Volební kampani ve středních Čechách dominuje téma zdravotnictví

Podzimní krajské volby budou pro současné vedení Středočeského kraje, tedy koalici ODS, KDU-ČSL a SNK ED, náročnou zkouškou. Bude totiž muset obhájit svou koncepci regionálního zdravotnictví, která počítá s výrazným podílem privátní sféry. Opoziční sociální demokraté, kteří si zdravotnictví zvolili za své stěžejní volební téma, počínání krajské samosprávy ostře kritizují a slibují v této oblasti revoluci.

Jejich kandidát na hejtmana David Rath chce v případě volebního vítězství zrušit vybírání registračních poplatků ve velkých nemocnicích a převést tato zařízení z akciových společností na neziskové organizace.

Středočeské zdravotnictví prošlo za působení nynějšího krajského vedení v čele s hejtmanem Petrem Bendlem (ODS) zásadní proměnou. Kraj si ve svém vlastnictví ponechal pět páteřních nemocnic v Kladně, Příbrami, Kolíně, Mladé Boleslavi a Benešově, které přeměnil na akciové společnosti a postupně je modernizuje. Deset menších nemocnic a léčeben loni za téměř půl miliardy korun převedl do soukromých rukou, za což sklízí ostrou kritiku od opozice. Zatímco komunistům vadí privatizace zdravotnických zařízení jako taková, sociální demokraté napadají zejména to, jakým způsobem a za kolik se kraj menších nemocnic zbavil. Podle ČSSD je prodal hluboko pod cenou, a ochudil se tak zhruba o miliardu korun.

Představitelé kraje na rozdíl od opozice tvrdí, že prodej nemocnic bude mít příznivý výsledek. Argumentují mimo jiné tím, že hejtmanství se bude moci o to více soustředit na zdokonalení péče v páteřních nemocnicích. Některé z privatizovaných zařízení se ale potýkají s problémy. Týká se to například nymburské nemocnice, kterou koupilo město. Provozovatelská firma měla potíže se starými závazky, město se s ní proto nakonec dohodlo na odstoupení od smlouvy a dluhy zařízení splácí. Značnou mediální pozornost vyvolalo také omezování některých služeb v nemocnici v Berouně a postupné spojování tohoto zařízení s nedalekou nemocnicí v Hořovicích. Nový provozovatel od července ruší i porodnici a dětské oddělení v kutnohorské nemocnici, jež dříve patřila městu. Uzavření prodělečných oddělení ale doporučilo ministerstvo zdravotnictví.

Do centra pozornosti médií se dostal také případ nemocnic v Brandýse na Labem a Českém Brodě, které kvůli nedostatku zdravotního personálu čelily kontrolám zdravotních pojišťoven. Zařízení byla kvůli chybějícím sestrám dokonce nucena omezit počty lůžek. Získat nový zdravotnický personál přitom není jednoduché. S nedostatkem pracovníků se potýká většina středočeských nemocnic, mimo jiné i kvůli poloze poblíž hlavního města, které pro zdravotnický personál skýtá řadu pracovních příležitostí.

Volební lídr ČSSD Rath tvrdí, že by se v případě úspěchu v krajských volbách snažil přeplácet lékaře a sestry z Prahy a případně ze Slovenska. Jimi by posílil stavy v pěti oblastních nemocnicích. Nové lékaře a sestry by rád získal i Bendl. Uvítal by, kdyby peníze vybrané na regulačních poplatcích byly z velké části vynaloženy právě na mzdy zaměstnanců. Touto cestou se již vydala mladoboleslavská nemocnice, například benešovská naopak peníze z poplatků investuje pouze do lepšího vybavení pro pacienty.

Ze statistiky, kterou ČTK poskytl krajský úřad, vyplývá, že proti situaci před čtyřmi roky se ve středočeských nemocnicích celkově snížil počet akutních lůžek, ale naopak vzrostl počet lůžek ošetřovatelských. Zatímco v roce 2004 připadalo na tisíc obyvatel 4,08 akutního a 0,94 ošetřovatelského lůžka, k letošnímu 1. lednu to bylo 3,74, respektive 1,38. Změny v počtech lůžek se podle statistiky krajského úřadů týkají hlavně zdravotnických zařízení, která jsou v majetku měst. Z informací publikovaných Ústavem zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že v roce 2006 připadalo na jednoho lékaře ve středočeské nemocnici 930 potenciálních pacientů.

Rozsáhlá transformace postihla vedle nemocnic také zdravotnickou záchrannou službu, která je od roku 2003 rozdělena do šesti oblastí. Sloučení jednotlivých okresních služeb do větších celků ale nebylo jednoduché. Jejich stav byl totiž na začátku velmi rozdílný. Zatímco některá stanoviště působila pod anesteziologicko-resuscitačními odděleními v nemocnicích, jiná byla již v době sloučení plně samostatná. Musela se proto některé nejdříve osamostatnit od nemocnic.

Krajská záchranná služba loni také v areálu kladenské nemocnice otevřela své nové sídlo za 66 milionů korun a počítá s vybudováním nových stanovišť. Zatímco nyní jich je v kraji 32, do konce příštího roku jich má přibýt dalších devět. Po dokončení všech plánovaných změn by měli mít středočeští záchranáři v nepřetržitém provozu celkem 72 vozů.

Větší počet stanovišť a s tím související navýšení počtu posádek má umožnit snáze dodržovat stanovené dojezdové časy. Středočeským záchranářům totiž v posledních letech přibývá zásahů. Zatímco v roce 2005 vyjížděli k 74.742 případům, o rok později jich zaznamenali 81.885 a loni se již celkový počet zvýšil na 84.096. Denně zdravotníci v průměru vyjížděli k 230 případům. Nárůst počtu souvisí mimo jiné s postupným přibýváním obyvatel v regionu. Nejvíce výjezdů záchranáři zaznamenávají v Mladé Boleslavi a Příbrami.

Nejčastější příčinou úmrtí v regionu jsou nemoci oběhové soustavy. V roce 2004 bylo těchto případů zaznamenáno přes 6400, o rok později ještě o 360 více. Předloni se počet těchto úmrtí snížil na zhruba 6300. Nejvíce Středočechů umírá mezi 80. a 84. rokem. Počet lidí, kteří se dožívají 95 a více let, se ale od roku 2004 zvýšil. Zatímco na začátku tohoto období jich bylo 219, předloni to bylo 228.

Zdroj: ČTK