Vodní záchranná služba si stěžuje na nedostatek peněz

Vodní záchranná služba Českého červeného kříže si stěžuje na to, že letos nedostala na svoji činnost žádný příspěvek od ministerstva zdravotnictví. Záchranáři uvádějí, že špatná finanční situace může ohrozit životy rekreantů. Peníze chybějí například na nákup motorových člunů, řekli dnes novinářům. Vyzývají proto vládu, aby situaci začala řešit.

"Situace v ochraně životů a zdraví lidí na vodních plochách je katastrofální," řekl dnes prezident vodních záchranářů Jiří Magasanik. Záchranáři podle něj do letoška dostávali od ministerstva zdravotnictví grant ve výši asi pět milionů korun, na kterém se však sami museli podílet. Míra spoluúčasti se prý v jednotlivých letech lišila. Podle prezidenta by bylo optimální, kdyby dostávali pravidelně 20 až 30 milionů korun.

Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta není důvod, aby vodní záchranná služba dostávala peníze ze zdravotního pojištění. Uvedl, že jde o občanské sdružení a její název je zavádějící, protože neposkytuje zdravotní péči a nemá nic společného se zdravotnictvím. Její náplní je tonoucího vytáhnout z vody a poskytnout mu první pomoc, což je povinností každého občana, řekl už dříve.

Záchranáři se však proti tomuto výkladu ohrazují. Tvrdí, že jejich členové nejsou laici, ale jsou profesně vyškolení. V poskytování odborné předlékařské péče jsou podle prezidenta na úrovni zdravotních sester. Magasanik dodal, že mají také náročný kurz v záchraně tonoucího a mnoho z nich také potápěčský kurz.

Podle záchranářů chybějí peníze zejména na drahé vybavení, například na Slapech prý mají už druhým rokem člun, do kterého zatím nemohou koupit motor. Často si prý ze svého platí ale i obvazy a další základní zdravotnický materiál. Peníze prý chybějí také na prevenci.

Část jejich činnosti financují například kraje, to však podle prezidenta nemůže pokrýt výpadek. Někde si vydělávají záchranáři jako plavčíci na koupalištích a v bazénech, některým skupinám se daří sehnat sponzora.

Problémem podle prezidenta rovněž je, že právní řád České republiky nestanovuje, kdo je za bezpečnost na veřejných vodních plochách zodpovědný.

Letos prý přes chybějící státní peníze 47 místních skupin dohromady s asi 2200 záchranáři střeží zatím plochy stejně jako v minulých letech. Zajišťují záchranářskou činnost například na přehradách Lipno, Slapy a Slezská Harta.

Záchranáři uvádějí, že v roce 2007 napočítali asi 1000 akcí ve vodě, které přispěly k záchraně lidského života, a dalších více než 200 jich uskutečnili na břehu. Podle jejich statistik utone v Česku každý rok více než 200 lidí.

Zdroj: ČTK