Využití PET/CT: Někde vyšetří dvacet lidí denně, jinde sotva šest

Méně než osm vyšetření na PET/CT za den? S tím se musí něco udělat, plánuje ministerstvo zdravotnictví a chystá ekonomické motivace.

Pod hlavičkou nového Národního institutu pro kvalitu a excelenci ve zdravotnictví (NIKEZ) běží mimo jiné projekt sledování čekacích lhůt na PET/CT vyšetření. Přináší zajímavé výstupy. Centralizovaný systém sleduje výkonnost diagnostických přístrojů po jednotlivých centrech, obsahuje systém včasného varování, pokud se čekací lhůty dlouhodobě horší nebo výkonnost pracoviště klesá.

Vedení České společnosti nukleární medicíny ČLS JEP vítá otevření tématu, ale varuje před nesprávnou interpretací a bulvarizací.

Ukázalo se, že výkonnost jednotlivých pracovišť je různá. V roce 2023 byl počet vyšetření na jeden přístroj v jeden pracovní den od 20,2 v Proton Therapy Center Czech po pouhých 5,1 v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem a 5,2 v Nemocnici Jihlava. V Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně jich dělají jen 6,3 denně a ve Fakultní nemocnici Hradec Králové jen sedm.

Alespoň deset vyšetření za den provedli v průměru také ve Fakultní nemocnici Ostrava, Nemocnici AGEL Nový Jičín, Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, Masarykově onkologickém ústavu, Fakultní nemocnici Plzeň a Nemocnici Na Homolce.

„V počtu vyšetření, ale i v přepočtu produkce na jeden přístroj a den, se od sebe jednotlivá centra velmi významně liší. I mezi dlouhodobě funkčními centry jsou rozdíly téměř trojnásobné. Tato situace je výzvou k bonifikaci center, která plně využívají výkon přístroje,“ uvedl ředitel Dušek. Nízké využití přístrojů podle něj souvisí s delšími čekacími lhůtami. Například Nemocnice Jihlava uvádí čekací dobu na PET/CT osm týdnů.

„V úhradové vyhlášce chceme zohlednit, jestli jsou pracoviště schopna pracovat ve dvousměnném provozu a vyšetřovat potenciálně i o víkendech. Rádi bychom, aby tato pracoviště měla lépe hrazené výkony nad počet deset denně. Naopak chceme tvrdě požadovat, i cestou ekonomických nástrojů, po pracovištích, která nevyšetřují alespoň osm pacientů denně, aby s tím něco udělala. Osm pacientů denně je minimum,“ uvedl ministr Válek. „Ať vyšetřujete za den jednoho pacienta, nebo patnáct, musíte mít radiologa, lékaře nukleární medicíny, radiologické asistenty, klinického farmaceuta, fyzika a další, struktura personálu je stejná. Rozdíl je v tom, že kde vyšetří deset pacientů denně, je dvakrát lepší dostupnost vyšetření než tam, kde jich vyšetří pět. Také mně vadí, když pracoviště, které nevyšetří ani osm pacientů za den, žádá o schválení nákupu druhého přístroje kvůli čekacím lhůtám. Dnes máme data, abychom to na přístrojové komisi nepovolili,“ dodal Válek.

Předseda České společnosti nukleární medicíny ČLS JEP doc. David Zogala vydal k problematice oficiální vyjádření. Upozorňuje v něm na lokální specifika. „Například v případě Fakultní nemocnice Olomouc bylo loňské snížení produkce ovlivněno radikální stavební přestavbou s navazující instalací druhého PET/CT přístroje. Prakticky po celý rok byl střídavě v provozu pouze jeden z přístrojů, přitom bylo provedeno průměrně 17 vyšetření pacientů za den. V současnosti jsou oba přístroje plně využívány, a produkce se tak dále výrazně zvýšila,“ píše doc. Zogala.

Olomoucké pracoviště je výjimečné, v letech 2021 a 2022 vykazovalo přes 17 pacientů denně, ovšem ani v roce 2023 s 8,5 vyšetření v průměru nepatří mezi ta nejméně vytížená. Naproti tomu ve Zlíně, Ústí i Jihlavě mají méně než než osm pacientů denně soustavně řadu let.

Počty provedených vyšetření omezují limity úhrad zdravotních pojišťoven a nedostatečné personální zabezpečení, uvádí dále doc. Zogala. „Zveřejněná čísla je nezbytné vnímat v širším kontextu, neboť bez tohoto pochopení mohou vést k nesprávným závěrům,“ upozorňuje.

Pro Novinky.cz se k relativně nízkým počtům vyšetření na tamním pracovišti vyjádřil Jan Špelda, mluvčí Fakultní nemocnice Hradec Králové: „Počet je dán řadou aspektů. K hlavním patří složitost vyšetření, personál a úhradová limitace.“