Vojenské lékařství více rozvíjí urgentní péči a chirurgii

Většinu pacientů vojenských nemocnic v Praze, Brně a Olomouci tvoří civilisté. S vojenskými lékaři je ošetřují absolventi běžných lékařských fakult. Přesto je vojenské lékařství nezastupitelné - více než běžná medicína rozvíjí urgentní péči, chirurgii a ošetření velkého počtu zraněných při hromadných neštěstích, přírodních katastrofách či teroristickém útoku. Lékaři a sestry ze tří českých vojenských nemocnic působí v polních nemocnicích, například v misích OSN.

Tomuto zaměření odpovídá studium. Děkan fakulty vojenského lékařství Univerzity obrany v Hradci Králové profesor Roman Prymula ČTK řekl, že se soustřeďují na předměty, které se v civilní medicíně příliš nerozvíjejí a souvisejí s bioterorismem či chemickým terorismem. "V tom je i specializace Armády ČR ve prospěch NATO," podotkl.

Příprava vojenských lékařů souvisí také se zahraničními misemi. Musejí umět při hromadných zraněních vytřídit pacienty podle toho, zda potřebují akutně péči, aby přežili, nebo je možno je ošetřit později, případně už jim žádná péče nepomůže. Podle toho si péči zorganizovat. "To se musejí naprosto dokonale naučit a zvládnout, protože kapacity v krizových situacích jsou poměrně omezené," vysvětlil Prymula.

Škola umožňuje medikům cvičit akutní postupy na simulátorech. Na modelu člověka, který je napojen na počítač, provádí lékař oživování a hledá zranění. Počítač zhodnotí, nakolik byl úspěšný.

Odbornou praxi mají vojenští lékaři také v Ústřední vojenské nemocnici Praha. Zde tvoří 80 procent pacientů civilisté. Prymula vysvětlil, že kdyby medici léčili jen vojáky, neznali by všechny diagnózy. Vojáci jsou většinou zdraví. "Na druhou stranu nejsme v ČR schopni dostatečně je naučit péči o střelná poranění, a tak vysíláme občas naše lékaře například do Izraele nebo jižní Afriky, kde se těmito zranění setkají," dodal děkan.

Válečné lékařství přispělo k rozvoji moderní chirurgie. Středověk považoval za medicínu jen interní obory. Vojenští lékaři měli z válečných střetnutí zkušenosti s urgentní léčbou poranění.

Původně byly vojenské nemocnice určeny jen vojákům a za civilními většinou zaostávaly v celkové medicínské úrovni. Dnešní Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN)v Praze-Střešovicích, jejíž historie začala 1. srpna 1938, se průměru rychle vymkla. Koncem 60. let minulého století převyšovala většinu zdravotnických zařízení v zemi. Zdejší lékaři například provedli první transplantaci kostní dřeně v tehdejším Československu.

ÚVN má charakter všeobecné fakultní nemocnice se zaměřením na urgentní medicínu. Heliport umožňuje příjem pacienta z vrtulníku přímo do haly, jediný v ČR je vybaven pro přistání i v noci. ÚVN dělá řadu ojedinělých operací, neurologická klinika je špičkou v operacích nádorů mozku a cév. V listopadu 2005 byl v ÚVN uveden do provozu robot daVinci, umožnil mimo jiné specializované operace Ca prostaty. Letos v únoru byl otevřen multifunkční operační sál s magnetickou rezonancí pro neurochirurgii.

V roce 2004 obdržela ÚVN jako první nemocnice ve střední a východní Evropě mezinárodní akreditaci JCI, která potvrdila kvalitu péče a bezpečí pro pacienty. V listopadu 2007 obhájila titul na další tři roky.

Nemocnice je zařazena v oborech traumatologie, transfuzní služby a soudní patologie do plánu krizového řízení ČR. Součástí ÚVN je strategická krevní banka, která slouží jako zásobárna krve pro vojenské účely i pro krizové situace v zemi. Krev je speciálně upravená a hluboko zmrazená, takže může být skladována až deset let.

ÚVN má ročně 23.000 hospitalizací a 900.000 ambulantních pacientů. Rozpočet nemocnice je 1,8 miliardy korun. Oproti běžné nemocnici má ÚVN projekt Zelená cesta pro vojáky v činné službě, vojenské veterány i vojáky ve výslužbě. Pacient se osobně nebo telefonicky přihlásí v informačním centru, obdrží identifikační kartu a je objednán ke konkrétnímu lékaři. V areálu nemocnice je léčebna dlouhodobě nemocných pro válečné veterány.

ÚVN posuzuje pro armádu zdravotní způsobilost vojáků a hodnotí zdravotní stav a schopnosti žadatelů k vojenské službě. Dělá psychologická vyšetření vojáků z povolání a uchazečů do armády. Vyšetřuje vojáky před výjezdem do misí i po návratu a zajišťuje péči o vojáky v cizině. Lékaři se účastní zahraničních misí, profesor Miroslav Ryska byl hlavním lékařem polní nemocnice v Afghánistánu od prosince 2007 do února 2008.

Oproti jiným nemocnicím má ÚVN úkoly například při teroristickém útoku či při rozšíření závažné infekce. Má zpracován traumatologický plán a dvakrát ročně zdravotníci procvičují hromadný příjem raněných.

Zdroj: ČTK