Více lázeňských pacientů
V České republice dlouhodobě mírně roste počet lázeňských pacientů, ale současně klesá počet lidí, jimž pobyt a lázeňskou péči hradí zdravotní pojišťovny. Podíl českých občanů, kteří si loni lázeňskou péči sami zaplatili, se v porovnání s rokem 2002 zvýšil o 87 procent. Podle dnes zveřejněných údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) prošlo loni lázněmi 314.000 dospělých pacientů a téměř 13.000 dětí a dospívajících. Počet cizinců léčených v českých lázních se za čtyři roky zvýšil téměř o čtvrtinu.
Ředitel Lázní Teplice v Čechách Karel Weigl se domnívá, že se české léčebné lázeňství ocitá na křižovatce. Je to dáno tím, že se výrazně začíná zkracovat průměrná doba léčebných pobytů, a tím, že zdravotní pojišťovny omezují náklady zejména na komplexní lázeňskou péči. Výrazné pokroky v medicíně také umožňují rychlejší a levnější léčení řady diagnóz, které se dříve doléčovaly v lázních. Podle Weigla by se lázně v budoucnu měly zaměřit více na prevenci, přesněji na preventivní pobyty hrazené samoplátci.
Weigl řekl, že lázně, které budou spoléhat na zdravotní pojišťovny a způsob léčby, který se uplatňoval v posledních 20 letech, nemají šanci přežít.
Podle ÚZIS v loňském roce zaplatily pojišťovny komplexně pobyt i léčbu třetině lázeňských pacientů. Šest procent pacientů si hradilo pobyt i stravování a léčebné procedury jim hradily pojišťovny. Pětinu pacientů tvořili Češi, kteří si veškeré náklady platili sami a 41 procent pacientů představovali cizinci, kteří si všechny náklady plně hradí sami.
Pacienti v roce 2006 strávili v lázních 5,6 milionu ošetřovacích dnů, z toho 58 procent dní hradily pojišťovny. V roce 2002 byl jejich celkový počet o 190.000 vyšší.
Loni trval pobyt pacienta, za kterého všechny náklady hradila pojišťovna, v průměru 27 dnů, Pacient, který si pobyt i jídlo platit, se léčil v průměru 20 dnů. Čeští samoplátci zůstávali v lázních průměrně jeden týden a cizinci dva týdny. Nárůst českých a zahraničních samoplátců nedokáže podle ÚZIS kompenzovat úbytek pacientů, kteří se léčí na náklady pojišťoven.
Lidé si v lázních nejčastěji léčí nemoci pohybového ústrojí. Těchto pacientů bylo loni 57 procent, 11 procent pacientů přivedly do lázní nemoci oběhového ústrojí a stejný počet lázeňských hostů přijel s chorobami trávicího ústrojí. U dorostu jsou nejčastějším důvodem pobytu gynekologické nemoci, dětští pacienti si nejčastěji léčí nemoci dýchacího ústrojí.
Weigl uvedl, že Lázně Teplice, které mají zhruba 1000 lůžek, se zabývají onemocněním nervového ústrojí a cévními nemocemi. Samoplátci tvoří 51 procent jejich klientely. Před deseti roky si léčebnou péči hradila desetina až pětina pacientů. V současné době 70 procent hostů přijíždí ze zahraničí. Z českých pacientů, za něž platí účty zdravotní pojišťovny, zůstanou lázním pravděpodobně zachováni pacienti po náhradách kloubů, ale může se ze dne na den stát, že například lidem, kteří se potýkají s bolestmi zad a nyní tvoří velkou část klientely, pojišťovny lázeňskou léčbu hradit přestanou.
Lázně Teplice nabízí relaxační kratší pobyty samoplátcům. V nabídce mají pro bohatší návštěvníky i možnost komplexních vyšetření a menších chirurgických zákroků. Zavedly pobyty s wellnes procedurami a další programy pro manažery, rodiny a firemní klientelu.
V ČR bylo loni 85 lázeňských zdravotnických zařízení s celkovou kapacitou 25.700 lůžek.
Zdroj: ČTK