Ve zdravotnictví se vytváří prostor pro korupci
Úplatky pacientů pro urychlení operace, zdražování léků bez důvodu a znejišťování soukromých lékařů a jejich smluvních vztahů, to jsou podle Transparency International (TI) důsledky toho, že vynakládání peněz v českém zdravotnictví je neprůhledné. Tato neprůhlednost zvyšuje podle ředitelky české pobočky TI Adriany Krnáčové nebezpečí korupce.
"Prokorupční systém přímo negativně dopadá na pacienty, kteří si nemohou za současného neprůhledného stavu vybrat nejkvalitnější péči a v konečném důsledku rozhodovat o svém zdraví," sdělila Krnáčová.
Českým zdravotnictvím proteče ročně přes 200 miliard korun. Zdravotní pojišťovny však neplatí lékařům a nemocnicím za péči podle kvality a pacienti tak nevědí, jak kvalitně které zařízení léčí. "Zdravotnictví a všechny jeho součásti, včetně pacientů, jsou tak rukojmími politiků, kteří nejsou ochotni spolupracovat na potřebných změnách a zásadních úpravách v systému zdravotnictví," uvedla ředitelka.
Neprůhlednost systému podle ní dopadá na rozdělování investic, které je také neprůhledné, a na smluvní vztahy mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními. Soutěž mezi poskytovateli je v Česku deformovaná vyhláškami ministerstva zdravotnictví.
"Velký počet zúčastněných subjektů, netransparentnost a značný objem finančních prostředků zde přerozdělovaných jsou důvody, proč právě tento sektor v České republice je mimořádně náchylný k manipulaci, nekalému ovlivňování, zneužívání a v neposlední řadě ke korupci," uvedla Krnáčová.
Ceny v českém zdravotnictví jsou podle ekonomického konzultanta Miroslava Zámečníka silně deformované. Česko na rozdíl od většiny Evropy nepokročilo v zavádění úhrad v oblasti akutní péče na systém DRG, což je platba za diagnózu, a setrvává na paušálních platbách. Bez systému DRG, který zohledňuje kvalitu, těžko mohou podle Zámečníka existovat průhledná výběrová řízení na smlouvy pojišťoven s poskytovateli péče, která by vycházela z kvality zařízení.
Zámečník vytýká českému zdravotnictví neprůhlednost v tvorbě cen léků. Maximální ceny nevycházejí z porovnání s referenčními trhy. Hlavní boj se pak vede o výši úhrady jednotlivých přípravků z peněz veřejného pojištění, o výši doplatku pro pacienty. Tlak na úspory tak vede ke zhoršení péče a dopadá na pacienty.
Problém vidí Zámečník i v tom, že pojištěnci v drtivé většině nevědí, kolik na zdravotním pojištění odvedli. Chybí tak pocit zodpovědnosti za racionální čerpání péče a kontrola oprávněnosti vykázaných prostředků ze strany pacientů. Za chybu považuje Zámečník i to, že systém nemá jednoznačná kritéria pro sestavování pořadníků na plánované operace, maximální čekací lhůty na ně a nemá ani mechanismus vyrovnávání regionální nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.
"V takovém systému se pochopitelně dostává do popředí sociální kapitál, tedy známosti a schopnost reciprocity, anebo prachobyčejné úplatky," uzavřel ekonom.
Zdroj: ČTK