Vítkovická nemocnice se omlouvá
Vedení Vítkovické nemocnice se musí omluvit čtyřiadvacetileté Heleně Ferenčíkové, která ji žalovala za nechtěnou sterilizaci. Podle Vrchního soudu v Olomouci, který první podanou žalobu kvůli tomuto lékařskému zákroku dnes řešil, má žena na omluvu právo. Lékaři nemocnice se podle něj dopustili protiprávního jednání. Náhradu za nemajetkovou újmu ve výši jednoho milionu korun, kterou Ferenčíková po nemocnici požadovala, však soud zamítl. Potvrdil tak verdikt ostravského krajského soudu. Na nedobrovolnou sterilizaci si stěžovaly desítky romských žen, u soudu ale skončil jen případ Ferenčíkové.
"Nemocnice se dopustila protiprávního jednání, neboť provedla sterilizaci bez kvalifikovaného souhlasu žalobkyně. Dopustila se zásahu do jejího zdraví a soukromí," uvedl soudce vrchního soudu Jaroslav Hýkl. Podotkl, že takovému zákroku má předcházet žádost žadatelky, její vyšetření, rozhodnutí sterilizační komise a souhlas. V jejím případě však ženu lékaři vyzvali k tomuto zákroku až během porodu.
Ačkoliv má žena právo na omluvu nemocnice, odškodnění jí soud zamítl. "Zastáváme stanovisko, že peněžitá satisfakce je majetkovou náhradou a toto právo podléhá promlčení v obecné tříleté lhůtě. Tato lhůta zde vyprchala v říjnu roku 2004. Žaloba u soudu byla podána až v roce 2005," doplnil soudce.
Mladou ženu v 19 letech před šesti lety sterilizovali lékaři po porodu druhého dítěte. Lékaři tvrdí, že postupovali v zájmu zachování zdraví pacientky, která už podruhé rodila císařským řezem. Podle nemocnice matka se zákrokem souhlasila, byla poučena a v dokumentaci je její podpis, kterým souhlas stvrdila. Ferenčíková ale tvrdí, že nevěděla přesně, co podepisuje, protože prožívala porodní bolesti. Zákrok si nepřála a platný souhlas k němu nedala.
Ferenčíková rozhodnutí soudu dnes přivítala. "Jsem ráda, že mi dali za pravdu. Nebudou to už dělat a budou si dávat pozor. Peníze ve sporu nejsou důležité. Děti mi už nikdo nedá a ani mi je nevrátí. Jsem mladá, myslím si, že bych mohla mít ještě další děti," řekla dnes novinářům žena.
K soudu ji přišla podpořit desítka dalších romských žen, které řekly, že jsou ve stejné situaci jako Helena Ferenčíková. Rozsudek soudu přivítaly. "Jsme stejný případ a je nás mnohem víc. Tolik peněz však nemáme, abychom všechny podaly žaloby k soudu. To příkoří se stalo na Ostravsku nejméně stovce ženám. Za nás všechny se dostala k soudu jenom paní Ferenčíková. Peníze nám nevrátí to, co nám vzali. Jsme rádi za tu omluvu," řekla Vlasta Holubová.
Podle Evy Rožkové z Ligy lidských práv jde o první žalobu tohoto typu. "Nyní jsou podány další tři, ale v těchto věcech ještě nebylo nařízení jednání," řekla Rožková. O problému se v Česku začalo hovořit na podzim roku 2004, když Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření z nucených sterilizací Romek. Podle evropských romských aktivistů docházelo k nedobrovolným sterilizacím také v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku, ale nejvíce případů prý bylo v Česku a na Slovensku. V Evropě žije podle AP sedm až devět milionů Romů, v Česku se hovoří o 200.000 až 250.000 Romů.
Vrchní soudci dnes uvedli, že v problematice přiznání nároku na morální odškodnění ve finanční formě nemají soudy jednotné názory. Některé senáty na rozdíl od vrchního soudu tvrdí, že nejde o majetkové právo a z tohoto důvodu se nepromlčuje. Vrchní soud v Olomouci proto podal návrh Nejvyššímu soudu, aby se tyto právní názory sjednotily. Podle mluvčího vrchního soudu Petra Angyalossyho se Nejvyšší soud v současné době návrhem na sjednocení judikatury zabývá. Pokud by měl jiný názor, než vrchní soud, je možné podat v případu odškodnění Heleny Ferenčíkové ještě dovolání.
Zdroj: ČTK