Více světla do rozdělování úhrad. Už od příště

Součástí debaty o stanovení výše úhrad za zdravotní služby se mají nově stát informace o reálném vývoji nákladů nemocnic, o využití lůžkového fondu nebo o nových výkonech zařazených do hrazené péče.

Dohodovací řízení o úhradách zdravotních služeb, které bude probíhat příští rok, dostane od Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) nové datové podklady. Záměrem je, aby rozhodování o rozdělení 500 miliard korun na zdravotní služby mělo exaktnější základy. Záměr představil ředitel ÚZIS prof. Ladislav Dušek na semináři pořádaném Hospodářskou komorou. Ta k vytvoření datových podkladů pro dohodovací řízení vyzývala před časem na základě projektu, na kterém spolupracovala s Pavlem Hroboněm, členem Národní ekonomické rady vlády a zakladatelem Advance Institute. ÚZIS na konstrukci těchto datových sad využil dotaci Evropského sociálního fondu, operačního programu Zaměstnanost plus v rámci projektu modelů pro predikci regionálních potřeb a dostupnosti zdravotní péče.

„V listopadu dojde k připomínkovému řízení, záměr bychom následně předložili poradě ministra a od ledna nebo února bychom chtěli začít data uvolňovat, průběžně celé první pololetí příštího roku,“ uvedl Dušek. „Bude to zhruba osm kapitol a třicet otevřených datových sad, některá budou velmi odborná, jiná budou dobře čitelná i veřejnosti, namátkou například data o preskripci centrových léků nebo data o dostupnosti ošetřovatelské péče. Data budou úplně veřejná, na Národním zdravotnickém informačním portálu budou zveřejněna jako samostatná datová agenda,“ popsal.

Jednou z kapitol má být například vývoj produkce a nákladů lůžkové péče. Tato kapitola má obsahovat data o vývoji počtu hospitalizačních případů v akutních nemocnicích a jejich náročnosti, vývoj nákladů nemocnic podle hlášení referenční sítě nemocnic pro účely CZ-DRG, dále také struktura a využití lůžkového fondu v akutní, následné a dlouhodobé lůžkové péči nebo data o čekacích dobách. Ta jsou zatím dostupná jen omezeně, ale to by se mělo během několika let zlepšit zavedením elektronických žádanek. Jiná kapitola dat má popsat dopady aktuálních změn sazebníku výkonů s modelací dopadů na pracoviště různé odbornosti.

Dohodovacího řízení se účastní na jedné straně zástupci zdravotních pojišťoven a na druhé zástupci poskytovatelů zdravotních služeb od akutních nemocnic po domácí péči. Na začátku každoroční série vyjednávání zasedá analytická komise, která zejména z dat zdravotních pojišťoven zpracovává zprávu o vývoji výdajů zdravotních pojišťoven na jednotlivé segmenty a o vývoji a výhledu příjmů zdravotního pojištění. Podle Hroboně charakter podkladů, ze kterých pak dohodovací řízení dosud vychází, nepodporuje hlubší jednání o tom, jak podpořit efektivnější zdravotní služby, kde je nezbytné peníze přidat a na jaké služby naopak už není účelné veřejné peníze dávat v takovém objemu. Vyjednávání se soustředí na indexy navýšení plateb pro ten který segment a srovnání s ostatními. Proto navrhl rozšířit podklady pro dohodovací řízení o další čísla.

„Pokud se má zrychlit ve zdravotnictví posun k efektivitě, základní podmínkou jsou dostupná data. Transparentnost potřebujeme všude, ale začínáme právě v dohodovacím řízení, protože právě tam se dělají rozhodnutí, kam plynou peníze. Podklady, které dnes účastníci dohodovacího řízení mají, jsou nekompletní, nejsou dostatečně včas a nemohou poskytnout komplexní obrázek, co se děje ve zdravotnictví,“ uvádí Hroboň. „Například známe sice spotřebitelskou inflaci, ale na poskytovatele ve zdravotnictví může dopadat růst cen výrazně odlišně, a dokonce na různé skupiny poskytovatelů různě,“ zmínil Hroboň.