Vivat crescat floreat!

Datum narození pana profesora 21. listopadu 1931 v sobě nese určitou symboliku. Týž den v roce 1927, tedy o čtyři roky dříve, byl v Baťově nemocnici přijat k hospitalizaci první pacient, a tím byla zahájena slavná éra Baťovy nemocnice. Jako by toto datum předurčilo spojení profesora Rybky s Baťovou nemocnicí; pro obě strany bylo toto spojení trvalé a šťastné, vysoce produktivní a ve svém důsledku přetrvává do dnešních dnů.

Symbolickou byla také skutečnost, že první ředitel Baťovy nemocnice MUDr. Bohuslav Albert přišel do Zlína z Mukačeva, ze Zakarpatské Ukrajiny, kde si ho pro jeho organizační talent vytypoval Tomáš Baťa jako budoucího ředitele Baťovy nemocnice.

Rodiče profesora MUDr. Jaroslava Rybky, DrSc., přišli do Zlína ze ze Slovenska, kde se pan profesor v Bojnici narodil. Nejspíš málokdo ví, že Tomáš Baťa senior a babička pana profesora byli příbuzní.

Ve Zlíně pan profesor vystudoval gymnázium, kde měl vynikající profesory, a poté zamířil studovat do Olomouce. Sudičky mu do vínku daly tři důležité dary: lásku k medicíně (konkrétně k diabetologii), skvělý organizační talent a vzácnou manželku, paní Vlastu.

S paní Vlastou se seznámil během svého života na studiích, kdy pracoval jako pomocná vědecká síla na farmakologii a později na neurologii. Jak dnes říká, zalíbila se mu nejen neurologie, ale i jeho žena, která tam tehdy pracovala. Osudovým se mu stalo setkání s profesorem Charvátem, který ho doporučil profesoru Jiřímu Syllabovi. Po rozhovoru s prof. Syllabou a po úspěšně složených zkouškách se pan profesor Rybka rozhodl, že diabetologie bude jeho celoživotním posláním.

Zde, v Baťově nemocnici, měl řadu vynikajících učitelů a kolegů. Působil na interním oddělení primáře Otty Sojky, který byl znamenitým hematologem a endokrinologem. Právě na tomto oddělení prof. MUDr. Jaroslav Rybka, DrSc., nastartoval svou diabetologickou pouť.

V diabetologii pak za dobu svého působení zažil přelom tohoto oboru – od zavedení perorálních antidiabetik až po nové typy inzulinu, selfmonitoring a moderní léčbu diabetických komplikací. Když se ve světě začal prosazovat program řešení chronických onemocnění, včetně diabetu, měl možnost se s tímto novým směrem seznámit v USA.

Za svůj život dosáhl profesor MUDr. Jaroslav Rybka, DrSc., těch nejvyšších akademických met. Jejich výčet by zaplnil několik stránek – vyjmenuji ty nejdůležitější:

v roce 1992 je prezidentem republiky jmenován profesorem pro obor vnitřního lékařství

v roce 1988 je pracoviště Interní kliniky jmenováno WHO (Colaboration Centre) centrem pro studium diabetu a profesor Rybka jeho ředitelem

Samozřejmě, že jeho nedůležitějším činem bylo založení a vybudování jedné z nejmodernějších interních klinik, na které jako přednosta působil od roku 1970. Jeho klinika se kromě vynikající odbornosti vyznačovala zejména speciální léčbou diabetu a klasickou interní medicínou.

Dá se říci, že pan profesor Rybka stál u zrodu české diabetologie a po celý svůj život jí zůstal věrný. V oblasti diabetologie se stal autoritou evropského formátu.

Na Interní klinice byla vychována řada nynějších profesorů a vedoucích pracovníků klinik a různých specializovaných pracovišť. Namátkou jmenuji ředitele Masarykova onkologického ústavu v Brně pana profesora Vyzulu, skvělého intervenčního kardiologa docenta Groha či profesora Rýdla, jenž působí na klinice v Mnichově; všichni jmenovaní vždy vzpomínají na své začátky na Interní klinice ve Zlíně, na to, jak zpočátku prožívali trpké a tvrdé chvíle, a teprve po určité době si uvědomili, že je to v medicíně nesmírně důležité.

Pan profesor Rybka je velký lokální patriot a jeho dosavadní život spojený se Zlínem a Baťovou nemocnicí má své kouzlo v tom, že jde o jakési baťovské fluidum. Pro celý život si vzal ponaučení: „Vše, co člověk dělá, má dělat pořádně. Pokud sedíš na trůnu práce, děláš pro ostatní a nemůže tě nikdo shodit. Nevyplatí se hledat nejlehčí cesty, protože ty vedou do pekel.“

Myslím si, že určitým vyvrcholením kariéry pana profesora Rybky byl rok 2005, kdy byl pozván do pořadu Křeslo pro Fausta, jejž pořádá Karlova Univerzita v Praze.

Stal se druhým moravským profesorem, který měl čest do „křesla“ usednout a hovořit. Z jeho rozhovoru cituji: „Ingrediencemi receptu na dobrou duševní pohodu je podpora mé skvělé ženy, záliby, smysl pro humor, komunikace a kontakt s lidmi.“ Kdo pana profesora Rybku zná, ví, že je vynikajícím šachistou, a jak sám říká, šachistické myšlení velkým způsobem ovlivnilo styl jeho práce.

Nutno vyzdvihnout láskyplný vztah manželů Rybkových k psům. Pan profesor tvrdí, že od psů by se lidé mohli mnoho učit – chování, vystupování a vzájemné ohleduplnosti. Pes nikdy člověka nezradí, je vždy věrný a vrcholem je setkání pána a jeho přítele, psa.

Chci upozornit, že v příštím roce budeme slavit dvě kulatá výročí. A opět jde o sepětí profesora MUDr. J. Rybky, DrSc., s Baťovou nemocnicí – pan profesor bude slavit 50 let své práce v Baťově nemocnici a Baťova nemocnice oslaví 85 let svého působení.

Závěrem lze říci, že ve Zlíně najdeme skutečně jen málo lidí, kteří by pana profesora neznali – buď jako pacienti jeho Interní kliniky, či přímo osobně.

Zdroj: Medical Tribune