zdravotnické prostředky, a zároveň jsme podali pozměňovací návrh k zákonu č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Jedna věc je, aby sestra mohla preskribovat vymezené zdravotnické prostředky, druhá, aby na to byla navázána úhrada ze zdravotního pojištění, aby tedy preskripce sester byla hrazena pojišťovnou,“ popsala Mgr. Strnadová. Do budoucna jsou úvahy i o preskripci některých léčivých prostředků sestrou. Návrh je ve vnějším připomínkovém řízení, Unie zaměstnavatelských svazů nesouhlasí. „Co nás určitě čeká, pokud se nám tyto kroky podaří, je diskuse o tom, jak tyto nové kompetence sestrám navázat na sazebník výkonů,“ dodala Mgr. Strnadová.

Nad podobou vyhlášky o činnostech zdravotnických pracovníků bude probíhat diskuse o úpravě kompetencí, především všeobecných sester a dalších nelékařských povolání. „Dostávám otázku, zda připravujeme navýšení kompetencí praktických sester, tak říkám, že nepřipravujeme. My připravujeme navýšení kompetencí všeobecných sester,“ zdůraznila Mgr. Strnadová. V zákoně č. 96/2004 Sb. jsou i další profese, např. fyzioterapeuti a ergoterapeuti, i pro ně se v rámci odborných společností budou vyjednávat další kompetence a bude nutno upravit vyhlášku o činnostech.

Vzdělávání a pracovní podmínky

Postavení sester posiluje ministerstvo také finanční podporou specializačního vzdělávání. Loni na ně přispělo 65 miliony korun, v příštím roce počítá se stejnou částkou. „Počty poskytovatelů, kteří se do těchto dotačních programů hlásí, každým rokem stoupají, v roce 2018 jsme podpořili 560 míst specializačního vzdělávání, loni už 580 a na rok 2020 je plánováno přes 600 míst,“ vyčíslila Mgr. Strnadová. Ministerstvo bude nadále vyhodnocovat potřebnost této podpory, z dat ÚZIS má přehled o rozložení a počtu zdravotnických pracovníků, včetně jejich vzdělání a toho, kde pracují. Zohlednit tak může potřeby regionů, kolik určitých pracovníků, ve kterém kraji a jaké obory je potřeba podpořit.

Řeší se i pracovní podmínky, což také přispívá ke stabilizaci nelékařských pracovníků. Loni ministerstvo novelizovalo vyhlášku o zdravotnické dokumentaci, aktuálně se zabývá administrativním auditem a připravilo kurs administrativní pracovník ve zdravotnických službách, který část administrativní zátěže od zdravotníků převezme. Na ministerstvu vznikla skupina pro personální stabilizaci, kde se řeší systémová opatření pro stabilizaci sester. Diskuse byla například o výsluhových příplatcích sester, ministerstvo financí ale nereagovalo kladně. Je otázka, zda se v pracovní skupině zabývat například také dřívějším odchodem sester do důchodu, slevou na zdravotní pojištění pro zdravotnické pracovníky apod. K řešení nedostatku zdravotnických pracovníků využívá ministerstvo projektu Ukrajina, od roku 2015 přišlo do ČR v tomto projektu zhruba 300 sester.

Co se týče finančního ohodnocení, připravuje se novelizace nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách, probíhá připomínkovým řízením. Dlouhodobým záměrem je třídy pro odměňování sester navyšovat a ty nejnižší zrušit, aby se ohodnocení celkově navýšilo. Ministerstvo se zaměřilo také na propagaci povolání sestry, loni spustilo kampaň Studuj zdrávku, zacílenou na patnáctileté žáky základních škol, kteří se rozhodují o svém dalším uplatnění. Kampaň jim představuje osobnosti českého ošetřovatelství a příběhy lidí, kteří ve zdravotnictví pracují. „Jde o to, abychom jen neslyšeli, že sestry máme unavené a že jsou špatné pracovní podmínky, ale abychom prezentovali také příklady dobré praxe,“ shrnula Mgr. Strnadová a pozvala všechny na 12. května 2020 před ministerstvo zdravotnictví, kde se bude v rámci kampaně Nursing now konat happening a výstava fotografií

Zdroj: MT