V Česku za posledních 20 let výrazně klesl počet potratů

Praha - V Česku výrazně klesl počet uměle provedených potratů ve srovnání s obdobím před rokem 1989. Může za to především dostupnost antikoncepce. V sedmdesátých letech, kdy čeští lékaři prováděli průměrně zhruba 62.000 potratů ročně, užívalo antikoncepci něco málo přes 100.000 žen. Loni statistiky zaznamenaly asi 26.000 uměle přerušených těhotenství, antikoncepci užívalo téměř 1,4 milionu žen. Jen za uplynulých 20 let klesl počet interrupcí na čtvrtinu.

Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).

V padesátých letech patřila podle sociologů mezi nejčastěji užívané antikoncepční metody přerušovaná soulož a kondomy. Ženy ale těmto metodám ze zjevných příčin nedůvěřovaly. Z 35 procent oslovených těhotných žen jich označilo 65 procent své těhotenství za nechtěné. Zprávu o legalizaci potratů v roce 1957 tehdy přijaly kladně tři čtvrtiny žen. Výsledky průzkumu vyšly v roce 1961 v časopise Demografie.

V letech 1870 až 1954 alespoň jeden potrat jakéhokoli druhu prodělala asi čtvrtina žen v plodném věku. Na konci 50 let se za nelegální potrat platilo takzvaným andělíčkářkám až 2000 korun, což například převyšovalo měsíční hrubou mzdu zaměstnanců státního sektoru (ta činila 1192 korun). Ve své práci o interrupcích v socialistickém Československu to popsala socioložka Radka Dudová.

Přestože legalizace potratů mnohým ženám pomohla ze svízelné situace, rozhodování jim velmi komplikovaly takzvané potratové komise. Původně vznikly jako odborný poradní orgán, v nichž měli lékaři s pacientkou probrat vhodnost potratu. Postupem času se ale komise čím dál více politizovaly. Jak napsala Dudová, pro ženy představovalo vypovídání před komisí značně stresující a ponižující zážitek.

Komise byly nakonec zrušeny, a to tři roky před pádem komunistického režimu. Důvodem byla především pomalost jejich rozhodování, která znemožňovala použití nejnovějších metod, takzvaných miniinterrupcí. Ty se provádějí do osmého týdne těhotenství a znamenají méně rizik pro zdraví ženy a její budoucí plodnost. Dnes právě miniinterupce představují většinu prováděných umělých potratů.

Koncem 80. let dosáhl počet interrupcí maxima. Podle ČSÚ tehdy podíl těhotenství ukončených potratem přesáhl 40 procent a počet umělých ukončení těhotenství se téměř vyrovnal s počtem narozených dětí.

V 90. letech potratovost začala klesat spolu s tím, jak se snižovala i porodnost. Interrupce nicméně podle ČSÚ ubývaly rychleji než porody. Zásadní vliv na to měla dostupnost antikoncepce.

Časté je zejména užívání hormonálních tabletek. Podle průzkumů nejvíce užívají hormonální antikoncepci ženy v Praze, kde se chrání proti nechtěnému početí téměř 69 procenta žen ve věku od 15 do 49 let. Hned za nimi jsou ženy z Olomouckého kraje, kde má hormonální nebonitroděložní antikoncepci zhruba 61 žen v plodném věku.

Vývoj počtu uměle provedených interrupcí (tedy mimo samovolné potraty) od 60. let do roku 1989

* Průměr za daná léta
Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

Vývoj počtu uměle provedených interrupcí (tedy mimo samovolné potraty) v letech 1990 - 2008

* ČSÚ udává k potratům mezi lety 1990-1993 mírně odlišná čísla
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), 2009

ČTK, Leona Heczková

Zdroj: ČTK