VFN rozšířila geriatrickou péči a bojuje o nové zdravotníky
Otevřením nové Kliniky geriatrie a interní medicíny na Strahově, která přinese rozšíření a zlepšení péče, reaguje VFN v Praze na zvyšující se počty nemocných seniorů v ČR. Zároveň se tím ale připomíná palčivé téma napříč ČR – nedostatek sester a dalšího nelékařského zdravotnického personálu. I s tím se ve VFN snaží vypořídat.
Rekonstrukce střechy i pláště budovy, rozvedení kyslíku po celé budově i samostatná kyslíková stanice, nové interiéry a kompletní modernizace a revitalizace bezbariérové Kliniky geriatrie a interní medicíny 1. LF UK a VFN za přibližně 80 milionů korun přináší vyšší komfort a rozšíření péče pro pacienty a pohodlné zázemí pro zaměstnance. To vše proběhlo za rekordních osm měsíců. Rekonstrukce výrazně zvýšila komfort pacientů. Pokoje i chodby mají díky velkým oknům dostatek světla, chodby jsou optimální pro nácvik a trénink chůze i návštěvy rodinných příslušníků. Převážně dvoulůžkové pacientské pokoje jsou vybaveny samostatnými balkony, jedna stanice má u pokojů vlastní sociální zařízení, koupelnou a WC. Ke všem lůžkům vede vlastní přívod kyslíku.
Do objektu na Strahově, kde od roku 1971 až do konce roku 2021 fungovalo Dialyzační středisko Interního oddělení Strahov, se nyní do nových prostor přestěhovali geriatričtí pacienti. „Touto zásadní investicí za zhruba osmdesát milionů korun jsme v rekordním čase vyřešili hned několik problémů. Zvyšující se potřebu zdravotní péče pro stárnoucí populaci, vyšší komfort pro pacienty v plně bezbariérové budově. Můžeme jim tady poskytnout širší péči, kterou vyžadují jejich zdravotní obtíže,“ konstatuje ředitel VFN prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., s tím, že je rád, že pacienti i zaměstnanci kliniky budou v moderním, špičkově vybaveném a důstojném prostředí, které odpovídá zdravotnictví jednadvacátého století.
„Kompletní rekonstrukce je unikátní v tom, že jsme měli možnost pojmout rekonstrukci budovy jako celku. Tedy zároveň plášť budovy, okna, střechu, vnitřní prostory, výtah, vodu a kanalizaci. Rekonstrukci budovy na Strahově beru osobně jako jeden z dalších velkých posunů v rámci zkvalitňovaní zdravotních služeb ve VFN a pracovního prostředí pro naše zaměstnance,“ říká technicko-provozní náměstek VFN Jiří Pala, jehož úsek stavbu vedl.
Klinika geriatrie vznikla v roce 2001 a kromě léčebně preventivní péče se věnuje vzdělávání mediků a dalších zdravotnických profesí i vědecké činnosti. V současnosti funguje pod novým názvem Klinika geriatrie a interní medicíny. „Naše pracoviště není určeno pro pacienty vyžadující dlouhodobou péči, ale provozujeme lůžka akutní geriatrie pro starší pacienty s akutním onemocněním a zhoršením funkčního stavu, pacienty po úrazech či operacích a lůžka včasné rehabilitace pro pacienty po cévních mozkových příhodách a ortopedických výkonech. Při plném provozu projde lůžkovým oddělením 800 až 1 000 pacientů ročně,“ vysvětluje přednostka Kliniky geriatrie a interní medicíny prof. MUDr. Eva Topinková, CSc.
Výzva zejména pro zdravotní sestry a další nelékařské profese
Klinika má kapacitu 66 lůžek v celkem čtyřech stanicích. Přestože zájem o hospitalizace převyšuje možnosti kliniky, v současné době jsou otevřena tři oddělení a co nejdříve zde plánují otevření dalšího s 18 lůžky. „Intenzivně proto poptáváme nejen sestry, ale i další zdravotnický personál. Máme pro ně připravenou řadu benefitů, moderní pracoviště, odpočinkové místnosti s balkony, šatny jsou vybaveny novými sprchovými kouty,“ připomíná vrchní sestra Bc. Dana Květoňová.
Personál využívá k převážení nemocných nový velkokapacitní výtah. Toto vybavení zvyšuje bezpečí pacientů, zároveň usnadňuje náročnou práci zdravotníkům. „Našimi pacienty jsou senioři ve věku 65+, ovšem naprostá většina z nich je starších 80 let,“ říká prof. Topinková. Jak dodává, na pracoviště přicházejí především pacienti s interní polymorbiditou k časné pooperační a rehabilitační péči. Často jsou jejich akutní zdravotní potíže komplikovány typickými geriatrickými syndromy (demence, podvýživa, poruchy chůze nebo rovnováhy, nepohyblivost, zhoršená soběstačnost, deprese).
Tito pacienti vyžadují nejen léčebnou, ale i geriatricky zaměřenou ošetřovatelskou, nutriční nebo rehabilitační a neurorehabilitační péči, pomoc sociálních pracovníků při řešení často složité sociální situace. „Pacienti u nás na klinice zůstávají v péči průměrně tři týdny a po stabilizaci zdravotního stavu jsou propuštěni domů s podporou služeb domácí péče a dalších komunitních služeb nebo v případě potřeby do návazné následné péče rehabilitační, LDN nebo na sociální lůžko,“ upřesňuje primář kliniky MUDr. Tomáš Richter, Ph.D.
Pro získání zdravotnického personálu nejen pro nové pracoviště se VFN snaží dělat maximum. Profesní růst, flexibilní pracovní doba, řada benefitů, práce ve špičkovém zdravotnickém zařízení i možnost věnovat se rodině je stručný výčet nabídky pro sestry a další zdravotnické pracovníky ve VFN. Na některých pracovištích se poptávku uspokojit daří, na některých se pozice obsazují obtížněji.
„Máme stěžejní pilíře, které všeobecným sestrám a dalším nelékařským profesím nabízíme. Profesní růst a podporu dalšího vzdělávání, možnost spojit rodinný život a práci, výběr kliniky a dobré platové ohodnocení,“ říká náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání VFN Mgr. Dita Svobodová, Ph.D., s tím, že v některých specializacích se přesto potýkají se složitějším náborem sester i dalších zdravotníků. Trvale v nemocnici poptávají profese všeobecná sestra, zdravotnický záchranář, radiologický asistent, zdravotní laborant a kvalifikovaný sanitář. Pracovníci chybějí na všech interních, chirurgických, geriatrických, hematoonkologických a intenzivních lůžkových pracovištích.
Praxe nabízejí studentům možnost nahlédnout do všech oborů
Ve VFN ročně absolvují praktickou část výuky desítky studentů. Oceňují širokou škálu odborností, se kterými se mohou seznámit, i praktické zapojení do různorodých ošetřovatelských výkonů a postupů. Mnozí z nich v hodnocení zmiňují, že díky možnosti navštěvovat různé kliniky, ústavy a oddělení získávají cenný přehled o fungování jednotlivých pracovišť. To jim umožňuje lépe si ujasnit své budoucí profesní zaměření. Výraznou zpětnou vazbu tím získává i personál nemocnice. Právě přístup zkušených zdravotníků pomáhá studentům cítit se jako součást týmu a přispívá k jejich sebedůvěře při provádění zdravotních výkonů.
Nejen v rámci spolupráce s 1. LF UK a vzdělávacích aktivit pro zaměstnance VFN je kladen důraz na kontinuální profesní rozvoj nutný k udržení vysoké kvality zdravotní péče. Zaměstnancům VFN jsou nabízeny desítky certifikovaných kursů, součástí dalšího vzdělávání jsou i komunikační a psychosociální dovednosti – velký důraz se klade i na měkké dovednosti, jako jsou kursy komunikace s pacienty, zvládání krizových situací nebo péče o vlastní psychické zdraví. Tyto kursy pomáhají zdravotníkům lépe se orientovat v náročných psychosociálních situacích, které jsou běžnou součástí jejich praxe.
Noví zaměstnanci zde získají mimořádnou odměnu po třech měsících od nástupu do zaměstnání. Nemocnice nabízí i 100 procent platu, který je vyplácen ve dvou částech – 50 procent po šesti měsících a 50 procent po 12 měsících. Součástí benefitů je i program „Přiveď a dostaneš“, kde je možné získat odměnu za doporučení nového zaměstnance. Zaměstnanci VFN mohou využít ubytování a flexibilní pracovní úvazky. Mají nárok na pět týdnů dovolené s možností jednoho týdne volna navíc, k dispozici je mateřská školka, příměstské tábory pro děti zaměstnanců a řada různých příspěvků.
Reagují na změny priorit mladých lidí
„Uvědomujeme si, že generace mladých lidí dnes více preferuje rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, a snažíme se na to reagovat,“ konstatuje Dita Svobodová. Práce všeobecné sestry nezřídka zahrnuje noční a víkendové směny, časté přesčasy, což je pro mladé lidi neatraktivní. I když se platy ve zdravotnictví v posledních letech zvyšují, mnoho sester stále cítí, že jejich práce není dostatečně finančně ohodnocena v porovnání s jinými profesemi vyžadujícími obdobné vzdělání a pracovní nasazení. V řadě případů je podle ní problém i v mezilidských vztazích na pracovišti, kde je důležitá dobrá týmová spolupráce a vzájemná podpora. Nedostatek času na odpočinek, konkurenční nabídky a vysoká odborná očekávání od všeobecných sester vedou k nespokojenosti, což je demotivující, zvláště pro mladé sestry.
Vždy se samozřejmě najde prostor pro další zlepšení. Je možné zvýšit finanční odměny, pokud to bude v silách nemocnice, nebo posílit péči o duševní zdraví. „Můžeme se zaměřit na prevenci syndromu vyhoření a poskytovat větší podporu v oblasti psychologické a emocionální pohody personálu. Můžeme přemýšlet o ještě větší flexibilitě směn a pracovních úvazků, například o kratších úvazcích, které mohou být atraktivní zejména pro sestry s malými dětmi,“ doplňuje Mgr. Svobodová.
V ČR se však dlouhodobě hovoří o nedostatečném systémovém přístupu státu k řešení situace ve zdravotnictví, zejména v oblasti personálního zajištění. A i přesto, že MZ ČR nyní chystá projekty pro zvýšení počtu studentů, následující roky budou pro české zdravotnictví kritické. Nedostatek všeobecných sester tak není problémem pouze jedné nemocnice, ale celého zdravotního systému.