Výzkum: Na práci v cizině někdy pomýšlí zhruba 45 procent lékařů
Na práci v zahraničí někdy pomýšlí zhruba 45 procent českých lékařů a lékařek. Téměř třetina z nich už kvůli tomu dokonce podnikla nějaké kroky. Nejčastěji by se doktoři chtěli vypravit do Británie, Irska a Německa. Hlavním důvodem k odchodu za zaměstnáním do ciziny jsou vyšší výdělky. Hned po nich následují možnost působit v oboru a lepší pracovní podmínky. Vyplývá to z výzkumu o riziku odlivu kvalifikovaných sil z Česka do zahraničí, který vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
Výzkum se uskutečnil loni. Zapojilo se do něj 462 lékařů do 55 let. Třetina z nich působila v Praze. Pracovní prostředí a vybavenost pracoviště v Česku hodnotí jako dobré zhruba dvě třetiny doktorů. Přesto by u tří čtvrtin lidí, kteří jsou ochotni vydat se do ciziny, v rozhodování hrály roli pracovní podmínky. Právě na ně si nyní lékaři stěžují. Podle úpravy, kterou navrhuje ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS), by se totiž pracovní týden lékařů měl prodloužit ze 40 hodin na 48. Návrh má splnit podmínky zákoníku práce, který povoluje 400 hodin přesčasů za rok. Řada doktorů jich odpracuje ale i 1000.
"Nedostatek lékařů pociťuje řada vyspělých evropských zemí a o české lékaře je v zahraničí zájem," uvedli autoři výzkumu. Od jednoho roku do pěti let by podle jejich zjištění v zahraničí chtělo zůstat 45 procent dotázaných, kteří práci v cizině zvažují. Na dobu do pěti let se uzavírají často i pracovní smlouvy přes agentury.
O odchodu natrvalo se zmiňuje pak každý osmý lékař, který na zahraničí pomýšlí. "Toto číslo je varovné. Dosahuje třikrát vyšší podíl než průzkumy potenciální zahraniční migrace u české populace," uvedl autorský tým. Podle něj navíc 70 procent z lidí, kteří chtějí ČR opustit navždy, už k tomu podniklo nějaké kroky.
V posledních 15 letech studovalo či pracovalo v cizině 29 procent českých lékařů, a to nejen v EU, ale i v USA, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu či v asijských zemích. Ve svém oboru v průměru pracovali v cizině 26 měsíců, mimo obor 11 měsíců. Pracovní kontakty s kolegy z jiných zemí má třetina dotázaných. Podle vlastních slov angličtinu aktivně zvládá sedm z deseti lékařů. Tři z deseti by se domluvili německy. Třetina doktorů mluví také rusky, francouzsky sedm procent.
Třetina z lékařů, kteří si na práci v cizině myslí, si už obstarala informace o možnostech zaměstnání v jiném státě, hledala místo na internetu, oslovila případné zaměstnavatele, přihlásila se do agentury k vyhledání práce či si vyřizuje formality k výjezdu. Příslib místa mělo 17 procent těch, kteří nějaké kroky podnikli. Tři procenta si už v cizině zajistila také bydlení. Z lékařů, kteří o práci v zahraničí uvažují, by zajímavou nabídku přijalo 87 procent. Vzala by ji ale i bezmála pětina doktorů, kteří na práci v cizině vůbec nemyslí. Přesto v Česku podle výzkumu zatím nedostatek lékařů nehrozí. Do oboru přichází víc mladých, než kolik lidí odchází do penze. Volná místa zaplňují i doktoři ze Slovenska. V některých regionech už ale začíná být lékařů málo. Chybí hlavně v severních Čechách.
Zdroj: ČTK