V Česku má léky na roztroušenou sklerózu méně lidí, než potřebuje

Jen čtvrtina lidí s roztroušenou sklerózou v Česku užívá potřebné léky, v zemích EU přinejmenším polovina. Navíc v Česku jsou kritéria pro léčbu tak přísná, že ji nemají lidé v počátečních fázích nemoci. Přitom právě jim by nejvíce pomohla, oddálí totiž rozvoj nemoci a udrží je v relativně dobrém stavu.

"Ze 13.000 pacientů dostávají léky 3000, potřebovalo by je 5000 až 6000," řekla dnes novinářům Eva Havrdová z centra roztroušené sklerózy Všeobecné fakultní nemocnice. Při této nemoci se imunita pacienta obrací proti vlastnímu nervovému systému, nemocný časem končí na vozíčku. Nemoc postihuje mladé lidi, mezi pacienty nejsou výjimkou patnáctiletí, v péči lékařů jsou i pětileté děti s touto diagnózou.

Podle Havrdové si zdravotní pojišťovny vyžádaly letos od odborné společnosti nová kritéria léčby, nakonec ale samy výběr pacientů z ekonomických důvodů omezily. Noví pacienti se tak k lékům dostanou jen v rámci studií výrobce.

Patří k nim i devatenáctiletá Monika. Lék bere od března, nemoc by na ní nikdo nepoznal. Začala u ní horečkami a poruchou vidění na jedno oko. Nyní na rok přerušila studium na oděvní průmyslové škole a bude se věnovat angličtině. "Uvidím, co bude za rok, a když to jen trochu půjde, chtěla bych se přihlásit na scénografii," popsala své plány.

Problémy s léky měli pacienti s roztroušenou sklerózou už loni v dubnu. Lékaři tehdy dostali od pojišťoven přísné limity a neměli léky pro nové pacienty. Letos v lednu se omezení opakovala, ministr zdravotnictví David Rath je sice od dubna uvolnil, lékaři však nemají jistotu, jak limity ovlivní celoroční léčbu, a tak některá centra pacienty opět odmítala. Teprve když napsali dopis premiéru Jiřímu Paroubkovi, domohli se obnovení léčby pacienti z teplického centra, které pečuje o nemocné z Karlovarska, Ústecka a Teplicka.

Pojišťovny už při loňském omezení argumentovaly tím, že na roztroušenou sklerózu se neumírá a odložení léčby o pár měsíců pacient přežije. Podle Havrdové to sice je pravda, ale odložení léčby zásadně ovlivní život nemocného i jeho rodiny. Její přerušení dokonce pacienta ohrozí - imunita nehlídaná léky znovu zaútočí na nervový systém a stav pacienta se nevratně zhorší.

Roční léčba jednoho pacienta stojí pojišťovnu 300.000 až 400.000 korun. Pokud ji člověk má, zůstane v zaměstnání a nepobírá invalidní důchod, přispívá do HDP půl milionem korun ročně, vyčíslila Havrdová přínos léčby pro pacienta i hospodářství.

Zdroj: ČTK