Většina Evropanů je o ptačí chřipce informována neúplně
Většina Evropanů má sice o ptačí chřipce správné informace, ale u nemalé části populace přetrvávají značné mezery ve znalostech či mylné názory. Vyplývá to z jarního průzkumu Eurobarometr, jehož výsledky dnes zveřejnila Evropská komise. Mezery v poznatcích se podle expertů EK již projevily například v poklesu spotřeby drůbežího či ve vykupování zásob vakcín proti běžné sezónní chřipce.
O obecných opatřeních proti šíření ptačí chřipky, z jejíhož viru by hypoteticky mohl zmutovat virus chřipkové pandemie, je v průměru správně informováno 70 až 80 procent dotázaných v unii a kandidátských státech. Ale u konkrétních otázek, týkajících se i vlastního chování, míra správných odpovědí činila dvě třetiny.
Kupříkladu tři čtvrtiny lidí vědí, že nakazit se lze přímým stykem s nemocným ptákem, ale tato základní informace unikla skoro pětině dotázaných. Tři pětiny vědí, že virus ptačí chřipky se dosud nepřenesl z člověka na člověka, ale skoro třetina má opačný názor. 28 procent lidí se plete v názoru, že se lze nakazit konzumací i uvařeného či upečeného drůbežího masa a vajec. Desetina si zase myslí, že očkování proti běžné chřipce pomáhá i proti ptačí variantě. Více než čtvrtina se obává i masa z očkované drůbeže.
"Průzkum ukázal, že značná část Evropanů má falešné představy o viru ptačí chřipky. Musíme tedy zlepšit naši komunikační práci v terénu, lépe vysvětlovat reálná rizika, bez zbytečné paniky," zdůraznil eurokomisař Markos Kyprianu.
V průměru nejsprávněji odpovídali Francouzi a Němci. Češi skončili na šesté příčce, zatímco Slováci až pod unijním průměrem na 15. místě. Nejhůře dopadli Španělé, Irové či Portugalci. Lépe byli Češi informováni o obecné unijní politice proti šíření viru (čtvrtá příčka za Slovinci, Řeky a Poláky a před Finy a Slováky) a o konkrétních opatřeních (třetí příčka za Němci a Slovinci). Nicméně 15 procent Čechů a desetina Slováků raději omezila pojídání drůbeže a vajec; oproti 45 procentům Řeků a dvěma pětinám Italů.
Češi a Slováci nejvíce ze všech Evropanů věří informacím z médií o ptačí chřipce (čtyři pětiny), na rozdíl od méně než poloviny Britů a Španělů. Stejně tak tři čtvrtiny Čechů a Slováků, nejvíce ze všech dotázaných, dají na informace od EU, na rozdíl od necelé třetiny Francouzů a Britů.
Správné informování pokládají experti EK za předpoklad vyvarování se paniky a zvládnutí zatím hypotetického případu chřipkové pandemie, jejíž propuknutí vědci pokládají za nevyhnutelné. "Otázka nezní zda, ale kdy. Nikdo však neví ani kdy, ani z jakého viru," konstatoval dnes generální ředitel direktoriátu EK pro zdraví a ochranu spotřebitelů Robert Madelin s připomínkou odhadu dvou až sedmi milionů obětí na celém světě.
"Nejsme v situaci, že by pandemie tloukla na dveře. Virus H5N1 až dosud představuje velmi nízké riziko pro veřejné zdraví," uklidňovala ředitelka unijní agentury pro kontrolu a prevenci nakažlivých nemocí Zsuzsanna Jakobová. Nicméně ani podle ní nelze přípravy zanedbat.
Virus ptačí chřipky H5N1 se vyskytl ve více než padesátce zemí světa, včetně 14 států EU. V chovech drůbeže se však objevil pouze v pěti unijních zemích a v EU se dosud nevyskytl žádný případ přenosu ptačí chřipky na člověka. Ve světě však z 220 nemocných zemřelo 130 lidí.
Zdroj: ČTK