Výživa na předpis

LN: Slyšel jste o tom, že hrozí, že by si potraviny pro zvláštní lékařské účely měli začít pacienti platit výhradně sami?

Víme, že se něco takového chystá, tedy že by léčebná výživa nebyla vůbec hrazena ze zdravotního pojištění. To by byla katastrofa. Je možné zvýšit spoluúčast pacienta, ale není možné léčebnou výživu úplně vyřadit.

Poslanec Šnajdr ale odmítá, že by pojišťovny přestaly tyto potraviny hradit. Tvrdí, že se nedávají na recept, a proto se jich inkriminovaná pasáž v novele netýká.

Potraviny pro zvláštní lékařské účely je možné koupit bez předpisu, ale píší se i na recept a mají částečnou úhradu pojišťovny. Já osobně jsem jeden z relativně malého počtu lékařů, kteří mají oprávnění psát je na recept.

K tomu je potřeba mít povolení?

Ano, jsem držitelem funkční licence. Například v nemocnici v Bohunicích je ze 400 doktorů jen deset s touto licencí. Nedá se to tedy moc zneužívat a předepisovat to lidem, kteří výživu nepotřebují. Třeba na Slovensku to můžou předepisovat všichni. V Česku je to vázané na malý okruh lékařů, a tudíž je to i dobře uhlídatelné a regulovatelné.

Co by se stalo, kdyby se výživa skutečně přestala hradit ze zdravotního pojištění?

Jsou třeba pacienti, kteří nic nespolknou ústy, a to ani tekutiny, a všechno dostávají trubičkou do břicha. Ti dostávají výživu na předpis. V okamžiku, kdy by si to museli kupovat, začnou to šidit. Určitě si toho budou dávat poloviční množství a s komplikacemi, které z toho budou vyplývat, budou chodit do nemocnice, kde dostanou drahé léky. Tak se napraví, co doma pokazili, co šidili na výživě.

Na kolik by je vyšlo, kdyby si to museli platit celé sami?

Když vám řeknu to nejlevnější, tak litr výživy stojí, dejme tomu, 150 korun a pacient potřebuje dva litry denně. To je devět tisíc na měsíc. A teď si vezměte, jaký mají někteří lidé příjem.

(bar)

Zdroj: Lidové noviny