V Pákistánu stojí nemocnice z ČR
Až pod úpatím ledovce ve výšce 3 000 metrů v pákistánských horách se již několik týdnů tyčí malá polní nemocnice s českou státní vlajkou. Do vesnice Arandu poznamenané bídou a katastrofální zdravotnickou péčí ji dopravili po dvouletém úsilí dva olomoučtí horolezci. Z horského údolí, kde si nyní mohou lidé vůbec poprvé dojít pro léky či základní pomoc, se matematička Dina Štěrbová a elektroinženýr Vítězslav Dokoupil vrátili před pár dny.
Panely připomínající stavebnici ze z Česka vydaly na cestu směrem do Pákistánu již loni. Původně měla polní nemocnice vyrůst v místech postižených katastrofálním zemětřesením. Nakonec putovala do nejvýše položené vesnice v horském údolí pod ledovcem Čo go lungma. "Protože jsme horolezci, známe údolí pod horami a víme, že je tam situace horší než v civilizaci," řekla dnes ČTK Dina Štěrbová.
Na cestu se společně s Vítězslavem Dokoupilem vydala pod záštitou liberecké neziskové organizace Hand for Help. Putování polní nemocnice bylo podle nich více než strastiplné. Prožili zápasy s pakistánskou byrokracií. Nemocnici nakonec museli po několikaměsíční cestě zazimovat loni v pákistánském Skardu.
Na konci letošního května se do země vrátili znovu a projekt dotáhli do konce. "Ušili jsme si na sebe bič. Místo pro nemocnici jsme vybrali ve vesnici v údolí Arandu, která je nejdál a nevede tam cesta. Díly jsme přemisťovali na džípech, na které jsem vyrobil dřevěnou podlahu. Tři ze čtyř místních řidičů nám cestu nakonec odmítli s tím, že je to nebezpečné," uvedl Vítězslav Dokoupil. Poslední úsek cesty zdolávaly části polní nemocnice na hlavách a zádech tamních vesničanů. "Propuklo nadšení, zapojila se celá vesnice," doplnila Dina Štěrbová.
Strasti tím ale neskončily. České dobrodruhy čekalo vybudování septiku, vody a rozvodů. Ránu přes rozpočet jim nakonec udělal i samotný objekt polní nemocnice, který nezvládl tamní podmínky. "Když přišly deště, všechno proteklo, byl to prototyp nevyzkoušený do tamních drsných podmínek. Museli jsme na to vyrobit střechu, vymyslet speciální úchyty. To vše odříznutí sedm hodin jízdy od míst, kde se mohly nějaké součástky nakoupit," podotkl Vítězslav Dokoupil, který se v Pákistánu zároveň vžil i do role řemeslníka.
Malá polní nemocnice vyrostla v místech, kde lidé podle obou Olomoučanů žijí stejně jako v době kamenné. V prachu, ve špíně, v místnostech plné blech, v oblasti tyfu. "Mají obrovské problémy s průjmy, děti jsou tam dehydratované. Polovina vesnice má cizopasníky. Zažili jsme tam ženu, která vyzvracela velkého červa. Lidé jsou tam bez základních hygienických návyků," popisuje Dina Štěrbová. Vzpomíná, jak zachránili život měsíčnímu kojenci i na to, jak našli ženu s karcinomem jater, které již nebylo pomoci.
Do horského údolí Pákistánu se oba horolezci chtějí vrátit příští rok znovu. Přiznávají, že když tato místa z pozice horolezců poznali, nedalo se k humanitární pomoci nedostat. "Není možné si tam nevšimnout, že za vámi do základního tábora jdou lidé s dětmi s tuberou, že tam sedí žena se zlomenou pánví," popisuje Dina Štěrbová, která jako první žena někdejšího Československa zdolala osmitisícovku v Nepálu a v Pákistánu. "Dva roky nás stála příprava. Udělali jsme maximum pro to, aby nemocnice fungovala a byl tam v pořádek. I proto se tam chceme příští rok vrátit, abychom věděli, že to funguje," dodal Vítězslav Dokoupil.
Zdroj: ČTK