Vědci v Praze diskutovali o budoucím využití kmenových buněk

Čeští vědci v Praze diskutovali o současných možnostech využití kmenových buněk v klinické praxi a o biologických i etických překážkách výzkumu. Regenerativní medicína je nový obor, který využívá kmenové buňky a umělé biomateriály jako tkáňové náhrady.

"Smyslem konference je, abychom si ukázali, kde ty klinické aplikace už ve světě jsou a kde bychom k nim mohli přistoupit u nás a kde jsme k nim už částečně přistoupili," řekla ČTK za organizátory konference ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR Eva Syková.

Pomocí buněčné terapie se podle ní už například deset let léčí nádory krevní řady (leukémie). Účastníci si připravili příspěvky o léčení diabetu, takzvané diabetické nohy, která může při zanedbání vést i k amputaci. Právě v tomto oboru se už dělají zkoušky i v Česku, uvedla Syková. K dalším tématům, kterými se čeští vědci zabývali, je možnost léčit pomocí buněčné terapie zánětlivá revmatická onemocnění, roztroušenou sklerózu či využití těchto buněk v kardiologii.

Všechny nové metody ale musí podle Sykové projít klinickými zkouškami, které trvají kolem pěti let. Ale do nich už je možné zahrnout stovky pacientů. Dosud se podle ní nepodařilo dospět ke klinickým zkouškám u onemocnění centrálního nervového systému, které dnešní medicína neumí léčit. Je to podle ní například roztroušená skleróza. Klinická zkouška ale už probíhá u poranění míchy, dodala.

Nejpalčivějším problémem v Česku je podle Sykové to, že většina metod vyžaduje k přípravě kmenových buněk pro klinické využití takzvané čisté prostory, které jsou v Česku omezené. Bez takových laboratoří je další postup nemožný. Nové inovační biomedicínské centrum, které Akademie věd vystavěla z prostředků EU a města Prahy, už je ale podle Sykové zkolaudované a provoz akreditovaný. Pracovat by se v něm mohlo začít na podzim, odhadla.

Vědci ale podle Josefa Fulky z Výzkumného ústavu živočišné výroby narážejí i na etické překážky, které jsou mnohdy umělé. Takovým byl podle něj záměr zakázat míchání lidského a zvířecího genomu. Zapomnělo se ale na to, že už existují stovky laboratorních transgenních myší, které nesou lidskou DNA, nebo monoklonální protilátky, kdy se slučuje lidská a zvířecí buňka. Tento postup se už používá řadu let a byla za něj udělena Nobelova cena, zdůraznil.

Zdroj: ČTK