Vakcína proti meningokoku B přichází do Česka

Česká republika se tak zařadila mezi prvních deset zemí na světě, kde je tato vakcína (s firemním názvem Bexsero) pacientům nabízena. V první fázi bylo dovezeno do ČR celkem 12,5 tisíce dávek této vakcíny, která bude lékařům dostupná cestou distribučních firem.

Očkovací látka je výsledkem dvacetiletého výzkumu, na kterém se podílela také výzkumná pracoviště v ČR. Vakcína je registrována v EU, Kanadě a Austrálii od roku 2013 a je určena k aktivní imunizaci jedinců od dvou měsíců věku a starších proti invazivnímu onemocnění způsobenému kmeny Neisseria meningitidis skupiny B. U kojenců může být vakcinace včleněna do stávajícího očkování. Podrobnosti o tom, kdo by se měl nechat očkovat, jaké jsou rizikové skupiny a v jakém schématu vakcínu aplikovat, lze najít na stránkách České vakcinologické společnosti ČLS JEP www.vakcinace.eu.

Nejohroženější jsou malé děti

Meningokoková onemocnění jsou vyvolána gramnegativním diplokokem N. meningitidis. Tento patogen je součástí běžné flóry nosohltanu 10 až 15 % zdravé populace. Polovina novorozenců má v prvních měsících života protektivní hladinu pasivních protilátek od matky, v tomto období jsou invazivní meningokoková onemocnění málo častá. Od šesti měsíců začíná jejich počet stoupat s prvním maximem do 7. až 9. měsíce, zvýšený počet infekcí lze pozorovat do čtyř let. Dalším typickým vrcholem incidence je adolescentní věk mezi 15. až 19. rokem života.

Jsou známy klinické projevy onemocnění v rozsahu od symptomatického nosičství až po závažná invazivní onemocnění. Meningokoky se mohou šířit do CNS hematogenní cestou z kolonizovaného nosohltanu. Způsobují primární hnisavé meningitidy a septikémii.

V České republice bylo v letech 2011 a 2012 hlášeno celkem 129 případů invazivních meningokokových onemocnění (IMO), z nichž 11 skončilo úmrtím. V roce 2013 se zaznamenalo celkem 59 případů, z toho čtyři lidé zemřeli. Nejvíce nemocných je stabilně hlášeno ve věkové skupině nejmenších dětí a adolescentů.

„Od roku 2000 převládají v České republice meningokoky skupiny B, které v současnosti tvoří zhruba 75 procent invazivních meningokokových onemocnění. Závažný průběh, často končící i úmrtím, je typický zejména pro děti v prvním půlroce života. Uvedené údaje jsou jednoznačným argumentem pro zvážení očkování,“ upozorňuje prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc.

Záludnost IMO spočívá i v tom, že počáteční vývoj lze jen velmi obtížně rozpoznat od běžných virových onemocnění typu chřipky. Následky mohou být tragické (obvykle se vyskytují u jednoho z pěti přeživších), patří k nim viditelné zjizvení kůže, neurologické poruchy, poruchy učení, křeče, ztuhlost, epilepsie, postižení srdce, amputace končetin nebo poškození ledvin.

Jak postupovat při podezření na infekci

„Každý lékař, který vyšetřuje dítě nebo mladistvého s krátkou anamnézou a leckdy i netypickými příznaky, by měl dítě vyšetřovat celé, aby se vyhnul opomenutí příznaků nastupující infekce. Petechie, coby počínající příznaky diseminované intravaskulární koagulopatie (DIC), se totiž mohou vyskytovat kdekoli na těle,“ radí MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D., z I. infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce. Podle ní je důležité také myslet na to, že u nemocných se v 8 až 10 % může v úvodu obtíží vyskytnout netypicky kožní rash, který se objevuje ve vlnách a zase mizí, nicméně celkově trvá jen několik hodin. „Pokud pacient v této době vyhledá lékaře, hrozí riziko, že by tento rash mohl být zaměněn za jiné exantémové onemocnění. Na druhou stranu se při diagnostice invazivního meningokokového onemocnění lékař nemůže spoléhat na hodnotu CRP, protože velká část pacientů, hlavně s fulminantními sepsemi, má normální hodnoty tohoto parametru. Nezbývá než konstatovat, že praktický lékař pro děti a dorost nemá ve své ordinaci žádný diagnostický nástroj, jak s jistotou IMO odlišit od jiné diagnózy. Někdy lze jen obtížně rozlišit, zda má pacient počínající diseminovanou intravaskulární koagulopatii, nebo např. petechie po zvracení. To by verifikoval až vyšetřením koagulačních parametrů. Nicméně z pohledu naší kliniky to nevidím jako praktický problém. Již medikům při přednáškách říkáme, že každé dítě s petechiemi je indikováno k observaci,“ dodává MUDr. Blechová.

Lékař, který má podezření na invazivní meningokokové onemocnění, by hlavně neměl ztrácet čas, protože invazivní meningokoková onemocnění mívají velmi rychlý průběh. Při krvácivých projevech, které jsou známkou počínající těžké sepse, dochází velmi rychle ke kolapsu periferního oběhu, a proto by měl co nejdříve zavést pacientovi kanylu a okamžitě zavolat zdravotnickou záchrannou službu. „V případě, že hrozí prodlení, tj. více než 30 minut od záchytu pacienta do předání pacienta na specializované pracoviště s možností poskytnutí intenzivní péče, se doporučuje podat cefalosporin 3. generace, což by měl zajistit spolu s odběrem biologického materiálu pro záchyt meningokoka lékař záchranné služby,“ doplňuje MUDr. Blechová a uzavírá: „Meningokoková sepse je nejrychlejší smrtící infekční onemocnění vůbec. Navzdory možnostem intenzivní léčby k polovině úmrtí dochází do 24 hodin od prvních příznaků a do 12 hodin od přijetí k hospitalizaci. Významnou roli v ochraně populace dětí a mladistvých proti jedné z nejzávažnějších infekcí tak hraje především očkování.“

Není bez zajímavosti, že ve Velké Británii byla vakcína proti meningokokům skupiny B doporučena k zařazení do národního imunizačního programu. Očkování touto vakcínou tam bude pro všechny děti plošné a plně hrazené. V ČR patří očkování touto vakcínou mezi vyžádaná očkování a není hrazeno ze zdravotního pojištění (cena jedné dávky by měla být přibližně 2 700 korun).

Zdroj: Medical Tribune