V ČR není dostatek zařízení pro alkoholiky
V Česku, kde se vypije asi deset litrů čistého lihu na osobu ročně, není podle odborníků dostatek zařízení pro alkoholiky. Před rokem 1992 byla v každém okrese jedna alkoholicko-toxikologická (AT) ordinace, dnes je jich jen pár desítek. Z původních šedesáti záchytných stanic, které ještě v 80. letech fungovaly jako nástupní stanice k léčení, jich dnes zůstalo méně než dvacet. Dříve propojená síť protialkoholních zařízení se za posledních dvacet let rozpadla, řekl ČTK primář oddělení závislostí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Petr Popov.
Původní filozofií záchytek bylo podle Popova "zachytit" člověka, který má problém s alkoholem, a nasměrovat ho do léčby. První záchytná stanice na světě vznikla v roce 1951 v Praze v nemocnici U Apolináře díky přednímu českému "alkohologovi", jak si sám říkal, Jaroslavu Skálovi. Záchytky si o každém vedly pečlivé záznamy, stejně jako psychiatrické léčebny tak prý ale byly snadno zneužitelnými nástroji v rukou komunistického režimu.
Za překonaný považuje dřívější systém boje proti alkoholu české ministerstvo zdravotnictví. "Myšlenku sítě AT poraden už nechceme obnovovat, byla postavená na represivních základech a počítala s nedobrovolným léčením," řekl ČTK mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Podle něj je důležité, aby psychiatři spolupracovali s pacientem jako rovnocenným klientem, který souhlasí s léčbou.
V novele zákona o návykových látkách, kterou v současnosti projednává Poslanecká sněmovna, se ministerstvo zaměřilo hlavně na prevenci alkoholismu. Zpřísnit by se měl například prodej alkoholu mladistvým. Novela upravuje i provoz záchytek, ale jen technickými detaily. Podle Cikrta by záchytky neměly vznikat povinně ze zákona, ale jen tam, kde to kraj uzná za vhodné.
Záchytky jsou velmi ztrátové, některé z nich byly proto v posledních letech zrušeny, naposledy letos v červnu kroměřížská stanice. V Praze funguje jediná záchytka, ve Fakultní nemocnici Na Bulovce. Podle mluvčího nemocnice jen od ledna do září přijala pražská záchytka zhruba 9900 opilců. Pobyt si musí hříšník uhradit sám, pojišťovny hradí jen zdravotnické úkony personálu. Za jednu noc se v Praze platí 1788 korun, poplatek ale uhrají prý jen každý čtvrtý člověk. K dnešnímu dni dluží opilci nemocni celkem 4,222.000 korun.
AT ordinace jsou ambulantní střediska, často v rámci poliklinik. Podle Karla Hampla z mělnické AT ordinace byly mnohé z nich od 90. let zprivatizovány a přejmenovány. Ostatní rozšířily své služby i na nealkoholové drogy.
Mělnické "átéčko" poskytuje také substituční léčbu pro uživatele heroinu, zaměřuje se i na lidi závislé na lécích, tabáku a inhalačních drogách.
V Česku je asi 30.000 lidí závislých na tvrdých drogách, které většinou užívají injekčně. Alkoholiků je, podle střídmých odhadů, desetkrát tolik. Přesto se zdá, že síť nízkoprahových zařízení pro drogově závislé je v Česku mnohem hustší a dostupnější než péče o alkoholiky.
Částečně to může být dané dotační politikou státu. Dotační řízení, které každoročně vyhlašuje Rada vlády pro drogy a drogové závislosti, se zaměřuje primárně na organizace poskytující léčbu závislostí na nelegálních drogách. Podle místopředsedy rady Kamila Kaliny se ale o dotace mohou přihlásit i instituce, které druhotně léčí alkoholiky. "Samozřejmě u řady klientů protidrogových organizací se vyskytuje alkohol jako další droga a je nutné řešit problémy s tím spojené," řekl Kalina.
Léčbu alkoholismu v Česku zajišťují psychiatrické léčebny a protialkoholní oddělení nemocnic. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vyplývá, že alkoholismus je druhou nejčastější příčinou hospitalizace v psychiatrických léčebnách, hned po schizofrenii a příbuzných psychózách. Ročně je v léčebnách hospitalizováno asi 12.000 alkoholiků.
Podle výzkumu ÚZISu pije alkohol denně asi šest procent Čechů a Češek. Dalších téměř 16 procent si ho dopřává několikrát týdně. Česko se tak řadí k největším pijákům v Evropě. Podle primáře bohnické léčebny Karla Nešpora může být 300.000 pijáků ještě podhodnocené číslo. Mnoho lidí si prý závislost nepřizná a neléčí se. Podle Cikrta může být i celospolečenská tolerance alkoholu důvodem, proč se boji proti alkoholu věnuje méně organizací než nelegálním drogám.
Zdroj: ČTK